Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropský trh s auty padl na dno, prodeje klesly o 80 procent
20.05.2020
Větší propad tu dosud nebyl. Automobilky v dubnu v celé Evropské unii prodaly jen něco málo přes čtvrt milionu vozů, meziročně téměř o osmdesát procent méně.
Přestože se díky postupnému uvolňování opatření proti šíření koronaviru prodeje aut v EU v květnu opět rozbíhají, jejich výrobci nemají vyhráno. Stále větší obavy mají z toho, že lidé a firmy začnou šetřit a přestanou si nové vozy pořizovat.
Koronavirus přestavěl energetiku
18.05.2020
V polovině dubna poklesla spotřeba elektřiny v Česku kvůli koronakrizi zhruba o 15 procent. Podobně tomu bylo po celé Evropě. Například v Německu to paradoxně vedlo k tomu, že svou pozici ještě více upevnily zelené zdroje energie. Aktuálně.cz připravilo spolu s projektem Česko v datech přehled vývoje spotřeby a energetického mixu napříč zeměmi kontinentu.
Česko, Německo i další státy Evropy zaznamenaly v březnu a dubnu prudké snížení spotřeby elektřiny. Stojí za tím hlavně opatření, která jednotlivé země přijaly proti šíření koronaviru. Největší spotřebitel - průmyslové podniky, totiž přestaly vyrábět. A jelikož se elektřina nedá skladovat, musely okamžitě zareagovat i elektrárny a omezit výrobu. Například v Německu to paradoxně vedlo k tomu, že svou pozici ještě více upevnily zelené zdroje energie, které jsou v rámci výroby flexibilnější. Následující infografika zpracovaná podle dat projektu Česko v datech ukazuje, jaké zdroje se podílejí na výrobě elektřiny v jednotlivých zemích v den nejvyšší spotřeby v roce.
Slovenská ekonomika se propadla nejvíce od krize v roce 2009
15.05.2020
Slovenská ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla proti předchozímu kvartálu o 5,4 procenta. V meziročním srovnání se hrubý domácí produktu (HDP) snížil o 3,9 procenta, a zaznamenal tak první propad od globální ekonomické krize v roce 2009.
Vyplývá to z prvního odhadu, který dnes zveřejnil slovenský statistický úřad. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla mírněji, meziročně o 2,2 procenta a proti předchozím třem měsícům o 3,6 procenta.
Průmyslová výroba v EU se v březnu meziročně propadla o 11,8 procenta
15.05.2020
Průmyslová výroba v Evropské unii v březnu kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích eurozóny propad proti předchozímu měsíci činil rekordních 11,3 procenta, v celé EU pak dosáhl 10,4 procenta. Oznámil to dnes evropský statistický úřad Eurostat.
V březnu velká část zemí v Evropě zavedla omezující opatření s cílem zabránit šíření nemoci covid-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. V únoru výroba v eurozóně klesla jen o 0,1 procenta, zatímco v celé EU zůstala beze změny. Nižší byla výroba v průmyslu i ve srovnání s loňským březnem. V zemích platících eurem se snížila o 12,9 procenta, v celé unii pak o 11,8 procenta. Výroba zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou například auta, pračky nebo televizory, v eurozóně proti únoru klesla o 26,3 procenta. Výroba kapitálového zboží pak zaznamenala propad o 15,9 procenta, zatímco výroba polotovarů se snížila o 11 procent a výroba spotřebního zboží krátkodobé spotřeby o 1,6 procenta. Produkce energie klesla o čtyři procenta. Podobný byl vývoj i v celé EU.