Rusko zaplatilo úroky z dluhopisů, vyhnulo se platební neschopnosti
21.03.2022
Ruská federace řádně zaplatila úroky z dolarových dluhopisů, a vyhnula se tak platební neschopnosti. Ruské ministerstvo financí v pátek oznámilo, že navzdory sankcím, které na Rusko uvalily západní státy, peníze v plné výši dorazily do amerického finančního ústavu Citibank. Celkem šlo o částku zhruba 117 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy korun).
Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí. Lhůta pro splatnost úroků byla ve středu, a kdyby peníze Moskva v termínu neodeslala, podle zvyklostí by ještě měla 30denní lhůtu na nápravu.
Ruská vojska 24. února zahájila invazi na Ukrajinu, což vyvolalo ostrou reakci Západu. Sankce, které demokratická část světa začala proti Moskvě zavádět, v Rusku způsobily nejhorší ekonomickou krizi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Rusko má také omezen přístup ke globálnímu platebnímu systému SWIFT, který zaručuje hladké zpracování zahraničních plateb.
Rusko už mělo potíže se splácením dluhů v roce 1998, kdy centrální banka přistoupila k devalvaci rublu a země neuhradila závazky z dluhopisů. Tehdy ale šlo o dluhopisy v domácí měně, nikoliv o zahraniční dluh jako nyní.
V
(Zdroj: ihned.cz)
Skupina europoslanců navrhuje zrušit letní čas
27.10.2017
Sedm desítek poslanců Evropského parlamentu spustilo tento týden iniciativu, pomocí které by chtěli "v blízké budoucnosti" dosáhnout toho, aby bylo zrušeno střídání letního a zimního času. Změna času dvakrát do roka podle nich už nepřináší žádné výrazné úspory energie a navíc má negativní dopady na lidské zdraví. Na zimní čas evropské země po sedmi měsících opět přejdou v noci na neděli.
Do čela pracovní skupiny proti změnám času, ve které jsou poslanci ze všech osmi parlamentních frakcí, se postavil český europoslanec Pavel Svoboda. "Věřím, že návrh na rezoluci podepsaný takovýmto množstvím europoslanců vydává jasný signál, že by se s tím mělo něco dělat," řekl Svoboda na tiskové konferenci ve Štrasburku. I v České republice má podle něj snaha o zrušení "neužitečného jevu" střídání času řadu příznivců. Připomněl například petiční akci svého stranického kolegy a senátora Petra Šilara. Kromě Svobody, kterého server Politico před časem zařadil mezi 40 nejvlivnějších poslanců Evropského parlamentu, je členem pracovní skupiny proti střídání času i řada dalších vlivných europoslanců, například bývalá finská ministryně a čerstvá místopředsedkyně Evropského parlamentu Heidi Hautalaová, místopředsedkyně bavorské Křesťansko-sociální strany (CSU) Angelika Nieblerová, slovenská europoslankyně Anna Záborská či polský europoslanec Andrzej Grzyb. Na tiskovou konferenci je přišlo podpořit i několik aktivistů za zrušení letního času, například z Francie, Nizozemska či Belgie. "Podporuji tu iniciativu, protože mám velmi mnoho ohlasů i ze svého regionu," řekla v rozhovoru poskytnutém ČTK a ČRo německá poslankyně Nieblerová, která pochází z bavorské metropole Mnichov. Před třemi lety sama iniciovala petici za zákaz střídání času, pod kterou shromáždila během dvou týdnů 20 000 podpisů. "Komise zatím nic neudělala, proto se musíme dál snažit," zdůraznila. "Neexistuje jediný důvod, proč bychom měli na změně času lpět," dodala Nieblerová.
Evropská centrální banka sníží nákupy dluhopisů o polovinu
27.10.2017
Evropská centrální banka má za sebou nejdůležitější zasedání v tomto kalendářním roce. Rada guvernérů na něm rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny, podle očekávání ekonomů však došlo k prodloužení takzvaného kvantitativního uvolňování i v příštím roce. Zároveň ale rada rozhodla, že od nového roku objem nákupů sníží v porovnání se současným stavem na polovinu.
Centrální banka mohla přistoupit k omezení stimulačních opatření díky pokračujícímu hospodářskému oživení v eurozóně, i když stále není spokojena s vývojem inflace. Na čtvrtečním zasedání rada guvernérů ECB, které předsedá Mario Draghi, rozhodla, že do konce roku bude v rámci programu nákupu aktiv nakupovat státní a firemní dluhopisy ve stejném objemu jako dosud, tedy měsíčně v průměru za 60 miliard eur. Od ledna pak bude v nákupech pokračovat, ale jen za 30 miliard měsíčně. Program, který centrální banka eurozóny zahájila v březnu 2015, bude trvat do září 2018, případně déle, pokud to bude třeba. Doba trvání nakupování aktiv bude podle ECB záležet na tom, jak se bude vyvíjet inflace. Ta se drží pod dvouprocentním inflačním cílem evropských centrálních bankéřů. V září činil meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně pouze 1,5 procenta. Program nákupu aktiv, respektive kvantitativní uvolňování, funguje tak, že centrální banka na finančním trhu nakupuje dluhopisy, čímž zvyšuje jejich cenu a zároveň snižuje úroky pro ostatní investory.
