Státy EU schválily nový pakt o migraci a azylu
15.05.2024
Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters. Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo. Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta. Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.
"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová. Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem. Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.
Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.
Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.
Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie. Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).
Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).
S
(Zdroj: moneymag.cz)
UniCredit má nejlepší výsledek za první čtvrtletí za posledních 11 let
11.05.2018
Italská bankovní skupina UniCredit vykázala nejlepší výsledek za první čtvrtletí od roku 2007. Čistý zisk největší italské bance meziročně stoupl o 22,6 procenta na 1,1 miliardy eur (něco přes 28 miliard korun) a překonal očekávání. Zásluhu na něm měly podle jejího čtvrtečního sdělení především nižší úvěrové ztráty, než se očekávalo.
Analytici čistý zisk za první tři měsíce roku v průměru odhadovali na 766 milionů eur. Tržby bance ve srovnání s předchozím kvartálem stouply o čtyři procenta na 5,1 miliardy eur. Táhly je především bankovní poplatky, čistý úrokový výnos se mírně snížil. Úvěrové ztráty ve čtvrtletí klesly na 496 milionů eur, více než se očekávalo. Bance se v uvedeném období podařilo získat téměř půl milionu nových klientů. UniCredit se výrazně angažuje v zemích střední a východní Evropy, včetně České republiky. Na českém trhu začala působit v listopadu 2007, její tuzemská pobočka vznikla spojením finančního ústavu HVB Bank a Živnostenské banky. V Česku a na Slovensku má téměř 700 tisíc klientů.
Díky Evropské unii začínají firmy zavádět pravidla na ochranu osobních dat
09.05.2018
V ochraně osobních údajů Česko léta zaostávalo za západní Evropou, shodují se právníci s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Od 25. května se to s definitivní platností změní, protože začne být účinné nařízení na ochranu dat známé pod zkratkou GDPR. To sjednocuje pravidla ochrany osobních údajů napříč celou Evropskou unií.
Všichni zákazníci, zaměstnanci nebo pacienti získají od květnového termínu větší přehled o tom, jaké informace o nich firmy, úřady nebo nemocnice schraňují. Budou moci žádat výmaz svých dat z marketingových databází a bez jejich souhlasu nebudou smět firmy ani sledovat jejich chování na internetu a poskytovat zjištěná data dál. Tam, kde mohou podniky a instituce osobní údaje zpracovávat bez souhlasu − například proto, že je k tomu zavazuje smlouva nebo povinnost plynoucí ze zákona −, bude platit, že osobní data musí ze svých databází vymazat ihned poté, co pominul účel, pro který je potřebovaly.
Volkswagen zvýšil dividendu, prodá některé své firmy
07.05.2018
Z Herberta Diesse, nového šéfa koncernu Volkswagen, který 13. dubna ve funkci vystřídal Matthiase Müllera, včera na valné hromadě konané v berlínském City Cube vyzařovalo sebevědomí. Největší světová automobilka překonala důsledky neblahého emisního skandálu a dál přepisuje prodejní rekordy. Ani letošní rok by neměl být výjimkou.
Volkswagen během letošního prvního čtvrtletí zvýšil dodávky zákazníkům meziročně o 7,4 procenta na 2,7 milionu vozů, což je kvartální rekord. Podle Diesse tak lze očekávat, že celkový prodej v tomto roce proti loňsku, kdy přesáhl 10,7 milionu aut, dál mírně vzroste. Tržby stoupnou až o pět procent, loni dosáhly 230,7 miliardy eur. Akcionáři schválili návrh představenstva, aby se dividenda vyplácená za rok 2017 na jednu běžnou akcii zvýšila na 3,90 eura ve srovnání s předchozími dvěma eury. Proč také ne, když koncern loni více než zdvojnásobil čistý zisk na 11,6 miliardy eur. Diess současně akcionářům sdělil, že vedení vážně uvažuje o určitém "zeštíhlení" koncernu. Nevylučuje prodej motocyklové značky Ducati, jež je nyní propojena s dceřinou firmou Audi. K "neprofilovému byznysu", jehož by bylo účelné se zbavit, patří také výrobce převodovek Renk, kde VW drží většinový podíl, a rovněž firma Man Diesel & Turbo, dodávající hlavně naftové motory. Koncern mění svoji organizační strukturu. Její součástí bude i spojení 12 značek do několika skupin (podle zákaznických skupin), z nichž každá bude mít jednotné řízení. Do skupiny "běžných" značek (volume) patří vedle Volkswagenu či Seatu také česká Škoda Auto. V "prémiové" bude například Audi a v "superprémiové" Porsche, Bentley a Bugatti.
Volkswagen zdvojnásobil dividendu
04.05.2018
Volkswagen čekají podle jeho šéfa Herberta Diesse největší změny v historii. Do elektrifikace a digitalizace hodlá koncern do konce roku 2022 investovat 34 miliard eur, dalších 15 miliard eur přidají jeho dva společné podniky, které zřídil v Číně s tamními partnery. Valná hromada ve čtvrtek také schválila výplatu dividendy.
Vedení akcionářům slíbilo, že Volkswagen do roku 2025 na trh uvede 80 nových elektrických modelů, z toho 50 na baterii, tedy čistě na elektrický pohon, ostatní budou hybridy nabíjené ze zásuvky. "Největší část cesty máme teprve před sebou. Roky rozhodující o naší transformaci teprve přijdou," sdělil akcionářům Diess. Valnou hromadu také upozornil, že Volkswagen – podobně jako další evropské automobilky – dosud silně závisí na dodavatelích baterií z Číny, Jižní Koreje a Japonska, což je nutné změnit. Herbert Diess je velice nespokojen s tím, že se dosud nepodařilo změnit to, co se nazývá "firemní kultura". Koncern, jehož řízení mu akcionáři svěřili, chce mít "poctivější, otevřenější a upřímnější, jedním slovem slušný".