Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropa tvrdě omezí internetové giganty
17.12.2020
Pod hrozbou obřích pokut, až deset procent globálního obratu, nebo dokonce rozdělení firmy, chce Evropská komise omezit moc velkých technologických společností jako Facebook, Twitter, Google nebo Amazon.
Hodlá je tak donutit, aby umožnily férovou byznysovou soutěž ve svých internetových službách a zároveň odstraňovaly nezákonný obsah, jako je dětská pornografie či nabídka na prodej padělků. Návrh nových pravidel zveřejnila komise vúterý po ročních přípravách. Je to zatím nejdůležitější krok komise pod vedením Ursuly von der Leyenové.
V
Unie zpřísní emisní cíle, OSN varuje před ničivým období
11.12.2020
Šéfové vlád členských států EU ve čtvrtek a pátek rozhodnou o budoucnosti klíčové klimatické politiky. Evropská komise již dříve navrhla zpřísnit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze současných 40 procent alespoň na 55 procent oproti roku 1990, europoslanci odhlasovali ještě o pět procent víc. Teď jsou na řadě právě lídři členských států.
Podle dostupných informací by nakonec navržený 55procentní cíl měl být schválen. "Dohoda je na dosah," oznámil před začátkem schůzky šéf unijních summitů Charles Michel. Podle informací deníku Aktuálně zpřísnění cíle na summitu v Bruselu podpoří také premiér Andrej Babiš (ANO). Ještě nedávno ho kritizoval a odmítal jako pro Česko nedosažitelný. Zmíněné snížení se vztahuje na unii jako celek, hodnoty pro jednotlivé členské státy se budou teprve definovat v průběhu příštího roku. Předpokladem je, že pro Česko bude finální číslo nižší než 55.
V
Česko bude moci z evropských dotací čerpat až 960 miliard Kč
09.12.2020
Česko bude moci v příštím programovém období 2021 až 2027 čerpat z evropských dotací zhruba 960 miliard korun. Proti původnímu návrhu z roku 2018 je to asi o 450 miliard korun více. Na on-line konferenci to v úterý uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). V současném období může Česko čerpat asi 620 miliard korun.
Dostálová připomněla, že kvůli současné koronavirové krizi připravila EU některé dodatečné zdroje. Například z fondu pro podporu oživení a odolnosti Česko získá navíc 170 miliard korun, ve fondu soudržnosti to bude asi 40 miliard korun. "Také se nám podařilo vyjednat nový fond pro spravedlivou transformaci pro Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. V něm je 42 miliard korun. Dále máme k dispozici modernizační fond, kde je zhruba 130 miliard korun. V roce 2018 jsme si říkali, že budeme muset vážit každou korunu. Teď jsme na opačné straně. Budeme muset mít dostatek projektů," doplnila Dostálová.
V
Evropa je v potravinách soběstačná
07.12.2020
Pandemie a opakované uzavírání hranic vrátily letos do hry úvahy o potravinové soběstačnosti. V EU nyní činí 101 procent a za dalších 60 let by se měla změnit jen minimálně. Uspokojit potřeby svého obyvatelstva zvládne i Česko - nadprodukci má v mléku a obilovinách, chybí však vlastní ovoce. Hůře jsou na tom Rusko nebo Čína, které spoléhají na dovoz. Ukazuje to analýza projektu Evropa v datech.
Polští výzkumníci Přírodovědecké univerzity v Poznani ve své nedávné studii porovnávali potravinovou soběstačnost jednotlivých zemí světa na základě kalorické spotřeby obyvatelstva v kombinaci s HDP. Právě kalorická metoda dokáže "odstínit" fakt, že každá země se specializuje na produkci jiných potravin. Kalorie tak spravedlivě počítají potravinářskou výrobu jako celek. Z výpočtů vyplynulo, že Česko patří mezi dvanáct zemí Evropy, které vlastní produkcí potravin dokážou uspokojit své každodenní kalorické nároky. Podobného výsledku dosáhli také Němci, Poláci nebo Francouzi. V Evropě přitom tvoří výjimku pouze Bosna a Hercegovina a Albánie.
V