Státy EU schválily nový pakt o migraci a azylu
15.05.2024
Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters. Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo. Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta. Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.
"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová. Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem. Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.
Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.
Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.
Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie. Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).
Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Britové by Evropské unii měli zaplatit až 2,6 bilionu korun
04.05.2017
Britové odmítají, že by museli v rámci brexitu do evropského rozpočtu zaplatit až 100 miliard eur, tedy přes 2,6 bilionu korun. "Nebudeme platit něco, co si Evropská unie jen tak vymyslí," řekl v televizi ITV ministr pro brexit David Davies.
Deník Financial Times ve středu napsal, že by Británie mohla EU dlužit až 100 miliard eur. Deník to spočítal na základě dokumentů, které pro jednání o britském vystoupení z EU připravuje Evropská komise. Předseda komise Jean-Claude Juncker dřív mluvil o částce kolem 60 miliard eur, tedy přes 1,5 bilionu korun. Podle Financial Times ale mezitím země jako Francie a Polsko přišly s novými požadavky. Podle nich by měli Britové uhradit i svůj podíl na dřív dohodnutých dotacích pro zemědělce. EU odmítá, že by chtěla Brity jakkoliv trestat. Podle ní musí Londýn zaplatit jen to, co už dřív slíbil například v rámci víceletého evropského rozpočtu, který platí až do roku 2020. To je důležité i pro Česko, které může z evropského rozpočtu vyčerpat stovky miliard korun v rámci evropských fondů. "Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem," řekl minulý týden český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Je to společný postoj všech 27 zemí EU, který jejich premiéři či prezidenti potvrdili na sobotním summitu v Bruselu. Přesná částka, kterou by Britové podle EU měli doplatit, zatím není známa. Londýn má naopak některé pohledávky vzhledem k unii, například svůj podíl na kapitálu Evropské investiční banky. Část britských politiků odmítá, že by měla Británie unii cokoliv doplatit. Podle nich může z EU prostě vystoupit a nedoplatit do evropského rozpočtu nic z toho, co dřív slíbila. Britská premiérka Theresa Mayová v minulých týdnech naznačovala, že zadarmo "rozvod" s unií být nemůže. Ona i její ministr financí Philip Hammond připouštěli, že Londýn bude muset své závazky splnit.
zdroj: ihned.cz
Nezaměstnanost v EU byla nejnižší za 8 let
02.05.2017
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii klesla v březnu na osm procent, což je nová nejnižší hodnota od ledna 2009. V únoru činila 8,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V celé eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti na únorové hodnotě 9,5 procenta, nejníže od května 2009.
V březnu bylo v EU bez práce 19,761 milionu mužů a žen, z toho 15,515 milionu v eurozóně. Proti únoru se počet nezaměstnaných snížil o 56 000, v zemích platících eurem o 5000. Z 28 členských zemí unie mělo nejnižší míru nezaměstnanosti Česko, kde podle Eurostatu dosáhla 3,2 procenta. Druhé bylo Německo se 3,9 procenta. Naopak nejvyšší zůstává nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku. Proti loňskému březnu se nezaměstnanost snížila ve 23 zemích unie. Ve Francii a Rakousku se nezměnila, naopak v Dánsku, Itálii a Litvě vzrostla. Nejvíce se nezaměstnanost snížila v Chorvatsku, Portugalsku, ve Španělsku a v Irsku. Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v březnu klesla na 4,8 procenta z únorových 5,1 procenta. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání. Právě podle statistického úřadu přestala zaměstnanost v Česku stoupat. V březnu klesla z únorového maxima o desetinu procentního bodu na 73,3 procenta. Naopak nezaměstnanost posunula své minimum na 3,4 procenta. Ubylo nezaměstnaných mužů, kterých je s mírou 2,5 procenta nejméně v historii. Žen bez práce ale přibylo. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, jenž používá pro výpočet nezaměstnanosti jinou metodiku než Úřad práce ČR.
zdroj: ihned.cz
Reálná evropská ekonomika je vůči volbám imunní
24.04.2017
Mnozí burzovní analytici "straší" tím, že případné vítězství populistické političky Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách, pořádně otřese finančními trhy. Předpovídají masový výprodej nejen francouzských, ale všech evropských akcií. Výnosy dluhopisů vydaných Francií by stouply, a výhledově by se dokonce mohl zhoršit její úvěrový rating. Tak jako to koncem týdne učinila agentura Fitch s hodnocením Itálie.
