Státy EU podpořily strop u cen elektřiny
12.09.2022
Státy Evropské unie navrhují využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc domácnostem. Takový je výsledek pátečního mimořádného jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku. Zástupci vlád Evropskou komisi (EK) zároveň pověřili i přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie či stanovení stropu cen plynu.
Sebrání mimořádných zisků je jinými slovy zastropování elektřiny na určité úrovni. Na jaké konkrétně, má nyní navrhnout Evropská komise. Nejčastěji se spekuluje o ceně 200 eur za jednu megawatthodinu, což je méně než polovina její aktuální ceny na burze.
Zisky se mají sebrat výrobcům elektřiny s nižšími náklady, kteří ze současných vysokých cen nejvíc těží. Jde o jaderné a uhelné elektrárny a také ty na obnovitelné zdroje.
Nejedná se ovšem o jedinou cestu řešení vysokých cen energií. Ministři pod vedením českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely zadali komisi přijít s možným zastropováním ceny plynu. Právě plynové elektrárny nyní ženou ceny nahoru i ceny elektřiny.
Ministři na schůzce ale zdůrazňovali, že takové řešení nemá ohrozit bezpečnost dodávek do Evropy, tedy motivovat Rusko k úplné stopce plynu do EU či odradit obchodníky s LNG plynem, kteří by se mohli snažit prodat svoji surovinu jinde, kde za ni dostanou zaplaceno více. Podle zdroje z českého předsednictví jde o vzkaz Evropské komisi, aby byla se zastropováním cen plynu opatrná.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Přebytek zahraničního obchodu loni v listopadu stoupl o 1,1 miliardy korun
09.01.2017
Zahraniční obchod Česka skončil loni v listopadu v přebytku 10,8 miliardy korun, meziročně tak byl vyšší o 1,1 miliardy korun. Výsledek příznivě ovlivnil pokles schodku obchodu s chemickými výrobky, potravinami, nápoji a tabákem a vyšší přebytek u obchodu s průmyslovým spotřebním zbožím a se surovinami.
Vývoz a dovoz v meziročním srovnání stouply. Export se zvýšil o 3,7 procenta na 301,1 miliardy korun a dovoz o 3,4 procenta na 290,3 miliardy korun. Schodek obchodu s chemickými výrobky se meziročně snížil o 900 milionů korun, u potravin a živých zvířat klesl o 600 milionů a u nápojů a tabáku o 200 milionů korun. Obchod s průmyslovým spotřebním zbožím zaznamenal zvýšení přebytku o 800 milionů korun a u obchodu se surovinami stoupl přebytek o 400 milionů korun. Nepříznivě na listopadovou obchodní bilanci podle ČSÚ působilo ale prohloubení schodku u minerálních paliv o 700 milionů korun a snížení kladného salda strojů a dopravních prostředků a polotovarů a materiálů, a to shodně o 400 milionů korun. Zahraniční obchod se státy Evropské unie skončil v listopadu přebytkem 56,1 miliardy korun, což je meziročně o 1,3 miliardy více. Schodek obchodu se zeměmi mimo unii se proti listopadu 2015 zvětšil o 700 milionů na 43,4 miliardy korun.
Průmyslová výroba v eurozóně v říjnu znovu poklesla
14.12.2016
Průmyslová výroba v eurozóně se v říjnu proti předešlému měsíci snížila o 0,1 procenta, v celé Evropské unii produkce klesla o 0,3 procenta. Průmyslový sektor tak pokračoval druhý měsíc v poklesu, vyplývá ze středečních údajů statistického úřadu Eurostat.