TOP 09, Starostové a lidovci zvažují, že půjdou do voleb do Evropského parlamentu společně
25.10.2017
Lidovci, TOP 09 a Starostové by mohli postavit společnou kandidátku pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Minimálně část politiků o takové možnosti v současné době uvažuje a chce jednat. O integraci pravicových a případně i středových stran se v Česku diskutovalo ve velkém naposledy loni na podzim, kdy plán v širší podobě prosazoval šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Nyní o variantě bližší spolupráce TOP 09, STAN a KDU-ČSL hovoří liberecký hejtman Starostů Martin Půta.
Ten však považuje za reálné, že trojice vytvoří jednu formaci dočasně kvůli evropským volbám. "Vzhledem k tomu, že europoslanci za tyto tři subjekty jsou součástí jedné frakce v Evropském parlamentu, minimálně pro evropské volby by stálo za úvahu udělat jednu kandidátku. V evropských tématech k sobě máme o hodně blíže než u ostatních bodů programu," uvedl Půta v rozhovoru. Dodal, že o této možnosti již začal s některými kolegy z jiných stran neoficiálně vyjednávat. "Je to úplně na začátku, ale mluvil jsem s lidmi z jiných stran, kteří měli úplně stejný nápad jako já," řekl liberecký hejtman. Podobný plán měl například předseda lidovců Pavel Bělobrádek, ten ovšem s myšlenkou v minulosti neuspěl, podle něj k tomu "nebyla vůle". A názor KDU-ČSL na oživení myšlenky? "Uvidíme," řekl Bělobrádek s tím, že si chce detaily nechat pro sebe a kolegům je řekne až na společné schůzce. Europoslanci TOP 09, Starostů a lidovců už v Bruselu sedí spolu v jedné frakci - Evropské lidové straně. "A realita ukazuje, že to funguje dobře," hodnotí zkušenosti europoslanec zvolený za TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle něj spojení stran, které mají na Evropskou unii podobný názor, voliče zaujme a výsledná kandidátka by byla úspěšná. "Dovedu si představit jednu kandidátku do evropských voleb, taková nabídka by měla u voličů šanci na velký úspěch," zdůraznil Pospíšil. V posledních volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 skončili zástupci TOP 09 a Starostů se ziskem skoro 16 procent těsně druzí za hnutím ANO a lidovci oslovili necelých 10 procent voličů.
Brexit se stále nepohnul z místa
23.10.2017
Když přijeli britští vyjednavači na zatím poslední rozhovory o podobě brexitu, bylo jich překvapivě málo. A nevzali s sebou žádné experty na finanční vyrovnání mezi Evropskou unií a Británií – přestože právě otázka peněz je teď v rozhovorech tou nejspornější. „Jako by tím dávali najevo, že nejsou připravení nebo že jednání neberou vážně,“ podivuje se jeden z vysoce postavených evropských diplomatů.
Jednání o britském vystoupení z EU se tak pořád nepohnula z místa. A bez vyjasnění toho, za jakých podmínek se obě strany „rozvedou“, unie s Brity nezačne jednat o tom, jaké budou vzájemné obchodní vztahy po brexitu. Což je pro Británii klíčová věc. „Británie se ještě pevně nezavázala uhradit všechny své finanční povinnosti,“ shodli se ve společném prohlášení na summitu v Bruselu lídři 27 zemí EU. Teprve poté, až k tomu bude Londýn ochotný, se podle unie mohou rozhovory o brexitu dostat do další fáze, ve které se bude jednat o podmínkách obchodu po britském vystoupení. Britská premiérka Theresa Mayová minulý měsíc v projevu ve Florencii uznala, že Spojené království bude muset do společného evropského rozpočtu doplatit zhruba 20 miliard liber, tedy skoro 600 miliard korun. Tyto peníze Londýn už dřív slíbil jako své příspěvky do současného společného evropského rozpočtu. Podle unie ale Britové mají i další závazky, které po jejich plánovaném odchodu neztrácí platnost. Jde například o garance za půjčky, které EU poskytla v době jejich členství, nebo o úhradu důchodů pro vysloužilé evropské úředníky, včetně těch britských. To ale Londýn zatím neuznal. „Tlačí na nás, aby dostali víc peněz. O to tu jde,“ stěžoval si britský vyjednavač pro brexit David Davis. EU to odmítá – tvrdí, že jí jde pouze o to, aby Britové zaplatili, co dřív slíbili. „Musíme hájit evropské zájmy, stejně jako Britové hájí během vyjednávání britské zájmy,“ říká český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).