Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
České e-shopy míří za hranice
04.05.2020
Majitelé českých e-shopů stále častěji koketují s expanzí do ciziny. Nově by na zahraniční trhy mohl vstoupit internetový obchod Lékárna.cz. Zajímá se hlavně o státy, kde je na rozdíl od Česka možné na internetu prodávat i léky na předpis. To lze například v Nizozemsku nebo Německu. A zájem o spolupráci mají i za hranicemi.
"Na podzim nás oslovil velký investor z Německa. Zahraniční investoři začínají vnímat, že jsme si tu vše vytvořili sami. Máme vlastní platformy, vlastní zákaznická centra. Česko je pro ně sice malý trh, ale zajímavá laboratoř, kde mají zákazníci podobné chování jako v západní Evropě. Skokové urychlení našich úvah o expanzi tak může rychle nabýt na aktuálnosti. Se silným finančním partnerem v zádech to pro nás může být zajímavé," prohlásil bez dalších podrobností v on-line debatě HN o budoucnosti elektronické komerce zakladatel Lékárna.cz Vladimír Finsterle.
Nejen ropa. I elektřina se v Evropě prodávala za zápornou cenu
01.05.2020
Koronavirová krize nehýbe jen s cenami ropy, ale otřásá postavením i dalších komodit. O Velikonočním pondělí kvůli ní například poprvé v historii nastala situace, kdy byla ve střední Evropě průměrná cena elektřiny za celý den záporná. Za cenovým propadem stojí hlavně zavření průmyslových podniků, které karanténní opatření dočasně postavila mimo provoz.
"Záporná cena silové (neregulovaná složka ceny elektřiny - pozn. red.) elektřiny vzniká spíše výjimečně, a to na takzvaném spotovém trhu, kde se obchodují hodinové kontrakty. V těchto případech výrazného převisu výroby nad spotřebou se v některých hodinách dostává cena do záporné hodnoty a tomu, kdo elektřinu aktuálně odebírá, je za odběr placeno," řekl pro on-line deník Aktuálně.cz mluvčí Českomoravské komoditní burzy Kladno (ČMKBK) Martin Soukup. Na ČMKBK se spotové kontrakty neobchodují. O výrazném poklesu spotřeby elektřiny v celé Evropě mluví i mluvčí provozovatele energetické přenosové soustavy v Česku ČEPS Hana Klímová. "Na trhu je jí přebytek, což vede ke snížení cen. Mimořádně nízká spotřeba byla zaznamenána například během velikonočních svátků, kdy se cena elektřiny dostala až do záporných hodnot," uvedla Klímová.
Přesunout výrobu z Číny zpátky do Evropy?
29.04.2020
Pandemie nového koronaviru pomohla politikům, kteří se spolu jinak příliš neshodnou, najít jedno společné téma – podle nich je nutné přesunout výrobu léčiv a dalších strategických produktů z Číny zpět do Evropy. V minulých dnech se pro to vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), či europoslanec ODS Alexandr Vondra. A rozhodně nejsou sami. Podobně mluví třeba i francouzský prezident Emmanuel Macron. Zaznívají hlasy, že z Číny by se měla vrátit zpět i běžná průmyslová výroba, ideálně do zemí střední a východní Evropy, jako je Česko. HN proto oslovily největší světové experty na mezinárodní obchod. A ti vše vidí úplně jinak – představa, že se zmíněné produkty začnou opět vyrábět v Evropě, je nesmyslná.
"Zemí, která svou ekonomiku nastartuje jako první, bude nejspíš Čína. Německo je přitom na vývozu závislé dvojnásobně víc, než Čína. Nápady na přesun výroby zpět do Evropy proto podle mě nejsou ani reálné, ani žádoucí," řekl HN Hosuk Lee-Makiyama, ředitel výzkumného ústavu European Centre for International Political Economy, který se specializuje na mezinárodní obchod. "Základní složky zdravotnických pomůcek, především netkané látky, se vyrábějí v Číně – v továrnách vlastněných evropskými a japonskými firmami," upozorňuje Hosuk Lee-Makiyama. Zdůrazňuje, že přesun této výroby jinam se firmám nyní nemůže v žádném případě vyplatit. Země Evropské unie, stejně jako třeba Spojené státy, měly v době propuknutí pandemie kritický nedostatek základních zdravotnických pomůcek, například respirátorů či roušek. Toto zboží ale představuje jen malou část výroby zdravotnických potřeb. Ve skutečnosti se celá řada produktů, jako jsou například léčiva, už dnes vyrábí v EU. Země unie jsou dokonce největším světovým vývozcem produktů používaných ve zdravotnictví. "Žádná všeobecná závislost na Číně neexistuje. Dovážíme z ní jen šest procent zdravotnických potřeb," sdělil HN Niclas Frederic Poitiers, analytik bruselského výzkumného střediska Bruegel.
Nálada německých firem spadla na historické dno
27.04.2020
Podnikatelská nálada v Německu se v dubnu kvůli koronavirové krizi propadla nejvýrazněji za dobu sledování. Její index klesl na dosavadní minimum 74,3 z březnových 85,9 bodu, uvedl v pátek institut Ifo. Podnikatelé hodnotí negativně současnou situaci a ještě nikdy nehleděli s takovým pesimismem do příštích měsíců, ukázal průzkum institutu.
Údaj za březen byl navíc po zpřesnění dat horší, předběžný údaj činil 86,1 bodu. Výsledek za duben je rovněž horší, než očekávali analytici v anketě agentury Reuters. Ti čekali hodnotu 80 bodů. "Nálada v německých firmách je katastrofální," zhodnotil situaci šéf Ifo Clemens Fuest. "Koronavirová krize zasáhla německou ekonomiku plnou silou," dodal. Na nejnižší úroveň od března 2009 se propadla nálada ve zpracovatelském průmyslu. Na minimu je dílčí ukazatel sektoru služeb - jak co do hodnocení současné situace, tak co se týče výhledu do budoucna.