Spotřeba zemního plynu v loňském roce klesla nejníže od roku 1994
11.01.2024
Spotřeba zemního plynu v ČR v roce 2023 klesla podle předběžných údajů Energetického regulačního úřadu o sedm procent na 7,1 miliard m3 plynu. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající poptávka domácností i průmyslu. Podle analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno tyto důvody společně „Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí EU výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022.
Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu,“ uvedl Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno. V loňském roce do ČR přiteklo 7,4 miliardy m3 plynu a odtekla necelá jedna miliarda. Pro srovnání v roce 2021 Českem proteklo 6krát více plynu než loni. Většina plynu do Česka v roce 2023 směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa.
„Také na úrovni EU došlo loni ze stejných důvodů ke snížení spotřeby plynu. Podle předběžných údajů to bylo o 5 % méně, přestože jsme ve druhé polovině roku viděli jisté oživení průmyslové poptávky,“ doplnil Kocůrek s tím, že výrazný pokles dosahující až 14 miliard m3 nastal v oblasti výroby elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do EU. Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 %, tedy přibližně o 60 miliard m3, méně plynu než v roce 2022.
Nižší potřeba dovozu se pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě. „Průměrná cena plynu s dodávkou na následující měsíc byla v hlavním evropském obchodním bodě TTF v roce 2023 necelých 41 EUR/MWh, což je přibližně o 69 % méně než před rokem. Pokles na evropském trhu reflektoval dostupnost dováženého spotového LNG, který se do přístavů severozápadní Evropy dostával průměrně za 38 EUR/MWh,“ řekl Kocůrek.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Evropská komise se bude zabývat dvojí kvalitou potravin
27.07.2017
Evropská komise nepovažuje problém dvojí kvality potravin za nevýznamný, řekl ve čtvrtek její předseda Jean-Claude Juncker. Na společné tiskové konferenci se slovenským premiérem Robertem Ficem v Bruselu dodal, že komise bude této otázce "věnovat plnou pozornost". Novou legislativu, která by měla dvojí kvalitě potravin zabránit, v tuto chvíli nepředpokládá. Do budoucna ji však nevylučuje.
Země visegrádské čtyřky (V4), tedy Slovensko, Česko, Polsko a Maďarsko, kritizují praxi, kdy jsou na jednotlivé trhy v rámci unie dodávány produkty pod stejným názvem, ale s odlišným obsahem. Zesilují tlak na Evropskou komisi, aby tomu zabránila zavedením kontrolních mechanismů. Fico v Bruselu jednal jménem skupiny V4. Slovenský premiér ve čtvrtek uvedl, že je pro něj nejpodstatnější, že komise existenci problému uznala a hodlá jednat. Dodal, že mu nezáleží na tom, jakým způsobem ho bude řešit, tedy pravděpodobně bez zavádění nových pravidel. "Je mi jedno, jestli je kočka černá, nebo bílá, hlavně že chytá myši," odpověděl na otázku novinářů, zda není zklamaný z toho, že mu předseda EK nepřislíbil novou legislativu. Předseda slovenské vlády také věří, že v "nějakém rozumném čase" se tyto praktiky vytratí, i když patrně zcela nevymizí. Odmítl také označování problému za "směšné". Rozdíly v kvalitě výrobků, které se prodávají ve stejném obalu, prokázala studie zadaná českým ministerstvem zemědělství. Premiéři Česka, Slovenska, Maďarska a Polska pak na nedávném jednání v Budapešti přijali společné prohlášení, ve kterém požadovali, aby komise problém aktivně řešila.
zdroj: ihned.cz
Ceny bytů a domů v Česku rostly v 1. čtvrtletí nejrychleji ze všech zemí EU
20.07.2017
Ceny bytů a domů v Česku v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o 12,8 procenta. Ze zemí Evropské unie to bylo nejvíce. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Více než desetiprocentním tempem se ceny zvedly i v Litvě a Lotyšsku, naopak v Chorvatsku o 0,4 procenta klesly. V celé EU se ceny zvýšily v průměru o 4,5 procenta.
