Státy EU podpořily strop u cen elektřiny
12.09.2022
Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc domácnostem. Takový je výsledek pátečního mimořádného jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku. Zástupci vlád Evropskou komisi (EK) zároveň pověřili i přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu.
Sebrání mimořádných zisků je jinými slovy zastropování elektřiny na určité úrovni. Na jaké konkrétně, má nyní navrhnout Evropská komise. Nejčastěji se spekuluje o ceně 200 eur za jednu megawatthodinu, což je méně než polovina její aktuální ceny na burze.
Zisky se mají sebrat výrobcům elektřiny s nižšími náklady, kteří ze současných vysokých cen nejvíc těží. Jde o jaderné a uhelné elektrárny a také ty na obnovitelné zdroje.
Nejedná se ovšem o jedinou cestu řešení vysokých cen energií. Ministři pod vedením českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely zadali komisi přijít s možným zastropováním ceny plynu. Právě plynové elektrárny nyní ženou ceny nahoru i ceny elektřiny.
Ministři na schůzce ale zdůrazňovali, že takové řešení nemá ohrozit bezpečnost dodávek do Evropy, tedy motivovat Rusko k úplné stopce plynu do EU či odradit obchodníky s LNG plynem, kteří by se mohli snažit prodat svoji surovinu jinde, kde za ni dostanou zaplaceno více. Podle zdroje z českého předsednictví jde o vzkaz Evropské komisi, aby byla se zastropováním cen plynu opatrná.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Češi platí na bydlení o polovinu větší úrok, než je průměr eurozóny
13.12.2018
Evropané, kteří si berou úvěr na bydlení, zaplatí na úrocích většinou méně, než kdyby si ho zařizovali před rokem. Čechům naopak tyto úvěry zdražily, a to dost výrazně. Podle říjnové statistiky Evropské centrální banky české banky tyto úvěry poskytovaly v průměru za 2,77 procenta. Česko je tak v úvěrech na bydlení osmou nejdražší zemí Evropské unie.
Podle evropského srovnání, které zahrnuje hypotéky a úvěry stavebních spořitelen, vůbec nejlevněji lidem na bydlení půjčují banky ve Finsku, a to za úrok nižší než jedno procento. Do skupiny nejlevnějších zemí patří i Slovensko s průměrným úrokem 1,48 procenta. Nejdráže na bydlení půjčují rumunské banky, a to za úrok blížící se šesti procentům. V zemích, kde se platí eurem, byla v říjnu průměrná sazba úvěrů na bydlení na úrovni 1,82 procenta ročně. Znamená to, že na úrocích platí Češi o polovinu víc, než je průměr eurozóny. ypotéky jsou nyní pro Čechy nákladnější hlavně kvůli vyšší ceně peněz. Ta plyne z toho, že ČNB na rozdíl od ECB už rok a půl zvyšuje sazby, zatímco v eurozóně jsou stále na nule. O důležitosti měnové politiky centrálních bank svědčí i fakt, že v době, kdy byly české sazby s evropskými srovnatelné, se na podobných úrovních pohybovaly i úroky z úvěrů na bydlení.
Evropská komise vyšetřuje plán Vodafonu převzít Liberty Global
12.12.2018
Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování plánu britské telekomunikační společnosti Vodafone na převzetí aktivit poskytovatele kabelové televize a širokopásmových služeb Liberty Global v České republice, Německu, Maďarsku a Rumunsku. Komise se podle své tiskové zprávy obává, že toto převzetí by mohlo omezit hospodářskou soutěž v Česku a Německu. Transakce zahrnuje mimo jiné největší českou kabelovou společnost UPC.
Vodafone je druhým největším mobilním operátorem na světě a působí také v České republice. Komise se obává, že převzetí aktivit firmy Liberty Global by v ČR mohlo vést k vytlačení některých telekomunikačních podniků z trhů s mobilními, internetovými a televizními službami pro koncové zákazníky. Dohodu o převzetí aktivit ohlásil Vodafone letos v květnu. Díky transakci v hodnotě 21,8 miliardy dolarů (téměř půl bilionu korun) by se podnik stal největším poskytovatelem širokopásmových, kabelových a mobilních služeb v Evropě, napsala agentura Reuters. "Je důležité, aby všichni spotřebitelé v EU měli přístup k dostupným a kvalitním telefonním a televizním službám," uvedla evropská komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Cílem vyšetřování je podle komisařky zajistit, aby plánované převzetí neznamenalo pro spotřebitele vyšší ceny, omezený výběr a pokles inovací v telekomunikačních a televizních službách.
