Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Hodinové náklady práce v ČR jsou dvanácté nejnižší v EU
07.06.2023
Náklady práce v Česku jsou 12. nejnižší v Evropské unii, dosahují zhruba 400 korun na hodinu. Jsou tak na úrovni Portugalska a Estonska, řekli na tiskové konferenci zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejnižší hodinové náklady práce v EU jsou v Bulharsku, kde činí zhruba 200 korun, nejvyšší v Lucembursku, kde dosahují zhruba 1250 korun. "Stále patříme mezi nízkonákladové ekonomiky.
To je zhruba polovina států Evropské unie, kde jsou náklady zaměstnance na hodinu práce do 500 korun," řekl Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Ve srovnání s Francií má Česko podle něj čtyřicetiprocentní náklady práce, ale 56procentní hospodářskou výkonnost. "Prostor na dohánění zde tedy stále je," řekl k možnému vývoji mezd. Jitka Erhartová z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ doplnila, že Česko loni v hodinových nákladech práce předstihlo Portugalsko. Podle představitelů ČSÚ se rozdíly v hodinových nákladech práce v zemích EU postupně snižují. Za posledních deset let byl nejvyšší růst v Bulharsku a Rumunsku, které jsou na konci žebříčku, v obou zemích se víc než zdvojnásobily. V Česku se za deset let zvýšily o 60 procent.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Hodinové náklady práce v ČR jsou dvanácté nejnižší v EU
07.06.2023
Náklady práce v Česku jsou 12. nejnižší v Evropské unii, dosahují zhruba 400 korun na hodinu. Jsou tak na úrovni Portugalska a Estonska, řekli na tiskové konferenci zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejnižší hodinové náklady práce v EU jsou v Bulharsku, kde činí zhruba 200 korun, nejvyšší v Lucembursku, kde dosahují zhruba 1250 korun. "Stále patříme mezi nízkonákladové ekonomiky.
To je zhruba polovina států Evropské unie, kde jsou náklady zaměstnance na hodinu práce do 500 korun," řekl Dalibor Holý z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Ve srovnání s Francií má Česko podle něj čtyřicetiprocentní náklady práce, ale 56procentní hospodářskou výkonnost. "Prostor na dohánění zde tedy stále je," řekl k možnému vývoji mezd. Jitka Erhartová z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ doplnila, že Česko loni v hodinových nákladech práce předstihlo Portugalsko. Podle představitelů ČSÚ se rozdíly v hodinových nákladech práce v zemích EU postupně snižují. Za posledních deset let byl nejvyšší růst v Bulharsku a Rumunsku, které jsou na konci žebříčku, v obou zemích se víc než zdvojnásobily. V Česku se za deset let zvýšily o 60 procent.
S
Francie našla způsob, jak bojovat s vysokými cenami potravin
19.05.2023
S rostoucí inflací se nepotýká pouze Česko, ale i další země Evropy. Zdražování se promítá i do cen potravin, s čímž se některé evropské země snaží bojovat. Rakousko zvažuje, že by některé potraviny zastropilo, Francie už k tomuto kroku přistoupila.
Rakousko zvažuje, že by se v otázce stále rostoucích cen potravin inspirovalo ve Francií. Tam se podle serveru France24 vláda dohodla s obchodníky, že dočasně nebude zvyšovat ceny některých potravin, a naopak ji sníží na nejnižší možnou úroveň.
Náklady sice ponesou obchodníci, mohou si ale sami vybrat, o jaké potraviny půjde. Rakouský ministr financí Magnus Brunner podle tamních médií tento přístup považuje za zajímavý a v pondělí o něm bude jednat.
Návrh některých politiků na snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny odmítnul. Odkázal se na zkušenosti z jiných evropských zemí, které ukazují, že tento krok se do konečných cen promítnul jen částečně nebo vůbec.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)
Nové europoslance si lidé vyberou na začátku června 2024
18.05.2023
Volby do Evropského parlamentu se v zemích sedmadvacítky mají uskutečnit od čtvrtka 6. do neděle 9. června 2024. Své zástupce si za rok vyberou i čeští voliči.
O dohodě mezi velvyslanci členských zemí při Evropské unii informovalo probíhající švédské předsednictví na twitteru. V Česku jsou hlasovacími dny tradičně pátek a sobota, takže by volby měly proběhnout 7. a 8. června.
Poslední evropské volby u nás proběhly 24. a 25. května 2019. Šest mandátů v nich získalo vítězné hnutí ANO, čtyři místa obsadila ODS. Po třech europoslancích mají Piráti i Starostové a nezávislí, po dvou KDU-ČSL a SPD. Jednu židli obsadili také komunisté.
Evropský parlament, který zasedá v belgickém Bruselu i francouzském Štrasburku, má aktuálně 705 členů. Českým zástupcům náleží 21 míst.
B