V Německu začala stávka pilotů Eurowings, zrušené spoje se týkají i Prahy
17.10.2022
V Německu začala časně ráno podle plánu druhá stávka pilotů nízkonákladových aerolinek Eurowings za lepší pracovní podmínky. Odborový svaz pilotů Vereinigung Cockpit uvedl, že letecká společnost nepředložila žádnou novou nabídku, proto piloti přistoupili k protestu.
Část letů je zrušena, z pondělních 400 by se jich ale mělo uskutečnit více než 230 a také v úterý a ve středu se počítá s realizací více než poloviny letového plánu. Omezení se dotknou i spojení západoněmeckého Düsseldorfu s Prahou, odřeknuta byla v obou směrech večerní linka.
Obzvláště tvrdě stávka zasáhla letiště v Düsseldorfu. Ještě před jejím oficiálním zahájením bylo zrušeno 102 ze 171 dnešních letů Eurowings. Düsseldorfské letiště na webu upozorňuje cestující, aby se předem informovali, zda jejich spoj nebyl odřeknut. Na letišti v Kolíně nad Rýnem bylo zrušeno 43 spojení, v Berlíně 11 z 20 a ve Stuttgartu 40 vzletů a přistání.
Narušeny jsou i odlety a přílety z Prahy do Německa, stejně jako při minulé stávce se omezení týká spoje mezi Prahou a Düsseldorfem. Zatímco ranní spoj se uskutečnil podle řádu, večerní linka s příletem do české metropole ve 20:00 je podle stránek pražského letiště zrušena. Odřeknut byl i let z Prahy do Düsseldorfu ve 20:40.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Vládní strategie nefunguje, Česko je čím dál závislejší na exportu do EU
16.08.2018
Vývoz do zemí Evropské unie neustále roste a představuje tak čím dál větší podíl na celkovém českém exportu. V letošním prvním pololetí stoupl podíl unie na celkovém vývozu meziročně o půl procentního bodu na 84,2 procenta. Ještě v letech 2012 a 2013 to bylo 81 procent. Za první pololetí roku se celkový export zvýšil pouze mírně, o 0,2 procenta na 2,15 bilionu korun. Klesá vývoz do Asie a Severní Ameriky. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Vláda přitom již v roce 2012 schválila exportní strategii ČR pro roky 2012 až 2020, jejímž hlavním cílem bylo snížit závislost českého vývozu na EU. Vývoz tuzemských firem mimo EU v pololetí klesl o 2,7 procenta. Do Asie putovalo o devět procent českého zboží méně, do Severní Americky o 2,3 procenta méně. Export do EU naopak vzrostl téměř o procento. Zatímco vývoz do Německa stagnoval, více zboží plynulo například do Rakouska (+1,8 procenta) či Francie (+1,1 pct.). O celou čtvrtinu se zvýšil vývoz do severní Afriky. "Nejvíce se meziročně zvýšil český export do Alžírska, a to o 89 procent na 2,19 miliardy korun. Následují Irsko, Bělorusko, Egypt a Singapur s růstem exportu o více než 30 procent," dodala Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.
Velké čtení EU hlasuje o střídání letního a zimního času
14.08.2018
Noc už končí, ale ráno ještě nezačalo. Tma a světlo se na chvíli potkávají. Tuhle dobu před lety nazval český básník Jan Skácel hodinou mezi psem a vlkem. Traduje se, že v tomto čase před rozedněním se rodí nejvíce dětí, nejvíce lidí umírá, ve spánku se zdá nejvíce snů. Jde o dobu mezi třetí a čtvrtou hodinou ranní. I tuto hodinu možná čeká velká, celoevropská změna − konec střídání letního a zimního času.
