Spotřeba zemního plynu v loňském roce klesla nejníže od roku 1994
11.01.2024
Spotřeba zemního plynu v ČR v roce 2023 klesla podle předběžných údajů Energetického regulačního úřadu o sedm procent na 7,1 miliard m3 plynu. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající poptávka domácností i průmyslu. Podle analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno tyto důvody společně „Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí EU výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022.
Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu,“ uvedl Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno. V loňském roce do ČR přiteklo 7,4 miliardy m3 plynu a odtekla necelá jedna miliarda. Pro srovnání v roce 2021 Českem proteklo 6krát více plynu než loni. Většina plynu do Česka v roce 2023 směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa.
„Také na úrovni EU došlo loni ze stejných důvodů ke snížení spotřeby plynu. Podle předběžných údajů to bylo o 5 % méně, přestože jsme ve druhé polovině roku viděli jisté oživení průmyslové poptávky,“ doplnil Kocůrek s tím, že výrazný pokles dosahující až 14 miliard m3 nastal v oblasti výroby elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do EU. Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 %, tedy přibližně o 60 miliard m3, méně plynu než v roce 2022.
Nižší potřeba dovozu se pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě. „Průměrná cena plynu s dodávkou na následující měsíc byla v hlavním evropském obchodním bodě TTF v roce 2023 necelých 41 EUR/MWh, což je přibližně o 69 % méně než před rokem. Pokles na evropském trhu reflektoval dostupnost dováženého spotového LNG, který se do přístavů severozápadní Evropy dostával průměrně za 38 EUR/MWh,“ řekl Kocůrek.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Francouzští řidiči kamionů zablokovali hraniční přejezdy
22.11.2017
Dopravu z Francie do Belgie, Španělska a Itálie v úterý ráno zkomplikovaly stovky francouzských kamionistů, kteří na dálnicích protestovali proti údajně nepoctivé konkurenci v podobě hůře placených řidičů z ostatních zemí EU. Rozhořčení těch místních vyvolala evropská regulace týkající se detašovaných pracovníků schválená 23. října, napsala agentura AFP. Nařízení omezující období, po které mohou občané unijní země pracovat v jiném státě osmadvacítky, totiž nepokrývá sektor silniční dopravy.
Největší protestní akce se konala na francouzsko-belgické hranici na hlavním tahu z Lille do Gentu, který na několik hodin zahradilo na 200 kamionů. Místní policejní činitel řekl agentuře Reuters, že protestující zde nechávali projíždět osobní vozidla, zadržovali však ta nákladní. U městečka Modane blokovali nespokojení řidiči paletami vjezd do tunelu Fréjus, který spojuje Francii s Itálií. Za dvě hodiny znemožnili průjezd 180 kamionům. Doprava byla narušena také na některých přejezdech do Španělska. Francouzští kamionisti za současných podmínek čelí konkurenci řidičů z jiných členských zemí EU, zejména z východní Evropy, Španělska a Portugalska, kterou považují za neférovou. Cizinci "jsou ochotni uzavírat smlouvy na dobu určitou a pracovat za nižší mzdy, než jaké by francouzští řidiči mohli normálně dostávat", napsal Reuters. Počet osob ze zbytku EU pracujících ve Francii loni vyskočil o 23,8 procent na více než 354 000, přičemž v předešlém roce byl nárůst podobný. Emmanuel Macron během své prezidentské kampaně ohlašoval, že se bude snažit Francouze před neférovou konkurencí ochránit a jisté změny prostřednictvím říjnové dohody dosáhl. Silniční dopravu ale nezasáhly.
Brexit se zasekl. Firmy si stěžují na nejistotu
20.11.2017
Majitelé kancelářských budov v německém Frankfurtu nad Mohanem si mnou ruce. Poptávka po pronájmu kanceláří letí nahoru. Prostory pro své zaměstnance shání banky jako JPMorgan a Goldman Sachs nebo právní kancelář Baker & McKenzie. Tyto společnosti kvůli britskému odchodu z Evropské unie přesunou část svých zaměstnanců z Londýna na kontinent.
