Státy EU schválily nový pakt o migraci a azylu
15.05.2024
Ministři členských zemí Evropské unie (Rada EU) v Bruselu definitivně schválili nový pakt o migraci a azylu, tedy masivní přepracování dosavadních migračních a azylových zákonů eurobloku. Uvedla to agentura Reuters. Schválený pakt se skládá z deseti právních předpisů, které podporuje velká většina členských států EU. Slovensko v souladu s avizovaným postojem hlasovalo při dvou předpisech proti a při osmi se hlasování zdrželo. Podobnou pozici hlásily i Maďarsko a Polsko, které podle tiskové agentury DPA nakonec hlasovaly proti všem částem balíku. S některými z nových předpisů nesouhlasily ani Rakousko a Malta. Belgická státní tajemnice pro azyl a migraci Nicole de Moorová ve zprávě pro média upřesnila, že nová pravidla zefektivní evropský azylový systém a zvýší solidaritu mezi členskými státy.
"EU bude pokračovat v úzké spolupráci se třetími zeměmi při řešení základních příčin nelegální migrace. Jen společně můžeme najít odpovědi na globální migrační výzvu," uvedla De Moorová. Nařízení o screeningu umožní vnitrostátním orgánům zavést dohodnutý postup vůči nelegálním migrantům a azylantům na vnější hranici a zajistí, aby se identifikace, kontroly bezpečnosti a zranitelnosti a hodnocení zdravotního stavu prováděly jednotným způsobem. Aktualizovaná databáze Eurodac umožní shromažďovat přesnější údaje (i biometrické) o migrantech a osob nelegálně přicházejících do EU.
Nařízení o azylovém řízení zefektivňuje evropské azylové řízení a v přesně definovaných případech zavádí povinné řízení na hranicích. Nařízení o navracení se zabývá návraty osob, jejichž žádost v řízení na hranicích je zamítnuta.
Nařízení o řízení azylu a migrace určuje, který členský stát je odpovědný za posouzení žádostí o mezinárodní ochranu, a poprvé zavádí spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy.
Směrnice o kvalifikaci a podmínkách přijímání stanoví jednotná pravidla pro kritéria pro udělování mezinárodní ochrany a normy pro přijímání žadatelů o azyl. Mělo by to také pomoci snížit sekundární pohyby mezi členskými státy.
Hlavní novinkou schválené reformy je povinen hraniční postup. Ten se bude vztahovat na určité kategorie žadatelů o azyl (například ze zemí s nízkou mírou uznání práva na azyl). Cílem postupu na vnějších hranicích EU je rychle posoudit, zda se jedná o neopodstatněné nebo nepřípustné žádosti. Osoby v azylovém pohraničním řízení nemají oprávnění ke vstupu na území Unie. Nová pravidla objasňují, který členský stát bude odpovědný za žádost o azyl (v případech, kdy má osoba rodinného příslušníka v zemi EU nebo kdy žádost o azyl není podána v zemi prvního vstupu do EU).
Důležitým aspektem reformy migračního systému je zavedení mechanismu solidarity k zajištění spravedlivějšího rozdělení odpovědnosti. Příspěvky členských států mohou sestávat z relokací, finančních příspěvků nebo (po dohodě s přijímajícím členským státem) z alternativních opatření solidarity (poskytování pohraniční stráže, pomoc při rozmisťování přijímacích středisek).
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Do zahraničí české firmy loni vyvezly zboží za téměř čtyři biliony
07.02.2017
Export tuzemských firem dosáhl loni rekordních 3,97 bilionu korun, co je meziročně o 2,3 procenta více. Dovoz se v přeshraničním pojetí snížil o 0,2 procenta. Závislost české ekonomiky na exportu do zemí Evropské unie loni dál mírně rostla, mířilo tam 83,6 procenta tuzemského vývozu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Export do Německa stoupl o tři procenta, do Rakouska o 6,4 procenta. Do Francie se vyvezlo o 3,9 procenta zboží víc. Naopak vývoz do Ruska klesl o zhruba pět procent a na Slovensko o 4,2 procenta. Hlavním obchodním partnerem ČR zůstalo Německo s podílem 32 procent na celkovém vývozu. Hodnota exportu tam dosáhla 1,29 bilionu korun. Na Slovensko se vyvezlo zboží za 333 miliard korun. Rekordní export byl dosažen v tzv. přeshraničním pojetí zahraničního obchodu, které vypovídá o fyzickém pohybu zboží přes hranice bez ohledu na to, zda se uskuteční obchod mezi českými a zahraničními subjekty. Tyto údaje jsou mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje hodnoty obchodu. Bilance zahraničního obchodu skončila loni přebytkem 183,9 miliardy korun, byl tak o 52,9 miliardy korun vyšší než v roce 2015. Uvedl to v úterý Český statistický úřad. Vývoz v národním pojetí se loni meziročně zvýšil o 1,4 procenta, naopak dovoz klesl o 0,2 procenta. Za prosinec vykázal zahraniční obchod schodek pět miliard korun, což byl v meziročním srovnání o 3,8 miliardy horší výsledek. Export se v prosinci zvýšil meziročně o 1,2 procenta na 247,6 miliardy korun. Import vzrostl o 2,7 procenta na 252,6 miliardy korun. Obchod s členskými zeměmi Evropské unie vykázal za prosinec přebytek 33,1 miliardy korun, což představovalo meziroční pokles o 0,7 miliardy. Schodek obchodu se státy mimo unii vzrostl o 4,2 miliardy na 36,3 miliardy korun.
