Státy EU schválily nový pakt o migraci a azylu
15.05.2024
Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters. Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo. Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta. Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.
"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová. Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem. Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.
Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.
Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.
Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie. Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).
Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).
S
(Zdroj: moneymag.cz)
České banky jsou v digitalizaci na evropské úrovni
06.11.2018
Banky a pojišťovny v České republice jsou přinejmenším v evropském srovnání, pokud jde o zavádění nových technologií, na srovnatelné úrovni jako finanční domy jinde, uvádí Otto Hartvich, senior IT architekt nadnárodní technologické společnosti IBM. "Moderní bankovní domy jsou na jedné straně bankou a na druhé softwarovou firmou," říká Hartvich.
Podle něj si tuzemské banky dobře uvědomují, že rozvoj technologií je pro jejich současný i budoucí úspěch v náročném konkurenčním boji zásadní. Pozorně proto sledují, jakým způsobem mohou reagovat a využít nové trendy. Všechny banky v Česku aktivně zvažují nasazení takzvaných kognitivních technologií. "Například virtuální bankovní asistentka s umělou inteligencí, kterou uvedla na trh česká ING, je špičkovou záležitostí. Nebo to, jak Česká spořitelna buduje své otevřené bankovní rozhraní, je též ukázkové," uvádí příklady expert IBM. Při rozvoji svých technologií se banky mimo jiné inspirují vysoce inovativními fintech společnostmi. Ty jsou jimi vnímány jednak jako možná inspirace a také jako možnost rozšíření obchodního modelu. "České banky s fintech firmami spolupracují, dobře jejich produkty znají. A je pravděpodobné, že některé z nich budou chtít v budoucnu i převzít," podotýká Hartvich.
ČNB zvýšila sazby, jsou už druhé nejvyšší v Evropské unii
05.11.2018
Bankovní rada České národní banky nepolevuje v tempu zvyšování úrokových sazeb a v reakci na přehřívání ekonomiky a vývoj kurzu koruny zvyšuje o 0,25 procentního bodu základní úrokovou míru.
Sazbu ČNB zvedá už na čtvrtém měnověpolitickém jednání v řadě. Celkově jde o páté zvýšení základní úrokové sazby v tomto roce. Naposledy rostly sazby ČNB podobným tempem na jaře 1996. Pro zvýšení základní sazby o 0,25 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb beze změny a jeden hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu, řekl na tiskové konferenci guvernér Jiří Rusnok. Pokud devizový trh pod vlivem globálních nejistot dále oslabí korunu, nelze vyloučit ještě jedno zvýšení sazeb v tomto roce, upozornil guvernér. Jinak s dalším zvýšením sazeb letos nepočítá. Banka také zhoršila výhled výkonu české ekonomiky o 0,1 procentního bodu, podle banky by česká ekonomika měla letos růst o 3,1 procenta a příští rok 3,3 procenta. Zároveň banka počítá, že do roku 2020 koruna posílí až na 24,2 koruny za euro.
Dohoda o brexitu by mohla být do 21. listopadu
02.11.2018
Dohoda o brexitu je již na dohled a mohla by být dokončena do 21. listopadu. V dopise jednomu z britských zákonodárců to naznačil ministr pro brexit Dominic Raab, informovala dnes agentura Reuters. Británie a Evropská unie již vyřešily většinu sporných témat, stále však zbývá dořešit složitý problém celního režimu na hranici mezi Irskem a britským Severním Irskem, uvedl Raab v dopise datovaném 24. října, který zaslal předsedovi parlamentního výboru pro brexit.
"Rád bych se objevil před výborem, až bude dohoda hotová, a očekávám, že by to mohlo být možné 21. listopadu," napsal Raab poslanci Hilarymu Bennovi. Mluvčí britské premiérky ale toto datum nepotvrdil. "Nemohu nic jiného než opět jako již mnohokrát předtím zopakovat, že smlouvu chceme dokončit, co nejdříve to bude možné," řekl pouze na dotaz ohledně Raabova dopisu. ministerstvo pro brexit odmítlo, že by existovalo nějaké datum pro ukončení rozhovorů, a 21. listopad je podle něj pouze datem, které zákonodárci navrhli pro vystoupení Raaba před výborem pro brexit. Na zprávu ale zareagovala britská libra. Její kurz k dolaru vzrostl až o jedno procento na 1,2831 USD, než část zisku odevzdala a vrátila se zhruba na 1,28 USD. Výhledově jde o dobrou zprávu, uvedla v reakci na dopis banka Nomura ve vzkazu svým klientům. Nejde nicméně podle ní "o spolehlivou známku toho, že dohoda je blízko".
Británie nově zdaní internetové giganty
31.10.2018
Británie hodlá od dubna 2020 zavést daň z tržeb velkých internetových podniků, jako je Google, Facebook nebo Amazon. Chce tak zajistit jejich spravedlivější zdanění. V pravidelné podzimní zprávě o vývoji rozpočtu o tom informoval britský ministr financí Philip Hammond. Firmy jako je Facebook či Amazon čelí kritice kvůli nízkým daním, které v Británii platí ze svých zisků, upozorňuje server BBC.
"Není udržitelné ani poctivé, že digitální platformy mohou v Británii vytvářet značné hodnoty, aniž by tady platily daně," uvedl Hammond. Nová daň bude činit dvě procenta z tržeb, které internetové podniky vytvoří v Británii. Bude se týkat pouze ziskových firem s globálními tržbami ve výši nejméně 500 milionů liber ročně. Toto omezení má zajistit, že daň dolehne spíše na "zavedené technologické giganty" než na začínající podniky. Podle Hammonda se předpokládá, že nová daň vynese ročně přes 400 milionů liber (11,6 miliardy Kč). O zavedení podobné daně nyní jedná také Evropská unie, kterou Británie v březnu příštího roku hodlá opustit. Evropská komise (EK) v březnu představila návrh na zavedení tříprocentní daně z tržeb velkých digitálních podniků jako je Google či Facebook, které čelí obvinění, že v rámci EU přesměrovávají své zisky do zemí s nižší daňovou zátěží.