Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Unijní státy definitivně schválily reformu trhu s emisními povolenkami
28.04.2023
Země Evropské unie v úterý definitivně schválily další část balíku klimatických norem, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů.
Unijní ministři formálně potvrdili reformu trhu s emisními povolenkami, která počítá se zpoplatněním emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027 a koncem bezplatných povolenek v roce 2034.
EU rovněž zavede takzvané uhlíkové clo a vytvoří sociální klimatický fond, který má mimo jiné pomoci zmírnit dopady očekávaného zdražení tepla pro domácnosti. Evropský parlament již normy schválil minulý týden, mohou tedy vstoupit v platnost...
J
Statistiky Eurostatu o cenách plynu jsou mylné, pozvu si lidi, kteří je tvoří
28.04.2023
Statistiky, podle kterých ceny plynu v Česku ve druhém pololetí loňského roku vzrostly nejvíce z celé Evropské unie, označil premiér Petr Fiala (ODS) za "matení veřejnosti". V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří. Premiér to řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády.
O rapidním meziročním zvýšení cen plynu informoval evropský statistický úřad Eurostat. Růst cen plynu ve druhém pololetí 2022 činil podle něj v Česku 231 procent, o téměř 70 procentních bodů více než ve druhém Rumunsku. Jen dvě země se podle Eurostatu vyhnuly zvýšení o více než 20 procent, a to Chorvatsko (14 procent) a Slovensko (18 procent).
Proti podobným statistikám Eurostatu, které se však týkaly elektřiny, se v úterý ohradili někteří tuzemští dodavatelé elektřiny. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než ve své zprávě evropský úřad uvádí. Vůči číslům o plynu se dnes ohradil český předseda vlády…
J
Inflace v EU v březnu klesla na 8,3 procenta, Česko se průměru zásadně vymyká
20.04.2023
Míra inflace v Evropské unii klesla na 8,3 procenta z únorových 9,9 procenta. Dnes to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Z dat vyplývá, že v České republice inflace klesla na 16,5 procenta, tedy skoro o dva procentní body oproti únoru. Míra inflace v eurozóně v březnu klesla na 6,9 procenta. Meziměsíčně ceny v EU i v eurozóně ale vzrostly, a to o 0,9 procenta.
Nejnižší míru nezaměstnanosti má podle Eurostatu Lucembursko, kde činila 2,9 procenta. Následuje Španělsko (3,1 procenta) a Nizozemsko (4,5 procenta).
Nejvyšší míru inflace má Maďarsko (25,6 procenta), Lotyšsko (17,2 procenta) a Česko. Meziroční inflace se snížila v 25 zemích EU.
B
Průmyslová výroba v EU v únoru zrychlila růst na 1,4 procenta
14.04.2023
Průmyslová výroba v Evropské unii se v únoru podle sezonně přepočtených údajů zvýšila ve srovnání s předchozím měsícem o 1,4 procenta. Růst tak zrychlil z lednového tempa 0,4 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice činil růst průmyslové výroby 0,4 procenta po lednovém poklesu o 3,1 procenta.
V zemích platících eurem se výroba zvýšila o 1,5 procenta, zatímco v lednu stoupla o jedno procento. Meziročně průmyslová výroba v EU v únoru vzrostla o dvě procenta po zvýšení o jedno procento v lednu. V eurozóně byla výroba proti loňskému únoru vyšší o 2,1 procenta, v lednu meziročně vzrostla o 0,9 procenta. Z jednotlivých zemí, ze kterých jsou data k dispozici, se výroba meziměsíčně nejvíce zvýšila v Belgii (o 6,1 procenta) a Lucembursku (o 4,9 procenta). Naopak nejvýrazněji klesla na Slovensku (o 3,6 procenta) a ve Finsku (o 2,3 procenta).
S