Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Řecko obdrželo od členů EU půjčku 14,5 mld eur
18.05.2010
Atény - Řecko dnes od ostatních členů Evropské unie obdrželo půjčku v objemu 14,5 miliardy eur (asi 370,6 miliardy Kč).
Uvedla to dnes agentura Reuters, která se odvolává na zdroje v Řecku. Atény mají do středy splatné závazky za zhruba 8,5 miliardy eur (asi 217,3 miliardy Kč) a podle zdrojů je uhradí podle plánu.
Peníze jsou součástí širší pomoci, která má v průběhu tří let dosáhnout až 110 miliard eur (asi 2,8 bilionu Kč). Na pomoci Řecku se eurozóna v dubnu dohodla s Mezinárodním měnovým fondem. Ten by měl poskytnout až 30 miliard eur z celku.
(Zdroj: FinančníNoviny.cz)
Příjmy Řecka z turistiky letos zřejmě klesnou o 7 až 9%
18.05.2010
Atény - Příjmy Řecka z turistiky letos zřejmě klesnou o sedm až devět procent.
Cestovní ruch je přitom velmi důležitý pro ekonomiku země, která se potýká s dluhovou krizí, a na celkovém hrubém domácím produktu má téměř pětinový podíl.
Podnikatelé doufali, že se situace v letošním roce mírně zlepší díky slabšímu euru a signálům ekonomického oživení na hlavních trzích, mezi které patří Německo a Británie.
Turisty však odrazují opakované stávky proti úsporným opatřením a velkou ranou byla smrt tří lidí v bance při protestech minulý týden.
Rezervace po protestech klesly
(Zdroj: FinančníNoviny.cz)
Slovensko se přidá k dohodě o pomoci Řecku
10.05.2010
Bratislava - Slovenská vláda dnes na mimořádném zasedání souhlasila s připojením Slovenska k rámcové smlouvě mezi zeměmi eurozóny o finanční pomoci zadluženému Řecku.
Dohodu, která odblokuje finanční pomoc zemí platících eurem, má podepsat ministr financí Ján Počiatek. O tom, jestli i Slovensko poskytne půjčku Řecku, rozhodne nový parlament po červnových volbách.
EU má ochránit před rozšířením řecké krize 500 miliard eur
10.05.2010
Brusel - Ministři financí EU se dnes v Bruselu dohodli na záchranném balíčku v hodnotě 500 miliard eur (zhruba 13 bilionů korun), který má zabránit rozšíření řecké dluhové krize do dalších zemí.
Novinářům to po zhruba 11 hodinách jednání řekla španělská ministryně financí Elena Salgadová Méndezová, jejíž země v současnosti unii předsedá. Celý záchranný mechanismus by měl platit následující tři roky.