Státy EU schválily nový pakt o migraci a azylu
15.05.2024
Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters. Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo. Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta. Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.
"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová. Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem. Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.
Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.
Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.
Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie. Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).
Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Německý průmysl hlásí největší pokles zakázek za téměř rok
06.02.2020
Zakázky německého průmyslu se v prosinci snížily ve srovnání s předchozím měsícem o 2,1 procenta, což byl nejvýraznější propad od února. Na vině je slabá poptávka z dalších zemí v eurozóně, uvedl ve čtvrtek německý statistický úřad. Zpráva naznačuje, že zpracovatelský sektor zůstane v Německu nadále slabý a bude růst největší evropské ekonomiky zpomalovat.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali naopak růst zakázek, a to o 0,6 procenta. Jejich odhady se pohybovaly od poklesu o půl procenta až po růst o 1,9 procenta. V listopadu podle zpřesněných údajů zakázky klesly o 0,8 procenta. "Situace v zakázkách zůstává hrozná," řekl ekonom společnosti Bankhaus Lampe Alexander Lampe. "Koronavirus znamená, že na zlom si pravděpodobně ještě budeme muset počkat," dodal. Objem domácích zakázek se zvýšil o 1,4 procenta. Ty zahraniční ale o 4,5 procenta klesly, z toho ze zemí v eurozóně o 13,9 procenta. Zakázky ze zemí mimo eurozónu o 2,1 procenta vzrostly. Německá ekonomika, na které je závislá i řada českých firem, se loni těsně vyhnula recesi. Průmyslové podniky závislé na vývozu se potýkají se slábnoucí poptávkou v zahraničí i nejistotou spojenou s obchodními spory a rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Poslední průzkum hospodářského institutu Ifo minulý týden ukázal, že nálada podnikatelů se zhoršuje, což ukazuje, že začátek letošního roku bude slabší.
Chudší státy EU kritizují rozpočet
05.02.2020
Patnáctka států sdružených v uskupení Přátel koheze v sobotu zdůraznila svůj požadavek, aby financování politiky soudržnosti zůstalo v příštím víceletém finančním rámci Evropské unie na úrovni předchozího období. Vyplývá to z deklarace, kterou zástupci států podepsali na summitu konaném v portugalském městě Beja. Politika soudržnosti slouží ke sbližování životní úrovně členských zemí unie.
Návrh Evropské komise počítá s tím, že se objem peněz určených na kohezní politiku sníží v letech 2021 až 2027 o deset procent. Důvodem je odchod Británie z unie i zaměření rozpočtu na nové priority. "Já jsem ve svém vystoupení ten návrh rozpočtu velice kritizoval, protože bývalá komise nám vlastně nikdy nevysvětlila, jaké jsou priority toho rozpočtu," řekl novinářům po sobotním jednání řekl český premiér Andrej Babiš. "Vidím tam množství peněz, které by se daly přerozdělit," dodal. Portugalský premiér António Costa v úvodu setkání uvedl, že konání summitu první den po brexitu je symbolické. Přátelé koheze podle něj namísto štěpení nabízejí soudržnost. Pod sobotní deklaraci se vedle Česka podepsaly i Bulharsko, Kypr, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Své zástupce na akci vyslala také Itálie a Chorvatsko, které momentálně předsedá Radě EU.
Britské podniky čeká výrazné oživení výroby
03.02.2020
Britské podniky očekávají v příštích třech měsících nejvýraznější oživení výroby za více než rok. Vyplývá to z průzkumu Sdružení britského průmyslu (CBI). Výsledky šetření jsou další známkou růstu důvěry v britskou ekonomiku v důsledku poklesu nejistoty kolem brexitu. Británie v pátek o půlnoci opustila Evropskou unii.
Index výrobních očekávání podle průzkumu v lednu vzrostl na 12 bodů z prosincového jednoho bodu. Dostal se tak na nejvyšší úroveň od září 2018. "Je skvělé vidět, jak se podnikatelská důvěra zlepšuje. Teprve se však ukáže, zda se to projeví rovněž v (podnikatelské) aktivitě," uvedla hlavní ekonomka CBI Rain Newtonová-Smithová. CBI minulý měsíc předpovědělo, že růst britské ekonomiky v letošním roce mírně zpomalí na 1,2 procenta z loňských 1,3 procenta. Pátečním odchodem Británie z EU odstartovalo jedenáctiměsíční přechodné období, ve kterém britský premiér Boris Johnson plánuje sjednat obchodní dohodu. "Vláda musí pracovat na rychlém ustavení budoucích vztahů s EU, které dokážou zajistit prosperitu celé ekonomice," uvedla Newtonová-Smithová.
Česko loni čerpalo z EU o 68,5 miliardy více, než zaplatilo
30.01.2020
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 68,5 miliardy Kč více, než do něj odvedla, informovalo ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice země (rozdíly mezi příjmy z EU a odvody do ní) činila 44,7 miliardy Kč. Zvýšení čisté pozice je podle ministerstva způsobeno vyšším tempem čerpání peněz z fondů EU.
Česko loni obdrželo z unijního rozpočtu 119,9 miliardy korun a odvedlo do něj 51,4 miliardy korun. ČR tak zůstala stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti loni činily 83,1 miliardy Kč. Příjmy ze Společné zemědělské politiky byly 32,6 miliardy Kč, z toho přímé platby 22,5 miliardy Kč. Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2019 zaplatila do rozpočtu EU 616,8 miliardy Kč a získala z něj asi 1,43 bilionu Kč. Celkem tak Česko dosud získalo z EU o 809,2 miliardy Kč více, než do něj odvedlo.