Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh za týden klesla o 70 procent
18.03.2022
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Z maxima kolem 345 eur (8550 korun) za megawatthodinu cena do poloviny tohoto týdne klesla zhruba na 102 eur/MWh. Cena prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.
V pátek krátce před 10:00 SEČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v dubnu pohybovala kolem 108 eur (2680 korun) za MWh, a vykazovala tak proti předchozímu dni nárůst asi o tři procenta. Na podobné úrovni byly i ceny kontraktů na dodání plynu v dalších měsících až do června.
V
(Zdroj: aktualne.cz)
Praha patří mezi země s největším počtem architektů na obyvatele
17.07.2017
Už čtvrtým rokem se Praha poměřuje s dalšími 180 městy z osmdesáti zemí světa. V žebříčku Cities in Motion je srovnávána na základě ukazatelů, jako je ekonomika, rozvoj technologií i lidského kapitálu. Letos se umístila na 45. místě, nepřekonala tak západoevropské metropole, ale v regionu si nestojí špatně. Daleko za sebou nechala Bratislavu, Varšavu i Budapešť.
Zatímco se Praha umístila na 45. pozici, Berlín byl šestnáctý, Vídeň šestadvacátá, a jsou tak v modernizaci měst daleko před námi. Kdežto Budapešť zaostává s číslem 68. Varšava je na tom na 74. místě ještě hůře a Bratislava skončila až na příčce 83. Na vrcholu žebříčku najdeme metropole jako New York, Londýn, Paříž či San Francisco. V Evropě pak v modernizaci měst vynikají kromě Londýna a Paříže také Amsterdam, Ženeva či Kodaň – ty získávají cenné body především za fungování dopravy a rozvoj cyklistiky. Úspěšnost světových jedniček co do připravenosti na blízkou budoucnost však sráží to, v čem vedou právě evropské státy: New York zůstává na velmi nízkých pozicích v rozměrech sociální soudržnosti. A to tak hluboko, že konkrétně v tomto parametru s místem na příčce 153. třicetkrát zaostává za Prahou umístěnou na páté pozici.
zdroj: ihned.cz
Česko je 22. společensky nejvyspělejší zemí
29.06.2017
Česko se umístilo na 22. místě žebříčku kvality života, který pravidelně sestavuje nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte. Z nových zemí EU je na tom lépe už jen Slovinsko, první skončili Dánové.
Žebříček vychází z dat o stavu společenského a ekonomického rozvoje, přístupu ke zdravotnictví či k základnímu vzdělání nebo úrovně životního prostředí. Česko sice nedosahuje spokojeného dánského stylu "hygge", ale ani tak to není špatné: na 22. místě se drží už zhruba čtyři roky, byť si oproti loňsku v některých ukazatelích mírně pohoršilo. Svět Čechům může rozhodně závidět přístup k lékařské péči – české zdravotnictví se udrželo v čele tabulky – či k základnímu vzdělání. Také co do přístupu k pitné vodě, vlastní střeše nad hlavou, ve výživě, v hygieně či v pocitu osobní bezpečnosti se Česko drží na čelných místech. Základní lidské potřeby mají Češi zajištěny lépe než dvě třetiny zemí světa. "Málo si to uvědomujeme, ale je co slavit. I když po hospodách nebo před přáteli brbláme, jsme veskrze šťastná země, kde se dobře žije valné většině národa," komentuje průzkum psycholožka Jitka Mrvová. Paradoxem však je, jak negativně Češi vnímají imigranty. V tom jsou na 112. místě mezi hodnocenými 128 zeměmi světa. A loni byli úplně na chvostu. Přitom Česko přijalo pouze zhruba dvacítku uprchlíků.
zdroj: ihned.cz
Čeští učitelé berou nejmíň v EU, nejnižší jsou i výdaje na žáka
26.06.2017
Když před 15 lety nastupovala na post ministryně školství tehdejší nejpopulárnější politička Petra Buzková z ČSSD, slibovala, že během tří let budou učitelé brát 130 procent průměrné mzdy v Česku.
