Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
EU chce omezit odměny bankéřů
13.03.2019
Téměř pět tisíc bankéřů v Evropské unii si v roce 2017 vydělalo přes jeden milion eur (25,6 milionu korun), přestože jim regulační orgány omezily bonusy. Vyplývá to z údajů Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), podle něhož většina z těchto bankéřů pracuje v Británii. Předpokládá se ale, že vzhledem k odchodu Británie z Evropské unie se řada z nich na konci března přesune na kontinent.
EBA uvedl, že 4859 bankéřům byl v roce 2017 vyplacen více než jeden milion eur včetně bonusů. O rok dříve bylo takových bankéřů 4597. Vzhledem k tomu, že řadu bank za finanční krize před deseti lety bylo nutné zachraňovat penězi daňových poplatníků, omezila Evropská unie od roku 2014 bonusy výší základního platu, popřípadě jeho dvojnásobkem, pokud dají souhlas akcionáři. Průměrný poměr mezi variabilním a fixním příjmem lidí s nejvyššími platy se od té doby soustavně snižuje. Zatímco v roce 2014 činil 123 procent a o rok později 118 procent, v roce 2016 byl na 104 procentech a v roce 2017 na 101,8 procenta, uvedl EBA.
Německá vláda znovu snížila odhad růstu ekonomiky
13.03.2019
Německá vláda nyní podle neveřejné prognózy předpokládá, že německá ekonomika letos vykáže růst pouze o 0,8 procenta. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt. Už v lednu přitom vláda snížila oficiální odhad letošního růstu na 1,0 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta.
"Spolková vláda už interně počítá pro rok 2019 s růstem pouze 0,8 procenta," citoval Handelsblatt z důvěrného dokumentu ministerstva financí. Oficiálně nicméně podle listu nadále platí předpověď jednoprocentního růstu. Německá ekonomika se v poslední době potýká s negativními důsledky slábnoucího růstu globální ekonomiky, sporů v mezinárodních obchodních vztazích a nejistoty kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden snížila odhad letošního růstu německé ekonomiky na pouhých 0,7 procenta z 1,6 procenta předpovídaných v listopadu. V loňském roce se hrubý domácí produkt (HDP) spolkové republiky zvýšil o 1,4 procenta, nejpomaleji za posledních pět let. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá mimo jiné i řada českých podniků.
Slováci a Izraelci vydělali na zvláštnosti českého trhu
11.03.2019
Na sklonku loňského roku zažili hráči na trhu s korunovými úroky překvapení, se kterým nikdo z nich nepočítal – propad sazeb, jež v tomto období z technických důvodů obvykle nastává, se prudce otočil, protože do hry nečekaně vstoupily dvě zahraniční centrální banky – slovenská a izraelská.
Tiskoví mluvčí obou národních bank situaci odmítli komentovat. Aktivitu na trhu, která mohla být až v rozsahu 5,5 miliardy eur (140 miliard korun), HN potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů z řad bankéřů a obchodníků. Naznačují to také data o bilanci České národní banky. K bezprecedentní události v pátek poprvé promluvila i sama ČNB, aby rozptýlila spekulace o tom, že akci koordinovala. Neuvedla ale, kdo trh svými obchody otočil. “Mohu odmítnout úvahy, že my bychom se s kýmkoliv z klientů domlouvali, aby na svůj účet dělali něco v zájmu naší měnové politiky,” řekl člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub, a zároveň dodal, že by taková koordinace byla v rozporu se snahou ČNB být transparentní.
Cla mezi EU a USA nechce ani Americká obchodní komora
08.03.2019
Americká obchodní komora se staví negativně k možnému zavedení nových cel mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Po středečním jednání s představiteli komory to českým novinářům ve Washingtonu řekl český premiér Andrej Babiš. O záležitosti chce ve čtvrtek hovořit i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který mluvil o možném uvalení cel na evropskou automobilovou produkci. Podle Babiše by to Českou republiku poškodilo.
"Americká obchodní komora se k tomu staví negativně. Jim se to nelíbí," řekl Babiš o hrozbě uvalení dalších cel. "Bylo by velice nešťastné pro všechny, kdyby se oboustranně zvyšovaly tarify. Doufejme, že k tomu nedojde," uvedl. Český premiér chce na Trumpa apelovat, aby ustoupil od myšlenky uvalit cla na automobilovou produkci z EU. Připomněl, že český automobilový průmysl je závislý na exportu, a to včetně subdodávek pro zahraniční automobilky, které vyvážejí vozy na americký trh. "I ten nepřímý dopad na náš průmysl je velký," řekl Babiš. Ministerský předseda vyjádřil lítost nad tím, že se nepodařilo dokončit dohodu Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), která měla vytvořit mezi EU a USA zónu volného obchodu a kterou zastavila Trumpova administrativa. "Budu mít příležitost mluvit s panem americkým prezidentem a budu se mu snažit vysvětlit, abychom skutečně našli nějakou pragmatickou dohodu, která bude výhodná pro Evropu, i pro Spojené státy," poznamenal Babiš.