zdroj: ihned.cz
Evropská investiční banka půjčí ČEPS tři miliardy korun na investice
03.02.2017
Evropská investiční banka (EIB) půjčí českému provozovateli energetické přenosové soustavy, společnosti ČEPS, tři miliardy korun na investice. Informaci v pátek sdělila mluvčí ČEPS Barbora Peterová. Peníze jsou určeny na 25 projektů, úvěry mají splatnost osm let včetně tříletého odkladu splátek. Bankovní úvěr pokryje vždy maximálně polovinu celkových investičních nákladů na danou akci
Půjčka od EIB zajistí plnění investičního programu ČEPS na období 2016 až 2020, uvedl předseda představenstva ČEPS Jan Kalina. Peterová řekla, že ČEPS plánuje v následujících letech investovat průměrně 4,5 miliardy korun ročně. Čerpání peněz od EIB předpokládá ČEPS od června 2018. Finance mají být použity na modernizaci a rozvoj přenosové soustavy. Půjdou mimo jiné na stavbu rozvodny Vítkov, která má umožnit připojení zejména obnovitelných zdrojů do distribuční sítě v oblasti Karlovarska, nebo o rozšíření rozvodny Přeštice u Plzně. Budou použity i na obnovu systému informačních a komunikačních technologií. ČEPS působí v ČR jako výhradní provozovatel přenosové soustavy na základě licence od Energetického regulačního úřadu. Udržuje, obnovuje a provozuje 42 rozvoden se 75 transformátory a trasy vedení o celkové délce přes 5600 kilometrů. Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici dlouhodobé finanční prostředky na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU.
zdroj: ihned.cz
Ekonomika eurozóny vzrostla o 1,7 procenta
01.02.2017
Hrubý domácí produkt eurozóny se ve čtvrtém čtvrtletí proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,5 procenta. Tempo jeho růstu tak zrychlilo z 0,4 procenta ve třetím kvartálu. V celém loňském roce ekonomika eurozóny stoupla o 1,7 procenta. Pokud by se ale vzal v úvahu pouze růst ve čtvrtém čtvrtletí a přepočetl na celý rok, pak loňský růst činil 2,0 procenta. Vyplývá to z předběžného rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Situace je lepší i v celé Evropské unii. Tempo hospodářského růstu podle Eurostatu v závěru roku zrychlilo na 0,6 procenta z 0,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Za celý rok ekonomika EU vzrostla o 1,9 procenta. Evropská komise v listopadu předpověděla, že růst ekonomiky eurozóny v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Evropská centrální banka (ECB) se snaží hospodářský růst v eurozóně podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zrychlilo na 1,8 procenta z prosincových 1,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň téměř za čtyři roky. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflaci podpořily zejména vyšší ceny energie. Lednový růst spotřebitelských cen překonal očekávání ekonomů, kteří jeho tempo podle agentury DPA odhadovali pouze na 1,5 procenta. Inflace je nejvyšší od února 2013. Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Rostoucí inflace by mohla zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně. Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici.
zdroj: ihned.cz
Evropská unie se shodla na velkoobchodních cenách za roaming
01.02.2017
Zástupci členských zemí EU, europarlamentu a Evropské komise se v noci na středu shodli na podobě poplatků, které si od června budou moci navzájem účtovat mobilní operátoři za využívání roamingových služeb. Jak v tiskové zprávě připomněl místopředseda komise pro digitální jednotný trh Andrus Ansip, na své místo zapadl poslední dílek skládačky, která umožní ukončit v EU platby zákazníků za roaming k 15. červnu.
Už loni na jaře se poplatky za používání mobilních telefonů v jiné zemi Evropské unie snížily a v červnu mají v zásadě zmizet úplně. Věc se už pro některé politiky v unii stala tématem, na kterém se snaží demonstrovat konkrétní přínosy EU pro občany členských zemí. Středeční dohodu vyjednávačů ještě musí formálně potvrdit členské země a europarlament. Dosažený kompromis tedy znamená od 15. června pro velkoobchod strop na 0,032 eura za minutu volání a 0,01 eura za textovou zprávu. Ve stejný den začne také platit hranice 7,7 eura za gigabite dat, která se bude postupně v pěti letech snižovat až na 2,5 eura za gigabite dat od ledna 2022 (6,0 eura leden 2018, 4,5 eura leden 2019, 3,5 eura leden 2020, 3,0 eura leden 2021).