Brexit s výstupovou dohodou, nebo bez ní?
11.12.2018
Do 29. března 2019, tedy data formálního odchodu Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z EU, zbývá jen pár měsíců. S tím, jak se vyjednávání o podmínkách vystoupení Spojeného království (UK) z EU protahovala oproti původnímu plánu, značně narůstala i nervozita na obou stranách Lamanšského průlivu a krizový scénář o odchodu UK z unie bez dohody (takzvaný scénář "no deal") byl politiky i novináři skloňován stále častěji.
Po více než 20 měsících od zahájení dvouletého období určeného pro vyjednání podmínek odchodu se však vyjednavačům UK a Evropské komise podařilo dospět k finální shodě na návrhu textu výstupové dohody, a v polovině listopadu tedy konečně došlo k tolik očekávanému posunu i na politické úrovni směrem k dojednání výstupové dohody. Jaké jsou tedy reálné varianty dalšího vývoje? Proč je uzavření výstupové dohody tak důležité pro řádné vystoupení Spojeného království z Evropské unie a co by její neschválení znamenalo pro český export? Pro spořádaný odchod UK z EU je dohoda o vystoupení klíčová, neboť upravuje proces ukončení členství a zejména pokrývá citlivé oblasti, jako jsou práva občanů EU žijících v UK a naopak, finanční závazky či tzv. přechodné období. Díky přechodnému období by mohla být i nadále uplatňována stávající unijní pravidla alespoň do konce roku 2020 s případnou možností jeho prodloužení ještě o další jeden až dva roky. To by také oběma stranám poskytlo další čas na vyjednání dohody o budoucích vztazích a zejména dořešení irské otázky. Během tohoto období by se na UK i nadále vztahovalo právo EU v plném rozsahu, tedy včetně nově přijímaných pravidel i jurisdikce Soudního dvora EU. UK by se však už nemohlo účastnit jednání unijních institucí a orgánů, a to ani těch stanovených mezinárodními dohodami unie, a nemělo by žádný vliv na legislativní proces. Po celou dobu přechodného období by navíc zůstalo součástí vnitřního trhu a celní unie.
Jednání Rady EPSCO v Bruselu
10.12.2018
Dne 6. prosince 2018 se uskutečnilo řádné zasedání Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou republiku zde zastoupila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Rada po diskusi dosáhla dohody nad nařízením o zřízení evropské agentury pro pracovní záležitosti, nad směrnicí o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům (třetí soubor) a Doporučením o přístupu k sociální ochraně pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné. Diskusí o výroční analýze o růstu v EU v roce 2018 a schválením sociálních aspektů Doporučení k hospodářské politice v eurozóně Rada zahájila semestr koordinace ekonomického řízení EU pro rok 2019. Evropská agentura pro pracovní záležitosti má členským státům a Komisi napomáhat v činnostech týkajících se přeshraniční mobility pracovní síly, tzn. při volném pohybu pracovníků a při vysílání pracovníků v rámci přeshraničního poskytování služeb v rámci Unie. Konkrétně by nová agentura měla zejména zlepšit přístup jednotlivců a zaměstnavatelů k informacím o jejich právech a povinnostech souvisejících s pohybem v rámci EU a jejich působením v jiných členských státech, usnadňovat konání společných a koordinovaných inspekcí práce a zajišťovat mediaci a usnadňovat hledání řešení v případě sporů mezi členskými státy. Agentura převezme některé činnosti vykonávané dosud Komisí a funkce několika dosavadních unijních orgánů pro spolupráci členských států v oblasti mobility práce a odstraňování nehlášené práce. Delegace Slovenska, Lotyšska a Kypru vyjádřily zájem o sídlo nově zřízené agentury.
