Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Brusel chce zasáhnout proti zadlužené Itálii
29.05.2019
Evropská komise příští středu pravděpodobně zahájí disciplinární kroky vůči Itálii kvůli jejímu rostoucímu dluhu, který porušuje pravidla Evropské unie. Uvedli to v pondělí podle agentury Reuters dva nejmenovaní činitelé z eurozóny.
Podle zdroje agentury Bloomberg obeznámeného se situací Evropská komise zvažuje, že příští týden podá návrh na zahájení disciplinárního řízení s Itálií, což by mohlo otevřít cestu pro vyměření pokuty ve výši až 3,5 miliardy eur (90,5 miliardy Kč). Podle rozpočtových pravidel EU by měly členské země udržovat dluh pod 60 procenty HDP. V Itálii se dluh pohybuje kolem 132 procent HDP, což představuje více než dvojnásobek stanoveného limitu, upozorňuje Bloomberg.
V ČR přibylo zahraničních firem, které chrání své vynálezy
29.05.2019
Zahraničních firem, které na Česko rozšiřují účinky svých evropských patentů, v posledních pěti letech přibylo.
Zatímco v roce 2015 jich Úřad průmyslového vlastnictví evidoval zhruba 5000, loni jich bylo o 29 procent více - celkem 7054.
ČEZ se připravuje na stažení z další země východní Evropy
27.05.2019
Česká polostátní energetická společnost ČEZ zvažuje, zda se stáhnout z Rumunska. Napsal to rumunský list Ziarul Financiar s odkazem na anonymní zdroj. Mluvčí firmy Ladislav Kříž nechtěl celou věc komentovat. Podle informací rumunských médií o záměru firma informovala místní úřady a příští týden má do Bukurešti dorazit zástupce ČEZ, aby zde věc projednal.
V Rumunsku Skupina ČEZ působí od roku 2005, kdy koupila jednu z tamních distribučních společností. Kromě distribuce se věnuje výrobě a prodeji elektřiny, prodeji plynu, obchodování s komoditami a nabízí i energetické služby firmám. Jedním z nejhodnotnějších aktiv je i obří větrný park Fantanele a Cogealac, který byl ve své době největší větrnou pevninskou farmou v Evropě. V rumunské provincii Dobrudža se rozkládá 240 turbín GE s jednotkovým instalovaným výkonem 2,5 MW. Na západě země, v regionu Caras Severin, vlastní ČEZ systém čtyř přehradních nádrží a čtyř malých vodních elektráren s instalovaným výkonem 22 MW. Celkově tak ČEZ v zemi vlastní zdroje o výkonu 622 MW. ČEZ je za své působení ve východní Evropě často kritizován. Akcionáři během poslední valné hromady obvinili vedení, že nedokáže dosáhnout dlouhodobé ziskovosti na trzích v Rumunsku, Albánii, Bulharsku a Turecku, uvedl deník Romania Insider. Český stát, který je 70procentním vlastníkem společnosti, chce, aby ČEZ využil své finanční zdroje při stavbě nových jaderných bloků.
Tažení EU proti jednorázovým plastům pokračuje
24.05.2019
Členské země Evropské unie v úterý formálně potvrdily novou směrnici zakazující plastové výrobky na jedno použití. Cílem opatření, které se týká například jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší i některých dalších plastových výrobků, k nimž existují ekologičtější alternativy, je snížit množství plastového odpadu. Členské státy mají nyní nejvýše dva roky na převedení nových pravidel do svých vlastních zákonů.
Rozhodnutí členských zemí, které je završením celého legislativního procesu, v úterý oznámila Rada EU v tiskové zprávě. Nová pravidla předložila Evropská komise přesně před rokem, od té doby se o jejich konečné podobě vyjednávalo. Evropský parlament text směrnice odsouhlasil v březnu. Přestat by se tak měly prodávat jednorázové plastové příbory, talíře, úchyty k nafukovacím balónkům, polystyrenové obaly na potraviny a hrnky na nápoje určené k okamžité spotřebě a také další produkty z plastů, které mohou přispívat ke znečištění takzvanými mikroplasty. Členské státy se také dohodly, že do roku 2029 by mělo být recyklováno devět desetin plastových lahví. Do roku 2025 budou muset takové lahve vyráběny alespoň se čtvrtinovým použitím recyklovaného plastu, do roku 2030 by měl tento podíl vzrůst na procent třicet.