Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Výhledový plán EK na omezení emisí
30.03.2011
Evropská komise chce do roku 2050 vyhnat všechny tradičním způsobem poháněna auta z měst. Toto a dalších více než 30 opatření představila EK v rámci plánovacího dokumentu Doprava 2050 v Bruselu.
Zatím to sice není legislativní návrh, ale pokud by členské státy nezávazný plán nakonec realizovaly, emise z dopravy by měly do poloviny století klesnout o 60 %. Brusel totiž počítá s tím, že za 39 let se bude většina cestujících na vzdálenost větší než 300 kilometrů přesouvat po kolejích.
EU: testy jad. elektráren do konce roku
24.03.2011
Ministři a experti na jadernou energetiku se shodli na uskutečnění celoplošných zátěžových testů všech atomových elektráren v EU-27 do konce letošního roku.
Testy se nebudou týkat jen seismicity, ale posuzovat se bude i odolnost vůči extrémním teplotám, silnému větru či srážkám. První prověrky by mohly jaderné elektrárny absolvovat v druhé polovině tohoto roku. Hlavní roli při sestavování obsahu zátěžových testů a zhodnocení situace v kontextu japonských událostí by měla sehrát Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA), která sdružuje všech 27 zemí Unie.
ECB prý uvažuje jak se zbavit dluhopisů z problémových zemí eurozóny
16.03.2011
Evropská centrální banka (ECB) se chce zbavit dluhopisů problémových zemí.
Banka do bondů okrajových států eurozóny investovala 77 miliard eur. Centrální bankéři program ostře kritizují, proto by ECB dluhopisy nejraději prodala Evropskému fondu finanční stability EFSF, který je částí eurovalu, přičemž prostředky získává na trhu prodejem dluhopisů, za
které ručí státy eurozóny.
Europarlament zvýšil měsíční příspěvek na asistenta
10.03.2011
Rozpočtový výbor europarlamentu minulý týden schválil návrh na zvýšení měsíčního příspěvku pro asistenty a potřeby kanceláře o 1500 eur.
Po navýšení by měl mít každý europoslanec k dispozici pro svůj tým měsíčně 18 820 eur. Europoslanci mají měsíční plat 7956,87 eura + za každý den na plenárních zasedáních 300 eur. K navýšení dochází v době, kdy většina národních vlád usiluje o utahování opasků v domácí politice.