V rámci naplňování strategie zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků z roku 2013 a Evropského pilíře sociálních práv z listopadu 2017 Rada schválila svůj obecný přístup ke třetí revizi směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci. Jejím cílem je poskytnout nejen větší ochranu pracovníkům, ale i větší srozumitelnost legislativy a rovnější podmínky hospodářským subjektům. Směrnice stanoví řadu obecných minimálních požadavků na odstranění nebo snížení expozice všem karcinogenům a mutagenům, a dále doplňuje konkrétní limitní hodnoty expozice pro kadmium a beryllium a jejich anorganické sloučeniny, kyselinu arseničnou a sloučeniny arsenu a některé další látky. Několik členských států podpořilo prohlášení Francie vyjadřující lítost nad tím, že ke zlepšení ochrany pracovníků před působením kadmia nebyla ve směrnici schválena alternativní možnost doplňkového biomonitoringu na složky kadmia.
Oba uvedené návrhy budou nyní předmětem vyjednávání s Evropským parlamentem. Rada přijala politickou dohodu k Doporučení o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně, jehož cílem je naplnění zásady číslo 12 Evropského pilíře sociálních práv. Tou je zajištění sociální ochrany všech osob samostatně výdělečně činných a pracovníků s nestandardními pracovními smlouvami, kteří dosud nejsou dostatečně chráněni systémy sociální ochrany. Jedná se o ochranu v nezaměstnanosti, nemoci, mateřství nebo otcovství, při pracovních úrazech, invaliditě a ve stáří. Členské státy mají umožnit všem výdělečně činným osobám přístup do těchto systémů, získat a využít odpovídající nároky a usnadnit převoditelnost těchto jejich nároků mezi jednotlivými systémy. Doporučení respektuje pravomoc členských států nastavovat si své národní systémy sociální ochrany. „Nabádáme osoby samostatně výdělečně činné, aby se pro případy sociálních rizik pojistily a měly co nejširší sociální ochranu. Avšak měly by to být ony samy, kdo takové rozhodnutí učiní,“ řekla ministryně Maláčová.
V rámci bodu věnovanému tzv. Evropskému semestru ekonomického řízení EU kromě měny názorů na stanovené priority ve výroční analýze růstu pro ekonomické a sociální reformy členských států, v jejímž rámci všichni podpořili hodnocení ekonomického a sociálního vývoje v EU v podzimním balíku pro evropský semestr 2019, Rada schválila části doporučení pro eurozónu, které se týkají zaměstnanosti a sociální politiky. Konkrétně Rada doporučila zemím eurozóny přesunout zdanění z pracovní síly, posilovat vzdělávací systémy a investice do dovedností, provádět efektivní aktivní politiky zaměstnanosti na podporu přechodů na trhu práce, snižovat segmentaci na trhu práce a zajistit přiměřené systémy sociální ochrany. Někteří členové Rady vyjádřily lítost nad tím, že doporučení nezahrnuje rovněž oblast přetrvávající vysoké míry chudoby a sociálního vyloučení v eurozóně.
Rada se zabývala otázkou budoucnosti práce, zejména dopady digitalizace a robotizace na sociální systémy a trh práce a také na rovnost žen a mužů, což byla jedna z hlavních politických priorit rakouského předsednictví. Rada v této souvislosti schválila klíčová poselství členským státům s výzvou, aby národní politiky zaměstnanosti a sociální politiky zajistily podporu přechodům z jednoho zaměstnání do druhého, přiměřenou kvalitu pracovních míst (zejména pokud jde o BOZP a mzdy), sociální ochranu všech forem výdělečné činnosti a občany vybavily požadovanými dovednostmi.
Rada přijala závěry předsednictví s podporou všech členských států s výjimkou Maďarska a Polska k rovnosti žen a mužů, mládeži a digitalizaci, kterými vyzvala členské státy k podpoře mladých lidí v upevňování digitálních dovedností a v získání digitální gramotnosti, k přijetí kroků k vytvoření inkluzivního a nediskriminujícího on-line prostoru a k přijetí opatření k boji s genderovými stereotypy.