Státy EU schválily nový pakt o migraci a azylu
15.05.2024
Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters. Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo. Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta. Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.
"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová. Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem. Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.
Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.
Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.
Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie. Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).
Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Růst eurozóny i celé EU ve třetím čtvrtletí mírně zpomalil
15.11.2017
Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie vzrostla ve třetím čtvrtletí ve srovnání s předchozím obdobím o 0,6 procenta. Tempo růstu tak mírně zpomalilo z 0,7 procenta v předchozích třech měsících. Uvedl to v úterý evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil první rychlý odhad z konce minulého měsíce. Zpráva podporuje rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) začít postupně omezovat program nákupu dluhopisů.
Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) v eurozóně i v EU zvýšil o 2,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomika 19 zemí platících eurem stoupla o 2,3 procenta a evropské osmadvacítky o 2,4 procenta. Údaje jsou v souladu s očekáváním analytiků v anketě agentury Reuters, kteří čekali, že Eurostat první rychlý odhad nezmění. EU i eurozóna rostly rychleji než Británie, která chce v březnu 2019 EU opustit. Mezičtvrtletně HDP Británie stoupl o 0,4 procenta a meziročně o 1,5 procenta. Podle dostupných údajů se HDP snížil mezičtvrtletně pouze v Dánsku, a to o 0,3 procenta. Nejvíce vzrostl v Rumunsku (+2,6 procenta) a v Lotyšsku (+1,5 procenta). Meziročně byl růst nejvyšší rovněž v Rumunsku, kde dosáhl 8,6 procenta. Lotyšská ekonomika stoupla o 6,2 procenta. Rychlý odhad vychází z údajů od členských zemí, které mají na HDP eurozóny dohromady podíl 96 procent a na celé EU 94 procent, upozornil Eurostat. Statistický úřad také oznámil, že průmyslová výroba v září klesla v eurozóně o 0,6 procenta a v celé EU o půl procenta. V srpnu naopak silně rostla, v eurozóně o 1,4 procenta a v EU o 1,7 procenta. Pokles byl v souladu s odhady analytiků. Meziročně výroba vzrostla o 3,3 procenta v zemích platících eurem a o 3,6 procenta v celé unii.
Německo už osmým rokem zažívá zlaté časy
13.11.2017
Německo zažívá něco, co léta nepamatuje. Jeho hospodářství se daří už osmý rok a nikdo z tamních topekonomů nepředpokládá, že dobré časy brzy skončí. Spíše naopak, i když v odborných kruzích nechybějí ani hlasy nabádající k obezřetnosti.
Prognostici, včetně zahraničních, letos upravovali své předpovědi pro Německo pouze jedním směrem − nahoru. Naposledy tak učinila Evropská komise. Ve čtvrtek zveřejněném podzimním výhledu letos počítá s meziročním růstem německého HDP o 2,2 procenta. Ve srovnání s jarní předpovědí (1,6 procenta) je to výrazné zlepšení. Stejně tak ve vztahu k Česku, kde letos očekává vzestup o 4,3 procenta ve srovnání s jarními 2,6 procenta. Rizika potenciálně ohrožující hospodářskou prosperitu není radno podceňovat, míní Dennis Snower z Ústavu světové ekonomiky v Kielu. "Úrokové sazby jsou extrémně nízko, což není normální. O stabilitě finančních trhů hovořit nelze, takže na nich může kdykoli propuknout zmatek. Evropské unii chybí nejenom jednotná imigrační politika, nýbrž také jasná strategie snižování veřejných dluhů," jmenuje Snower.
Pětičlenný sbor vládních hospodářských poradců, nazývaný jako "rada moudrých", ve své středeční zprávě politiky v Berlíně upozorňuje, že největší evropská ekonomika vzhledem ke značnému vytížení svých kapacit riskuje přehřátí. Částečnou vinu za tento stav připisuje mimořádně uvolněné měnové politice Evropské centrální banky.
GDPR – ochrana osobních údajů
10.11.2017
Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) představuje právní rámec ochrany osobních údajů platný na celém území EU, který hájí práva jejích občanů proti neoprávněnému zacházení s jejich daty a osobními údaji. GDPR přebírá všechny dosavadní zásady ochrany a zpracování údajů, na nichž unijní systém ochrany osobních údajů stojí a potvrzuje, že ochrana cestuje přes hranice současně s osobními údaji.
V souladu s tím dále GDPR rozvíjí a posiluje práva lidí dotčených zpracováním, a to v obou složkách: mít (získávat) informace o tom, které jejich údaje jsou zpracovávány a proč, a domáhat se dodržování pravidel, včetně nápravy stavu. GDPR klade systematicky důraz na vymahatelnost práv lidí a povinností správců (odpovědných za zpracování). Obsahuje proto propracovanější a náročnější pravidla pro zvláštní kategorie údajů a zpracování a současně vymáhá od správců a zpracovatelů výrazně aktivnější přístup, zejména se jedná o to, že před zahájením nového zpracování je třeba posoudit vliv jednotlivých zpracování na ochranu osobních údajů (DPIA) a zvolit vhodné nástroje ochrany údajů, za určitých podmínek si vyžádat předběžnou konzultaci u dozorového úřadu. Klíčem k nastavování povinností pro správce je rizikovost, která je dovozována z rozsahu zpracování, zpracovávaných osobních údajů a používaných technologií.
Správci a zpracovatelé jsou za určitých podmínek povinni jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů. Podrobněji jsou stanoveny povinnosti při zabezpečení zpracování a nově je zavedena povinnost ohlašovat případy porušení zabezpečení osobních údajů dozorovému úřadu a občanům, jichž se porušení zabezpečení týká.
GDPR výslovně upravuje nezávislost, obecné podmínky pro členy, úkoly a pravomoci dozorových úřadů v členských státech Evropské unie, EHP i Švýcarska a vzájemnou spolupráci těchto dozorových úřadů. Jednotný je také přístup k sankcím.
Velká Británie odejde z Evropské unie 29. března 2019
10.11.2017
Británie opustí Evropskou unii v pátek 29. března 2019 ve 23.00 GMT (o půlnoci z 29. na 30. března SEČ). Ve svém příspěvku, který v pátek otiskl list The Telegraph, to napsala britská premiérka Theresa Mayová. Tento termín bude podle ní stanoven zákonem, čímž se vyloučí veškeré pochybnosti ohledně toho, zda brexit bude, či nikoli.
"Vláda tento týden zveřejnila napříč stranami podpořený dodatek k návrhu zákona o odchodu z EU, jenž v čele tohoto návrhu stanoví datum našeho odchodu z Evropské unie. Nechť nikdo nepochybuje o našem odhodlání nebo nezpochybňuje naše rozhodnutí, brexit se děje," napsala Mayová. "V úvodu tohoto historického právního předpisu bude černé na bílém stát: Spojené království opustí EU 29. března 2019 ve 23.00 GMT," dodala premiérka. Návrhem uvedeného zákona se budou poslanci podrobně zabývat příští týden. Předloha podle zpravodajské stanice BBC již prošla dvojím čtením a nyní bude v parlamentních výborech čelit několika pokusům o připojení dodatků. Ministerská předsedkyně v této souvislosti uvedla, že vláda si poslechne, zda poslanci mají nějaké nápady, jak zákon vylepšit. Varovala však před pokusy tento proces zastavit nebo zpomalit. Podle pozorovatelů Mayová tímto krokem zjevně chce umlčet proevropské hlasy, které se ozývají v její vlastní Konzervativní straně.