V meziročním srovnání tempo růstu produkce v zemích eura dál zpomalilo na 0,6 procenta z úrovně 1,3 procenta v září a ze 2,4 procenta v srpnu. V celé EU meziroční růst zvolnil na 0,5 procenta. Analytici v anketě agentury Reuters v průměru odhadovali, že v eurozóně se výroba meziměsíčně zvýší o 0,2 procenta. V meziročním srovnání čekali zmírnění růstu na 0,9 procenta. Středeční údaje přerušují dosavadní letošní trend, kdy se každý měsíc střídal růst produkce s poklesem. Meziměsíční pokles byl nejhlubší u produkce zboží denní spotřeby a klesla i výroba meziproduktů. Ze zářijového propadu oživila naopak produkce zboží dlouhodobé spotřeby a zvýšila se i výroba investičního zboží.
zdroj: ihned.cz
Rusko prodalo pětinový podíl v těžařské společnosti Rosněfť
08.12.2016
Švýcarský obchodník s komoditami Glencore a katarští investoři koupili téměř pětinový podíl v ropné společnosti Rosněfť. Za 19,5 procenta největšího ruského producenta ropy zaplatili 10,2 miliardy eur. Největší zahraniční investici od ukrajinské krize ve státní televizi osobně oznámil ruský prezident Vladimir Putin.
Obchod se uskutečnil i navzdory sankcím, které na Rosněfť uvalila Evropská unie a Spojené státy. Ty odrazují západní společnosti od majetkové účasti v ruském státním podniku, nicméně nákup akcií vysloveně nezakazují. Vstup zahraničních investorů do Rosněfti je požehnáním pro ruskou vládu. Ta peníze z privatizace nutně potřebuje ještě v letošním roce, aby zabránila vyššímu rozpočtovému schodku než plánovaných 3,7 procenta hrubého domácího produktu. Kreml si v těžařské společnosti, která denně vyprodukuje téměř pět milionů barelů ropy, i nadále udrží většinový podíl, zhruba pětinu pak vlastní ještě britská BP. Na Rosněfť, stejně jako na celou ruskou ekonomiku tvrdě dopadají nízké ceny ropy. Zisk těžařské společnosti se ve třetím kvartále letošního roku propadl o 77 procent na 26 miliard rublů (9,9 miliardy korun). Společnost Glencore ve svém prohlášení uvedla, že za podíl zaplatí 300 milionů eur svými akciemi, zbytek doplatí Katarský fond (QIA), který je zároveň největším akcionářem Glencoru, a banky. Podle zástupců švýcarské firmy je jednání stále ve finální fázi a definitivní uzavření dohody Glencore očekává v polovině prosince.
zdroj: ihned.cz
Euro smazalo rekordní ztráty po italském referendu
05.12.2016
Odmítnutí ústavních změn v nedělním referendu hýbe milánskou burzou. Změny měly usnadnit mimo jiné přijímání nových zákonů. Až o více než čtyři procenta padala na úvod pondělního obchodování hodnota indexu sledujícího vývoj kurzu akcií italských bank, později odpoledne se hodnoty vrátily zpět.
Premiér Matteo Renzi na porážku v referendu dle očekávání reagoval oznámením, že hodlá rezignovat. To na trzích zvýšilo obavy z politické nestability a možných dopadů právě na italské banky. Ty nutně potřebují nový kapitál a nejistý politický vývoj investory odrazuje. Zasaženy mohou být zejména plány Monte dei Paschi di Siena, nejstarší banky na světě. Její vedení chtělo do konce roku navýšit kapitál až o pět miliard eur. Zástupci banky a poradci se v pondělí mají setkat a rozhodnout, zda v záměru pokračovat. Pokud plán, který počítal se získáním soukromého kapitálu, selže, bude muset zřejmě zasáhnout italská vláda.
Euro se během pondělního obchodování propadlo na zhruba dvacetiměsíční minimum vůči americkému dolaru, později však téměř veškeré ztráty smazalo. Jednotná evropská měna sestoupila až o 1,4 procenta na 1,0505 dolaru, tedy na nejnižší úroveň od loňského března. Kolem 10:00 SEČ již ale vykazovala pokles o pouhých 0,1 procenta na 1,0650 dolaru. Loni v březnu se euro propadlo až na 1,0457 dolaru, což byla nejnižší úroveň od roku 2003.
zdroj: ihned.cz