Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Trump chce kvůli Boeingu eskalovat celní válku s EU
10.04.2019
Americký prezident Donald Trump zahájil další kolo obchodních sporů s Evropskou unií. Po evropských ocelářích se stal jeho dalším cílem výrobce letadel a vrtulníků Airbus. Kvůli nedovoleným státním podporám, které mají znevýhodňovat jeho amerického konkurenta Boeing, se Trumpova vláda chystá uvalit cla na evropské zboží v hodnotě 11 miliard dolarů (asi 250 miliard korun). Kromě letadel a vrtulníků se tarify dotknou řady potravin, hlavně sýrů, oliv a vína.
Obchodní spory s celým světem jsou nedílnou součástí Trumpova vládnutí takřka od jeho nástupu do Bílého domu v roce 2017. Trump, který vyhrál volby s heslem "Amerika především", už například rozpoutal téměř rok trvající obchodní válku s Čínou, při níž na sebe obě strany postupně uvalily cla na zboží za 360 miliard dolarů. Stejně tak Trump minulý týden opět pohrozil Mexiku, že zavede pětadvacetiprocentní cla na dovoz aut. V zemi má výrobní závody řada firem dodávajících do USA.
Europoslanci schválili nová pravidla pro kamiony
08.04.2019
Dopravní firmy v Česku mají konečně jasno v tom, jaké mzdy budou muset dávat řidičům kamionů při výjezdech do zahraničí. Zatímco ještě před pár dny jim hrozilo, že šoféři budou placeni na úrovni těch německých či rakouských, nakonec se dalším nákladům vyhnuli.
Nová pravidla pro mezinárodní dopravu schválili ve čtvrtek po dlouholetém vyjednávání poslanci Evropského parlamentu. Tzv. silniční balíček měli na stole již potřetí, dosud se však nedokázali dohodnout na tom, jaké mzdy by měli řidiči kamionů dostávat. Země západní Evropy v čele s Francií se snažily prosadit, aby se na řidiče kamionů uplatňovala již schválená směrnice o vysílání pracovníků. Ta zavádí princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě. Řidiči kamionů by tak museli dostávat stejnou mzdu jako řidiči v zemích, kterými projíždějí.
Vzestup německého hospodářství skončil
05.04.2019
Německá ekonomika letos poroste jen o 0,8 procenta. Ukazuje to poslední zpráva, kterou společně vypracovaly přední německé ekonomické instituty. Ty přitom ještě loni na podzim odhadovaly růst na necelá dvě procenta.
"Dlouhodobý vzestup německé ekonomiky skončil," uvedl viceprezident institutu IWH Oliver Holtemöller. Zhoršení výhledu je ve zprávě vysvětleno negativními dopady politických rizik, jako je obchodní válka mezi USA a Čínou, na globální ekonomiku. K tomu se přidávají i problémy německého exportu, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců a potíže automobilek.
Ryanair je mezi deseti největšími znečišťovateli ovzduší v Evropě
03.04.2019
Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair se loni dostaly mezi deset největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě jako první firma, která neprovozuje uhelnou elektrárnu. Vyplývá to z analýzy výzkumné společnosti Transport & Environment, o které informovala agentura Bloomberg.
Zpráva potvrzuje, že roste podíl leteckého průmyslu na emisích tzv. skleníkových plynů, kterým je připisováno poškozování atmosféry. Znečištění od leteckých společností se od roku 2005 zvýšilo o zhruba dvě třetiny a i nadále by mělo růst, protože se lety stávají cenově dostupnější. Letecký průmysl by se tak v příštích třech desetiletích mohl stát největším producentem skleníkových plynů. Ryanair se na seznamu deseti největších znečišťovatelů ovzduší v Evropě ocitl na devátém místě. Na zbývajících příčkách se umístily energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí, ne