Minulý týden, když odcházela kvůli skandálu s rozdělováním sportovních dotací ministryně Kateřina Valachová (také z ČSSD), opět hovořila o tom, že kantoři by do tří let měli dosáhnout na 130 procent průměrného platu. Máloco dokládá bezradnost situace v českém školství jako porovnání těchto dvou vyjádření. Aktuálně si učitel ze základní nebo střední školy přijde v průměru zhruba na 107 procent průměrné mzdy. Oproti roku 2002 je to jen nepatrné vylepšení, tehdy to bylo asi 101 procent. "To je velmi málo s ohledem na to, že většina českých zaměstnanců nemá vysokoškolské vzdělání, jak ho naopak mají a dnes musí učitelé mít," zdůrazňuje expert na školství Daniel Münich, který se tématu platových podmínek pedagogů dlouhodobě věnuje. Ve studii, kterou ve spolupráci s HN sestavil, navíc poukazuje, že čeští učitelé jsou na tom nejhůř jak v EU, tak v rámci OECD, jež sdružuje nejvyspělejší země světa. "Průměrné platy českých učitelů na základních školách jsou v relaci k průměrným platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nejnižší," říká Münich z think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE-EI. V loňském roce byl průměrný měsíční plat učitelů na základních školách těsně pod 30 tisíci korunami, zatímco vysokoškoláci v soukromé sféře, kde se jich pohybuje naprostá většina, si průměrně vydělali téměř 50 tisíc korun. Podstatně lépe než učitelé ale na tom byli i lidé s univerzitním titulem ve veřejné sféře − tam průměrná mzda přesáhla 37 tisíc.
zdroj: ihned.cz
Řecko má poslední pokus domluvit se s Eurozónou, potřebuje 7 miliard eur
15.06.2017
Eurozóna a Řecko se nejspíš na poslední chvíli vyhnou krizi, která by mohla v krajním případě skončit řeckým bankrotem a chaotickým odchodem z eurozóny. Ministři financí států platících eurem by se ve čtvrtek měli v Lucemburku po řadě měsíců odkladů dohodnout na tom, že Řecku pošlou další část z už dřív slíbené půjčky. Zhruba sedm miliard eur, tedy přes 180 miliard korun, Řecko nutně potřebuje, aby mohlo v červenci uhradit splátku starých dluhů.
Zatímco podle očekávání by Řecko mělo dostat další splátku záchranných půjček, mnohem těžší bude uzavřít dohodu ohledně budoucího snížení řeckého dluhu. Athény tlačí na to, aby jim ostatní země eurozóny jasně slíbily, jak hodlají v budoucnu řecké dluhové břemeno, které dosahuje zhruba 180 procent hrubého domácího produktu země, ulehčit. Eurozóna takový krok v minulosti opakovaně slíbila. Německo ale tvrdí, že jednání o snížení dluhu můžou začít teprve poté, co v polovině příštího roku současný řecký záchranný program vyprší. Berlín navíc naznačuje, že není jisté, jestli Řecko úlevu vůbec potřebuje. Podle Němců můžou být řecké dluhy splatitelné, pokud ekonomika po skončení záchranného programu poroste podle předpokladů. Jakékoliv plány na snížení řeckého dluhu nepočítají s tím, že by eurozóna Řecku jeho dluhové břemeno odpustila. Mohla by mu ale prodloužit délku splatnosti půjček a snížit u nich úroky. Německo je ohledně řeckého dluhu ve sporu s Mezinárodním měnovým fondem. Ten se podílel na předchozích dvou záchranných programech pro Řecko. Do toho současného ale chce vstoupit jen za podmínky, že eurozóna jasně přislíbí, jak řecký dluh sníží. Berlín to momentálně odmítá, ale zároveň prohlašuje, že pokračování záchranného programu nemůže bez účasti měnového fondu podpořit.
zdroj: ihned.cz