Růst ekonomiky EU loni zrychlil na jedno procento z 0,4 procenta o rok dříve
11.03.2025
Hrubý domácí produkt Evropské unie se v loňském roce zvýšil o jedno procento, růst zrychlil z tempa 0,4 procenta v předchozím roce.
Oznámil to statistický úřad Eurostat. V zemích eurozóny hospodářský růst loni podle zpřesněných údajů zrychlil na 0,9 procenta z předloňských 0,4 procenta. Předběžná zpráva loňský růst v eurozóně odhadovala na 0,7 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Inflace v EU v květnu opět překonala rekord
20.06.2022
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho údajů po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.
V rámci 19 zemí eurozóny inflace proti dubnu vzrostla rovněž o sedm desetin bodu a dostala se na 8,1 procenta. Růst cen i nadále způsobují především dražší energie a nedostatek některých komodit.
Letošní růst cen výrazně převyšuje inflační údaje z loňského května, kdy na ekonomiku dopadala doznívající koronavirová omezení. V celé EU tehdy ceny vzrostly o 2,3 procenta, v zemích používajících euro o dvě procenta.
Největší podíl na meziroční inflaci měly v květnu v eurozóně energie (+3,87 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (+1,59 bodu) a služby (+1,46 bodu).
Nejnižší inflaci z členských zemí v květnu zaznamenaly Francie a Malta (shodně 5,8 procenta) následované Finskem (7,1 procenta). Nejvýše dosáhl meziroční růst cen v Estonsku (20,1 procenta), Litvě (18,5 procenta) a Lotyšsku (16,8 procenta). Ve 26 státech unie proti dubnu inflace vzrostla, klesla pouze v Nizozemsku.
V
Inflace v EU v květnu opět překonala rekord
17.06.2022
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil dnes evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika měla podle jeho údajů po trojici pobaltských států nejvyšší inflaci z celé unijní sedmadvacítky, a to 15,2 procenta.
V rámci 19 zemí eurozóny inflace proti dubnu vzrostla rovněž o sedm desetin bodu a dostala se na 8,1 procenta. Růst cen i nadále způsobují především dražší energie a nedostatek některých komodit.
Letošní růst cen výrazně převyšuje inflační údaje z loňského května, kdy na ekonomiku dopadala doznívající koronavirová omezení. V celé EU tehdy ceny vzrostly o 2,3 procenta, v zemích používajících euro o dvě procenta.
Největší podíl na meziroční inflaci měly v květnu v eurozóně energie (+3,87 procentního bodu), potraviny, alkohol a tabák (+1,59 bodu) a služby (+1,46 bodu).
Nejnižší inflaci z členských zemí v květnu zaznamenaly Francie a Malta (shodně 5,8 procenta) následované Finskem (7,1 procenta). Nejvýše dosáhl meziroční růst cen v Estonsku (20,1 procenta), Litvě (18,5 procenta) a Lotyšsku (16,8 procenta). Ve 26 státech unie proti dubnu inflace vzrostla, klesla pouze v Nizozemsku.
V
Ceny benzinu a nafty v Německu se i přes nižší daň vrátily nad dvě eura za litr
13.06.2022
Jen několik dní mohli řidiči v Německu tankovat benzin a naftu pod dvě eura (49,40 Kč) za litr, nyní se cena i přes dočasné snížení daně na pohonné hmoty a navzdory nelibosti motoristů nad tuto hranici vrátila. Německý autoklub ADAC uvedl, že ačkoli existuje potenciál pro snížení cen, využívá petrochemický průmysl současné situace ke zvyšování zisků.
Vláda od začátku června na tři měsíce snížila daň na pohonné hmoty u benzinu o 29,55 centu (7,40 Kč) a u nafty o 14,04 centu (3,50 Kč), aby lidem kompenzovala dlouhodobě vysoké ceny energií. Snížením daně z pohonných hmot je automaticky nižší i daň z přidané hodnoty (DPH), což podle autoklubu znamená u benzinu dalších pět centů a u dieselu tři centy na litr.
V
Minimální mzda v Německu vzroste na 300 korun za hodinu
06.06.2022
Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 korun). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. V pátek o tom rozhodla dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.
Spolková vláda zvýšení schválila již v únoru. Kancléř Olaf Scholz před loňskými parlamentními volbami učinil z minimální hodinové mzdy 12 eur svůj ústřední slib.
Návrh zákona podle agentury DPA vychází z toho, že v současnosti více než šest milionů pracovníků v Německu pobírá mzdu nižší než 12 eur za hodinu. Heil upozornil, že ze zvýšení minimální mzdy budou těžit zejména ženy a obyvatelé východní části Německa. Pro mnohé bude podle něj tento krok zřejmě znamenat nejvýraznější nárůst mzdy v životě.
Spolkový svaz zaměstnavatelů, který reprezentuje podniky ze všech odvětví německé ekonomiky, ale zvýšení minimální mzdy kritizuje. Podle prezidenta svazu Rainera Dulgera federální vláda svým postupem porušuje dohody sjednané v roce 2015.
V Česku v současnosti činí minimální mzda 16 200 korun měsíčně, respektive 96,40 koruny za hodinu. Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje kvůli vysoké inflaci zvýšení minimální mzdy od července o 2000 korun, tedy o 12 procent.
V