Avšak z reálné ekonomiky přicházejí letos většinou samá povzbudivá čísla. Svědčí o tom, že firmám přibývají objednávky, takže se zvolna zlepšuje situace na trhu práce, což zase podmiňuje rostoucí důvěru domácností. Hospodářský pohyb vyjadřuje také index nákupních manažerů (PMI), který pravidelně zveřejňuje londýnská společnost IHS Markit na základě svých podrobných šetření ve firmách. V eurozóně v dubnu stoupl, přičemž ve Francii, zmítané předvolební nejistotou a také obavami z dalších teroristických útoků, dokonce předčil očekávání. Ve druhé největší ekonomice eurozóny vzrostl na 57,4 bodu proti březnovým 56,8 bodu, a je tak nejvýš od května 2011. Hodnota PMI nad 50 značí, že firemní manažeři v následujícím období očekávají vzestup objednávek, a tedy i výroby, index pod 50 signalizuje pokles. "Je vidět, že francouzská ekonomika sílí a obavy z voleb přehlíží," komentuje pro agenturu Reuters Chris Williamson, hlavní ekonom IHS Markit. Jak dodává, četné francouzské firmy si pochvalují, že stoupá poptávka po jejich zboží. V pondělí přišla další dobrá zpráva z Německa, kde se opět zlepšila firemní důvěra v budoucí vývoj. Index, který mnichovský Ústav pro hospodářský výzkum (IFO) sestavuje podle svých průzkumů v sedmi tisících německých firmách, stoupl na 112,9 bodu, což je nejvíce od července roku 2011. "Německé hospodářství zaznamenává silný růst," uvádí šéf zmíněného ústavu Clemens Fuest.
zdroj: ihned.cz
Inflace v eurozóně klesla v březnu o půl procenta
19.04.2017
Inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla na 1,5 procenta z únorových dvou procent, potvrdil ve středu evropský statistický úřad Eurostat svůj první rychlý odhad z konce března. V celé unii v březnu rostly v meziročním srovnání ceny o 1,6 procenta, o měsíc dříve to také byla procenta dvě.
Podle údajů Eurostatu například ceny energií stouply v březnu jen o 7,4 procenta, ve srovnání s únorovou hodnotou 9,3 procenta. Podobně v březnu méně než v únoru rostly ceny nezpracovaných potravin - o 3,1 procenta proti únorovým 5,3 procenta. Největší vliv na razantní zpomalení růstu spotřebitelských cen v eurozóně tak měl pohyb cen paliv v dopravě, topných olejů a zeleniny. Opačným směrem, tedy k vyšší inflaci, přispěl v březnu růst cen oděvů, telekomunikací a "prázdninových balíčků". Ceny ve službách, tedy největším sektoru hospodářství eurozóny, se v březnu zvýšily o procento, tedy naopak méně než únorových 1,3 procenta. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o 0,3 procenta. Ze zemí Evropské unie nejvyšší inflaci zaznamenala trojice pobaltských států používajících euro. V Lotyšsku ceny rostly o 3,3 procenta, v Litvě o 3,2 procent a v Estonsku o 3,0 procenta. Další nejvyšší úroveň inflace zaznamenaly v březnu dvě země mimo společnou měnu a to Maďarsko (2,7 procenta) a Česko (2,6 procenta). Naopak nejméně ceny rostly v Rumunsku (0,4 procenta) a v Irsku a Nizozemsku (obě 0,6 procenta). Evropská centrální banka (ECB) se dlouhodobě snaží o pohyb inflace okolo dvou procent; situaci se pokouší ovlivňovat výrazně nízkými úrokovými sazbami a nákupy dluhopisů. Zprávu s předběžnými údaji za nynější měsíc by měl Eurostat zveřejnit 28. dubna.
zdroj: ihned.cz