"Situace v Česku je v kontextu EU varovná. Za rizikový vývoj mohou zejména dva klíčové faktory. Prvním jsou až příliš dlouhá stavební řízení, která developerům a dalším podnikatelům ve stavebnictví neumožňují pružně reagovat na současnou zvýšenou poptávku po bydlení," sdělil analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Druhým faktorem je podle něj měnová politika ČNB, jejíž měnová intervence z roku 2013 snížila úrokové sazby u hypotečních úvěrů, a tím i zvýšila poptávku po nemovitostech. Zároveň se podílela na snížení atraktivity dalších investičních nástrojů, například dluhopisů, což pozornost investorů namířilo také k nemovitostem. "ČNB tak zejména letos v prvním čtvrtletí uvázla v pasti, jelikož se loni napevno zavázala ukončit režim nejdříve ve druhém kvartále. Korunu tak paradoxně oslabovala i v prvním čtvrtletí, kdy v Česku rostly ceny nemovitostí nejrychleji v EU," doplnil Kovanda. ČNB ukončila devizové intervence 6. dubna. Vzhledem k vývoji na nemovitostním trhu a v české ekonomice podle Kovandy nelze čekat, že by výrazný růst cen nemovitostí v nejbližších čtvrtletích ustal.
zdroj: ihned.cz
Praha patří mezi země s největším počtem architektů na obyvatele
17.07.2017
Už čtvrtým rokem se Praha poměřuje s dalšími 180 městy z osmdesáti zemí světa. V žebříčku Cities in Motion je srovnávána na základě ukazatelů, jako je ekonomika, rozvoj technologií i lidského kapitálu. Letos se umístila na 45. místě, nepřekonala tak západoevropské metropole, ale v regionu si nestojí špatně. Daleko za sebou nechala Bratislavu, Varšavu i Budapešť.
Zatímco se Praha umístila na 45. pozici, Berlín byl šestnáctý, Vídeň šestadvacátá, a jsou tak v modernizaci měst daleko před námi. Kdežto Budapešť zaostává s číslem 68. Varšava je na tom na 74. místě ještě hůře a Bratislava skončila až na příčce 83. Na vrcholu žebříčku najdeme metropole jako New York, Londýn, Paříž či San Francisco. V Evropě pak v modernizaci měst vynikají kromě Londýna a Paříže také Amsterdam, Ženeva či Kodaň – ty získávají cenné body především za fungování dopravy a rozvoj cyklistiky. Úspěšnost světových jedniček co do připravenosti na blízkou budoucnost však sráží to, v čem vedou právě evropské státy: New York zůstává na velmi nízkých pozicích v rozměrech sociální soudržnosti. A to tak hluboko, že konkrétně v tomto parametru s místem na příčce 153. třicetkrát zaostává za Prahou umístěnou na páté pozici.
zdroj: ihned.cz
Česko je 22. společensky nejvyspělejší zemí
29.06.2017
Česko se umístilo na 22. místě žebříčku kvality života, který pravidelně sestavuje nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte. Z nových zemí EU je na tom lépe už jen Slovinsko, první skončili Dánové.
Žebříček vychází z dat o stavu společenského a ekonomického rozvoje, přístupu ke zdravotnictví či k základnímu vzdělání nebo úrovně životního prostředí. Česko sice nedosahuje spokojeného dánského stylu "hygge", ale ani tak to není špatné: na 22. místě se drží už zhruba čtyři roky, byť si oproti loňsku v některých ukazatelích mírně pohoršilo. Svět Čechům může rozhodně závidět přístup k lékařské péči – české zdravotnictví se udrželo v čele tabulky – či k základnímu vzdělání. Také co do přístupu k pitné vodě, vlastní střeše nad hlavou, ve výživě, v hygieně či v pocitu osobní bezpečnosti se Česko drží na čelných místech. Základní lidské potřeby mají Češi zajištěny lépe než dvě třetiny zemí světa. "Málo si to uvědomujeme, ale je co slavit. I když po hospodách nebo před přáteli brbláme, jsme veskrze šťastná země, kde se dobře žije valné většině národa," komentuje průzkum psycholožka Jitka Mrvová. Paradoxem však je, jak negativně Češi vnímají imigranty. V tom jsou na 112. místě mezi hodnocenými 128 zeměmi světa. A loni byli úplně na chvostu. Přitom Česko přijalo pouze zhruba dvacítku uprchlíků.
zdroj: ihned.cz