V současné době ji známe od roku 1996. Letní čas začíná v poslední březnovou neděli, posouvá se ve dvě v noci na třetí hodinu. Poslední neděli v říjnu se pak vrací zpět na druhou. Do debaty, zda má smysl střídání zachovat, nebo ho zrušit, se letos vložila Evropská komise a Evropský parlament. Vyzvaly všechny zájemce, aby se do čtvrtka 16. srpna v on-line dotazníku vyslovili, zda dvojí čas nadále chtějí či nikoliv. Skupina poslanců Evropského parlamentu vypracovala návrh na zrušení letního času. Parlament Evropskou komisi pověřil, aby vyhodnotila přínosy střídání času a případně rozhodla o tom, zda má smysl v této praxi pokračovat. Zajedno jsou všichni v tom, že členské země EU musí postupovat společně. Buď všichni letní čas zruší, nebo ho všichni zachovají. Pokud by se někdo rozhodl tak a druhý onak, vznikl by chaos a problémy v dopravě i obchodě. Diskuse se vede o dvou věcech. Zaprvé zda má v současnosti ještě smysl střídání letního a zimního času kvůli energetickým úsporám. A zadruhé zda má negativní vliv na lidské zdraví. Reakce na samotnou diskusi jsou rozdílné: někdo ji vítá, někdo dlouhodobě považuje střídání času za pseudoprobém a nicotnost, se kterou je zbytečné čas ztrácet.
Přijdou Češi pracující v Německu o část peněz na děti?
13.08.2018
Zdeněk Jirsa dojíždí z jižních Čech už bezmála třicet let vařit do bavorského Pasova a okolních vesnic. Díky tomu dostával od německého státu příspěvky na své dvě děti, dnes už jednatřicetiletého jmenovce Zdeňka a čtyřiadvacetiletou Elišku.
"Zaplatilo mi to ubytování po celou dobu studia," vzpomíná na pět let na české vysoké škole jeho syn Zdeněk. "Každý měsíc jsem od táty dostával mezi 150 a 190 eur," popisuje. Podle dnešního kurzu je to asi 3800 až 4800 korun. "Bylo s tím dost papírování. Pamatuji si, že dřív byly formuláře jenom v němčině a české školy to nechtěly podepisovat," naráží na jednu z podmínek, kterou musí rodiče doložit, aby nárok na peníze získali: Děti musí chodit do školy. "Přesto příspěvky brali všichni, kdo mohli," dodává Zdeněk Jirsa. Letos se na výplatním seznamu německých úřadů objevilo zatím 21 tisíc českých dětí. Čechům a občanům dalších států Evropské unie však nyní hrozí, že se budou muset smířit s nižšími přídavky na děti. Německo totiž tlačí na Brusel, aby povolil omezit výši příspěvku podle nákladů na život v zemi, kde rodina převážně žije. Pro lidi z mnohem levnějšího Česka by to jednoznačně znamenalo zhoršení.
Evropa si dává stále větší pozor na čínské investory
09.08.2018
Evropští politici se obávají sílícího vlivu čínských firem, které se snaží prostřednictvím akvizic na kontinentu dostat ke špičkovým technologiím a know-how. Proto se rozhodli zpřísnit dosavadní zákony umožňující vládám zabránit investorům ze zemí mimo Evropskou unii převzetí firem v "citlivých" odvětvích.
Uvedené zákony existují na kontinentu řadu let, například v Německu od roku 2004. Ale týkaly se především zbrojního průmyslu a výroby zboží, jež lze užívat jak v civilním, tak vojenském sektoru. Kromě toho se v praxi využívaly zřídka. Zpřísnit dosavadní pravidla, platná od roku 2002, se rozhodla Británie, jejíž ekonomika patří k nejotevřenějším na světě. Připravovaný nový zákon se bude na rozdíl od dosavadní praxe týkat i malých firem podnikajících v "citlivých" odvětvích − kromě zbrojního průmyslu má jít o energetiku a další infrastrukturní obory či informační technologie. V nich se bude muset chystaná transakce ohlásit předem příslušnému vládnímu úřadu. A to nejen v případě, kdy půjde o převzetí firmy jako takové, ale i tehdy, bude-li britská firma prodávat pouze část svého majetku, třeba jenom laptopy, informuje list Financial Times.