Předsedkyně Evropské komise ocenila dohodu na pravidlech pro AI
11.12.2023
Ursula von der Leyenová v sobotu uvítala dohodu na unijních pravidlech pro regulaci umělé inteligence. Podle agentury Reuters půjde o přelomová pravidla, ačkoliv bude ještě nutné doladit detaily. Von der Leyenová poznamenala, že umělá inteligence už mění každodenní život lidí. "A to je teprve začátek. Uvážlivé a široké využití umělé inteligence slibuje obrovský přínos pro naši ekonomiku a společnost," uvedla v tiskovém prohlášení.
Šéfka Evropské komise uvítala politickou dohodu na pravidlech pro umělou inteligenci. "Akt EU o umělé inteligenci je vůbec prvním uceleným právním rámcem pro umělou inteligenci na světě. Jedná se tedy o historický okamžik. Akt o umělé inteligenci přenáší evropské hodnoty do nové éry," dodala.
Pravidla mají například omezit využívání umělé inteligence pro biometrickou identifikaci ze strany bezpečnostních složek. Počítá se také se zákazem tzv. sociálního skóre, respektive kreditu. Jde o hodnocení lidí podle jejich chování a aktivit na sociálních sítích. Spotřebitelé by naopak měli získat možnost podávat stížnosti, přičemž firmám by v případě porušení pravidel hrozily pokuty ve výši až 35 milionů eur (přes 850 milionů korun) nebo 7 procent celosvětového obratu.
Podle agentury Reuters je možné, že unijní pravidla budou vzorem pro další státy. Členské státy Evropské unie se dlouho neshodovaly na regulaci generativní umělé inteligence. Například ChatGPT z dílny společnosti AI je systém vyškolený na velkých souborech dat, z nichž se učí a následně provádí různé úkoly.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Británii chybí kvůli pandemii pracovní síla z východní Evropy
30.03.2020
Británie naléhavě potřebuje až 90 000 lidí, kteří by na místních farmách pomohli se sklizní ovoce a zeleniny. Organizace Concordia proto vyzvala britskou vládu, aby se do záležitosti vložila a zajistila charterové lety, díky nimž by se do Británie dostali sběrači z východní Evropy.
Jak napsal server britského listu The Guardian, nedá se už dlouho čekat, některé druhy ovoce a zeleniny právě dozrávají a sesbírat je bude potřeba v nejbližších týdnech. Některé větší farmy už s pronájmem letadel začaly. Zemědělské organizace a zprostředkovatelé práce ale tvrdí, že vzhledem k problémům, jimž teď zemědělství čelí kvůli šíření koronaviru, by měla se zorganizováním dalších letů pomoci vláda. K hlavním dodavatelům patří právě charitativní organizace Concordia, která se snaží přivézt asi 10 000 pracovníků - polovinu ze zemí Evropské unie, zbytek z Ruska, Moldavska, Ukrajiny, Běloruska, Gruzie a Barbadosu. Problém je ale v tom, že letecké spojení se zeměmi mimo EU bylo kvůli koronaviru přerušeno. Například Ukrajina měla toto opatření v platnosti do 2. dubna, ale rozhodla, že je prodlouží do 23. dubna.
Evropě hrozí nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny
27.03.2020
V Evropě bude čím dál větší nedostatek čerstvého ovoce a zeleniny, varují dodavatelé. Pandemie nemoci Covid-19 brání v dopravě zemědělských produktů a lidí, kteří je sklízejí. Vlády se snaží nedostatku předejít různými způsoby – zavedením "zeleného pruhu", aby se tyto produkty nezdržovaly na unijních hranicích, zajišťováním pracovní síly pro sklizeň a zvolňováním pravidel pro cestování migrujících pracovníků. Evropské supermarkety sice tvrdí, že ovoce a zeleniny dostávají dost, problémy s dodávkami ale vznikají už u zdroje, například v Africe, která je klíčovým dodavatelem zemědělských produktů do Evropy, upozornila ve čtvrtek agentura Reuters.
Například v Keni, která je velkým dodavatelem fazolí a hrachu do Evropy, si musela polovina pracovníků v odvětví vybrat povinně dovolenou. Země tak nemůže odesílat objednávky, a to navzdory tomu, že poptávka evropských prodejců stoupá. Podobně tomu je u dalšího významného dodavatele, Jihoafrické republiky, kde od čtvrteční půlnoci budou platit třítýdenní karanténní opatření. "Až do počátku tohoto týdne jsme byli v dobré kondici, ale teď se věci velmi komplikují," uvedl Hans Muylaert-Gelein, šéf společnosti Fruits Unlimited, která ovoce a zeleninu vyváží do Británie. "Ruší se čím dál více letů, a tak čekám, že nastane velké narušení (dodávek)," dodal.
Evropské akcie zahájily týden dalším propadem
23.03.2020
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na pondělním jednání vlády navrhne v novele zákona o státním rozpočtu kvůli situaci kolem šíření koronaviru zvýšit schodek rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun.
Vláda také projedná zavedení takzvaného kurzarbeitu, po kterém volají podnikatelé. "Pokud bude vláda ještě týden váhat, tak řada firem, které nyní zavřou, už nikdy neotevře," varoval prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové počítá s tím, že výše mzdy zaměstnance, který pracuje alespoň jeden den v týdnu, zůstane na 60 až 80 procentech původní mzdy. Na polovinu z této částky pak firmě přispěje stát. Ministerstvo financí také plánuje předložit novelu zákona o pozastavit elektronickou evidenci tržeb (EET) po dobu trvání nouzového stavu a následujících tří měsíců na úterní mimořádné schůzi sněmovny. Znamená to, že žádný poplatník nebude muset evidovat své tržby a tato povinnost nebude nikterak kontrolována. Ministerstvo chce také navrhnout prominutí červnové zálohy na daň z příjmů fyzických a právnických osob. "To znamená, že červnová záloha, tedy druhá záloha u čtvrtletních plátců a první záloha u pololetních plátců, se nebude vůbec hradit," uvedl úřad.
Evropský parlament řeší, jak hlasovat během pandemie
23.03.2020
Epidemie nového koronaviru zastavila také běžný rytmus Evropského parlamentu. Všechny plánované plenární schůze odteď až do července proběhnou v Bruselu namísto ve Štrasburku. Vedení parlamentu tak rozhodlo tento týden ve snaze zabránit příjezdu tisíců lidí z různých koutů Evropy do ohniska nákazy ve Francii, jímž je Alsasko. Štrasburk je jeho správním centrem.
Brusel (od naší zpravodajky) - Krok vedení Evropského parlamentu ale nepotěší štrasburskou radnici. Ačkoli parlament zasedá ve městě každý měsíc jen na čtyři dny, z ubytování a obsluhy v průměru patnácti tisíc lidí mu plynou nemalé prostředky. V úhrnu jde o miliardy eur ročně. Štrasburku navíc statut jednoho z hostitelů evropských institucí zvyšuje prestiž, což láká další cizince k návštěvě, a tak se starostové alsaského města vždy dosud vehementně bránili jakékoli změně. Ten současný, Roland Ries, není výjimkou. Když předseda europarlamentu počátkem března zrušil první schůzi ve Štrasburku kvůli epidemii, Ries reagoval okamžitě. "Trvám na tom, že ve Štrasburku musí proběhnout dvanáct zasedání Evropského parlamentu tak, jak je to zakotveno ve smlouvě," oznámil v oficiální reakci starosta.