Prezidentští kandidáti se kloní k přijetí eura, proti se vyslovili jen dva z nich
31.10.2022
Většina prezidentských kandidátů se kloní k tomu, aby se Česká republika připravovala na přijetí eura nebo se o přistoupení k měnové unii vedla vážná debata. V anketě ČTK se proti přijetí eura do roku 2028, tedy konce mandátu příštího prezidenta republiky, postavili pouze dva ze sedmi oslovených kandidátů.
Euro odmítají bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková a podnikatel Karel Janeček. Vitásková uvedla, že by nebyla zastánkyní zavedení eura během svého prezidentského mandátu ani poté. "V této ekonomicky a politicky rozbouřené době to považuji za další snížení životní úrovně našich občanů," uvedla.
Proti se postavil také Janeček, podle kterého nenastala vhodná doba. "Výhodnější je pro nás mít českou korunu. Jsem přesvědčen, že zvláště v této kritické situaci je lepší mít vlastní měnu, a to z důvodu nezávislosti a abychom neztratili kontrolu nad naší monetární politikou," napsal. Dodal, že na Česko by také bez eura ekonomicky méně dopadly případné nesoulady a konflikty.
Pro přijetí eura se jako občan naopak vyslovil generál Petr Pavel. Je přesvědčený, že i z ekonomického hlediska by to bylo namístě. "V Česku jsme z toho udělali velké politikum, aniž bychom lidem přesně vysvětlili výhody a nevýhody. Realita nás přitom pomalu předbíhá, protože mnoho firem už na platební styk v eurech přešlo," poznamenal.
Inicioval by debatu o přijetí eura, netlačil by ale na přechod ke konkrétnímu datu za každou cenu. Je třeba to podle něj udělat promyšleně v okamžiku, kdy to pro Česko bude ekonomicky výhodné.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
V Evropské unii i eurozóně zrychlila v září inflace na 0,4 procenta
17.10.2016
Meziroční inflace v eurozóně zrychlila v září na 0,4 procenta ze srpnových 0,2 procenta. Uvedl to v pondělí evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje z konce minulého měsíce. V celé Evropské unii spotřebitelské ceny v září vzrostly rovněž o 0,4 procenta po srpnovém zvýšení o 0,3 procenta. Navzdory zrychlení inflace i nadále zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB).
Loni v září spotřebitelské ceny v eurozóně i EU meziročně klesly o 0,1 procenta. Oproti předchozímu měsíci se v září ceny v eurozóně zvýšily o 0,4 procenta a v EU o 0,2 procenta. Nejvíce v září v eurozóně k růstu inflace přispěly vyšší ceny v restauracích a kavárnách, nájmy a ceny tabáku. Naopak brzdou inflace byly ceny topného oleje, plynu a pohonných hmot.Bez zahrnutí cen energií a nezpracovaných potravin inflace stejně jako v minulém měsíci činila 0,8 procenta. Ceny energií klesly o tři procenta, ceny alkoholu a tabáku naopak o 0,7 procenta stouply. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, se zvýšily o 1,1 procenta.
zdroj: ihned.cz
Odbyt Volkswagenu rostl v září nejrychleji od skandálu s emisemi
14.10.2016
Odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen v září meziročně vzrostl o 7,1 procenta na 947 600 vozů, uvedla v pátek firma. Je to nejprudší tempo růstu od vypuknutí skandálu kolem měření emisí. Za první tři čtvrtletí roku pak dodal koncern zákazníkům 7,6 milionu aut, což je o 2,4 procenta více než ve stejném období loni.
V Evropě se odbyt skupiny Volkswagen v září zvýšil o více než šest procent a v Číně dokonce o zhruba 20 procent. Ve střední a východní Evropě dosáhl růst téměř osmi procent, neboť příznivý vývoj poptávky v Polsku a v České republice kompenzoval pokles prodeje na ruském trhu. Koncern se ale dál potýká s poklesem poptávky ve Spojených státech. Jeho zářijový odbyt v USA klesl o více než tři procenta a v prvních třech čtvrtletích propad přesáhl šest procent. Volkswagen loni v září přiznal, že po celém světě do zhruba 11 milionů naftových aut instaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Aféra se týká i zhruba 1,2 milionu vozů Škoda. Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto již ve středu oznámila, že v září zvýšila prodej meziročně o 14,4 procenta na 107 100 vozů. Jde o prodejně nejúspěšnější měsíc za celou více než stodvacetiletou existenci Škodovky.
zdroj: ihned.cz
Inflace v eurozóně zrychlila na 0,4 procenta
30.09.2016
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na 0,4 procenta ze srpnových 0,2 procenta. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace tak nadále výrazně zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB).
Ceny energií sice v září klesly, tempo jejich poklesu však zpomalilo na tři procenta ze srpnových 5,6 procenta. Ceny služeb, potravin, alkoholu a tabáku a neenergetického průmyslového zboží naopak rostly. Nejvíce se zvýšily ceny ve službách, a to o 1,2 procenta. Sektor služeb je největším sektorem ekonomiky eurozóny. Jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce nestabilní ceny nezpracovaných potravin a energií, činila stejně jako v srpnu 0,8 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila rovněž 0,8 procenta. Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 17. října. Evropská centrální banka (ECB) v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, která se už delší dobu pohybuje kolem nuly. Její kroky ale zatím žádoucí zrychlení růstu a zvýšení inflace nepřinesly. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.
Význam Evropské unie pro český vývoz dál roste.
27.09.2016
Význam Evropské unie pro český export loni dále rostl. Vývoz do EU dosáhl podílu 83,2 procenta na celém českém exportu, což bylo meziročně o jeden procentní bod více. Hlavním obchodním partnerem v EU je nadále Německo, jehož podíl na celkovém českém vývozu do Evropské unie představoval 38,6 procenta. Podíl Slovenska byl 10,8 procenta. Na úterní tiskové konferenci to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).
Česko se na celkovém vývozu EU podílí z 2,9 procenta, což je o desetinu procenta více než Rakousko a dvakrát více než Slovensko (1,4 procenta). Německo tvoří čtvrtinu celkového exportu unie, Polsko 3,7 procenta. České firmy do osmadvacítky loni vyvezly zboží za 3,2 biliónu korun, o 249,2 miliardy korun více než v roce 2014. Vyvážejí se hlavně stroje a dopravní prostředky. Česko od svého vstupu do EU více zboží vyváží, než dováží. Hodnota dovozu zboží do Česka z členských zemí dosahovala 65,5 procenta celkového importu. Česko obchoduje hlavně se sousedními státy. Vloni představoval podíl okolních zemí na celkovém vývozu 51,1 procenta a na dovozu 42 procent. "V roce 2015 dosáhl podíl Německa na celkovém českém vývozu do EU 38,6 procenta, Slovenska 10,8 procenta, Polska 7,1 procenta a Rakouska 4,9 procenta," dodal ředitel odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Karel Král.
zdroj: ihned.cz