Odchod některých společností z Velké Británie může výrazně zrychlit, pokud se Spojené království s ostatními 27 zeměmi Evropské unie rychle nedomluví na tom, jaké budou vzájemné vztahy po březnu 2019, kdy z EU vystoupí. Firmy o tom chtějí mít jasno co nejdřív − potřebují jistotu ohledně toho, za jakých podmínek budou mít z Británie po jejím odchodu z EU přístup na společný evropský trh. Hlavní unijní vyjednávač o brexitu Michel Barnier dal před pár dny Britům dva týdny na to, aby jasně řekli, jak si představují dohodu ohledně hlavních sporných bodů. Tedy především o tom, kolik peněz by měli doplatit do společného evropského rozpočtu. "Jde pouze o vyrovnání účtů, stejně jako při každém rozvodu," řekl Barnier. Bez této dohody EU s Brity v prosinci nezačne jednat o podobě vzájemných vztahů po brexitu. Toho se obávají britské i evropské firmy, jež chtějí mít o dopadech britského odchodu z EU na svůj byznys jasno co nejdřív. Jestliže v prosinci jednání o budoucnosti nezačnou, firmy nejspíš zahájí přípravu na přesun aspoň některých svých aktivit z britských ostrovů na kontinent.
Růst eurozóny i celé EU ve třetím čtvrtletí mírně zpomalil
15.11.2017
Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie vzrostla ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím obdobím o 0,6 procenta. Tempo růstu tak mírně zpomalilo z 0,7 procenta v předchozích třech měsících. Uvedl to v úterý evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil první rychlý odhad z konce minulého měsíce. Zpráva podporuje rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) začít postupně omezovat program nákupu dluhopisů.
Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) v eurozóně i v EU zvýšil o 2,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomika 19 zemí platících eurem stoupla o 2,3 procenta a evropské osmadvacítky o 2,4 procenta. Údaje jsou v souladu s očekáváním analytiků v anketě agentury Reuters, kteří čekali, že Eurostat první rychlý odhad nezmění. EU i eurozóna rostly rychleji než Británie, která chce v březnu 2019 EU opustit. Mezičtvrtletně HDP Británie stoupl o 0,4 procenta a meziročně o 1,5 procenta. Podle dostupných údajů se HDP snížil mezičtvrtletně pouze v Dánsku, a to o 0,3 procenta. Nejvíce vzrostl v Rumunsku (+2,6 procenta) a v Lotyšsku (+1,5 procenta). Meziročně byl růst nejvyšší rovněž v Rumunsku, kde dosáhl 8,6 procenta. Lotyšská ekonomika stoupla o 6,2 procenta. Rychlý odhad vychází z údajů od členských zemí, které mají na HDP eurozóny dohromady podíl 96 procent a na celé EU 94 procent, upozornil Eurostat. Statistický úřad také oznámil, že průmyslová výroba v září klesla v eurozóně o 0,6 procenta a v celé EU o půl procenta. V srpnu naopak silně rostla, v eurozóně o 1,4 procenta a v EU o 1,7 procenta. Pokles byl v souladu s odhady analytiků. Meziročně výroba vzrostla o 3,3 procenta v zemích platících eurem a o 3,6 procenta v celé unii.
Německo už osmým rokem zažívá zlaté časy
13.11.2017
Německo zažívá něco, co léta nepamatuje. Jeho hospodářství se daří už osmý rok a nikdo z tamních topekonomů nepředpokládá, že dobré časy brzy skončí. Spíše naopak, i když v odborných kruzích nechybějí ani hlasy nabádající k obezřetnosti.
Prognostici, včetně zahraničních, letos upravovali své předpovědi pro Německo pouze jedním směrem − nahoru. Naposledy tak učinila Evropská komise. Ve čtvrtek zveřejněném podzimním výhledu letos počítá s meziročním růstem německého HDP o 2,2 procenta. Ve srovnání s jarní předpovědí (1,6 procenta) je to výrazné zlepšení. Stejně tak ve vztahu k Česku, kde letos očekává vzestup o 4,3 procenta ve srovnání s jarními 2,6 procenta. Rizika potenciálně ohrožující hospodářskou prosperitu není radno podceňovat, míní Dennis Snower z Ústavu světové ekonomiky v Kielu. "Úrokové sazby jsou extrémně nízko, což není normální. O stabilitě finančních trhů hovořit nelze, takže na nich může kdykoli propuknout zmatek. Evropské unii chybí nejenom jednotná imigrační politika, nýbrž také jasná strategie snižování veřejných dluhů," jmenuje Snower.
Pětičlenný sbor vládních hospodářských poradců, nazývaný jako "rada moudrých", ve své středeční zprávě politiky v Berlíně upozorňuje, že největší evropská ekonomika vzhledem ke značnému vytížení svých kapacit riskuje přehřátí. Částečnou vinu za tento stav připisuje mimořádně uvolněné měnové politice Evropské centrální banky.