Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Unie sníží dotace na dálnice
17.04.2019
Bezmála dvacet let se tuzemští ministři dopravy snaží přijít s prvním projektem "soukromé dálnice". Formou takzvaného PPP projektu, kdy soukromá firma staví na vlastní náklady, následně dálnici desítky let provozuje a stát jí za to platí, se však v Česku dosud nepodařilo postavit jediný kilometr. Vláda Andreje Babiše (ANO) nyní spolupráci se soukromníky hodlá urychleně nastartovat.
Důvodem je, že EU výrazně sníží dotace na výstavby dálnic a železnic. Česko tak v příštích devíti letech přijde o více než 80 miliard korun. Na tyto investice tak budou muset členské státy najít peníze jinde a spolupráce se soukromými firmami je jedním z řešení. Česko je přitom jednou z mála evropských zemí, které zatím tímto způsobem žádnou dálnici nepostavily. Už v polovině příštího roku by se však měl začít stavět 32 kilometrů dlouhý úsek dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Zájem o zakázku za 25 miliard korun loni projevilo téměř sto firem, 80 z nich je zahraničních.
Bydlení zdražuje v celé Evropě
15.04.2019
Meziroční růst cen domů a bytů v Česku v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl z 8,8 procenta na konci září na 9,9 procenta. Mezi zeměmi Evropské unie byl třetí nejvyšší. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V celé unii se ceny zvýšily v průměru o 4,2 procenta.
V porovnání se třetím čtvrtletím vzrostly v Česku ceny nemovitostí o 1,9 procenta. Ve třetím čtvrtletí byl v Česku meziroční růst cen nemovitostí v Evropské unii čtvrtý nejvyšší. Nejvíce vzrostly ceny domů a bytů v loňském čtvrtém čtvrtletí ve Slovinsku (o 18,2 procenta), více než desetiprocentním tempem stouply také v Lotyšsku (o 11,8 procenta). Snížily se pouze v Itálii (o 0,6 procenta). "V Česku by se měl v následujících čtvrtletích hypoteční trh zklidnit. K tomu napomohou restriktivní doporučení České národní banky (ČNB), která znemožňují méně majetným lidem brát si hypotéky," sdělil analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Trump chce kvůli Boeingu eskalovat celní válku s EU
12.04.2019
Americký prezident Donald Trump zahájil další kolo obchodních sporů s Evropskou unií. Po evropských ocelářích se stal jeho dalším cílem výrobce letadel a vrtulníků Airbus. Kvůli nedovoleným státním podporám, které mají znevýhodňovat jeho amerického konkurenta Boeing, se Trumpova vláda chystá uvalit cla na evropské zboží v hodnotě 11 miliard dolarů (asi 250 miliard korun). Kromě letadel a vrtulníků se tarify dotknou řady potravin, hlavně sýrů, oliv a vína.
Obchodní spory s celým světem jsou nedílnou součástí Trumpova vládnutí takřka od jeho nástupu do Bílého domu v roce 2017. Trump, který vyhrál volby s heslem "Amerika především", už například rozpoutal téměř rok trvající obchodní válku s Čínou, při níž na sebe obě strany postupně uvalily cla na zboží za 360 miliard dolarů. Stejně tak Trump minulý týden opět pohrozil Mexiku, že zavede pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut. V zemi má výrobní závody řada firem dodávajících do USA.
Trump chce kvůli Boeingu eskalovat celní válku s EU
10.04.2019
Americký prezident Donald Trump zahájil další kolo obchodních sporů s Evropskou unií. Po evropských ocelářích se stal jeho dalším cílem výrobce letadel a vrtulníků Airbus. Kvůli nedovoleným státním podporám, které mají znevýhodňovat jeho amerického konkurenta Boeing, se Trumpova vláda chystá uvalit cla na evropské zboží v hodnotě 11 miliard dolarů (asi 250 miliard korun). Kromě letadel a vrtulníků se tarify dotknou řady potravin, hlavně sýrů, oliv a vína.
Obchodní spory s celým světem jsou nedílnou součástí Trumpova vládnutí takřka od jeho nástupu do Bílého domu v roce 2017. Trump, který vyhrál volby s heslem "Amerika především", už například rozpoutal téměř rok trvající obchodní válku s Čínou, při níž na sebe obě strany postupně uvalily cla na zboží za 360 miliard dolarů. Stejně tak Trump minulý týden opět pohrozil Mexiku, že zavede pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut. V zemi má výrobní závody řada firem dodávajících do USA.