Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Přebytek zahraničního obchodu v stoupl na 20,2 miliardy korun
09.01.2019
Přebytek zahraničního obchodu České republiky v listopadu meziročně stoupl o 8,9 miliardy korun na 20,2 miliardy korun. Bilanci pozitivně ovlivnil především vyšší vývoz motorových vozidel. Opačný vliv mělo prohloubení deficitu obchodu s minerálními palivy a chemickými látkami. Vyplývá to z předběžných výsledků, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Vývoz v listopadu vzrostl meziročně o 9,7 procenta na 347,7 miliardy korun. Dovoz stoupl o 7,1 procenta na 327,5 miliardy korun. Loňský listopad měl o jeden pracovní den více než listopad 2017.
Německé dálnice ještě rok a tři čtvrtě zdarma
04.01.2019
Řidiči, včetně těch českých, musí počítat s tím, že v Německu budou platit dálniční poplatky i za osobní auta od října příštího roku. O termínu informoval spolkový ministr dopravy Andreas Scheuer (CSU). Původně chtělo Německo bouřlivě probírané mýtné zavést už letos.
"(Rok) 2019 začíná dobrou zprávou - mýtné pro osobní auta může odstartovat v říjnu 2020," napsal na twitteru Scheuer, podle něhož systém povede k větší spravedlnosti na německých silnicích, protože za jejich použití budou nově platit i cizinci. Radost z nového systému ale rozhodně nesdílí všichni. Bývalý český premiér Bohuslav Sobotka ho dříve označil za diskriminační a Rakousko kvůli němu spolkovou republiku dokonce zažalovalo. Důvodem je to, že mýtné budou fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o tuto částku sníží daň z motorových vozidel, kterou už nyní přispívají na rozvoj zdejší dopravní infrastruktury. Německo počítá s tím, že výše mýtného pro osobní auta se bude lišit podle objemu motoru a množství emisí, které produkuje. Desetidenní poplatek se bude pohybovat v rozmezí od 2,5 eura do 25 eur (64 až 644 Kč), dvouměsíční od sedmi do 50 eur (180 až 1287 Kč). Nejdražší roční mýtné bude stát 130 eur (3347 Kč). Českého řidiče vlastnícího vůz Škoda Octavia, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, roční mýtné vyjde na 100 eur (2576 korun).
Řecko láká investory na evropské zlaté vízum
02.01.2019
Obliba Řecka mezi zahraničními turisty roste a do výstavby luxusních rekreačních nemovitostí přitékají miliardy eur ze zahraničí. Profitují z toho jak investoři či noví majitelé, tak ekonomika země v recesi.
Podle předběžného odhadu aténského ministerstva cestovního ruchu zavítalo loni do země nejméně 30 milionů návštěvníků z ciziny, meziročně asi o 15 procent víc. Turistický boom skýtá velké šance zahraničním investorům. Například na Krétě během uplynulých dvou let přibylo 11 pětihvězdičkových hotelů a 33 čtyřhvězdičkových turistických zařízení. Na ostrově Kos se v současné době staví 16 hotelů a na Rhodosu 15, vypočítává německý list Handelsblatt. Řecká vláda si zahraničních investorů považuje. Cizinci pocházející ze zemí mimo Evropskou unii, kteří do rekreačních nemovitostí vloží alespoň 250 tisíc eur (v přepočtu kolem 6,5 milionu korun), mohou pro sebe a svoji rodinu získat oprávnění ke vstupu do schengenského prostoru. Toto "zlaté vízum" láká majitele a kupce nemovitostí hlavně z Číny a Ruska, přibývá i Turků. Vydávají ho členské země EU podle zvláštních vládních programů, jejichž cílem je přilákat zahraniční kapitál. Činí tak například Španělsko, Portugalsko, Kypr nebo Irsko.
Příštím šéfem Evropské centrální banky bude zřejmě Fin Liikanen
01.01.2019
Nejpravděpodobnějším kandidátem na příštího šéfa Evropské centrální banky (ECB) je bývalý guvernér finské centrální banky Erkki Liikanen. Vyplývá to z průzkumu listu Financial Times mezi ekonomy. Anketa nicméně ukázala, že ekonomové by jako nástupce nynějšího šéfa ECB Maria Draghiho preferovali spíše Benoita Coeurého, který je v současnosti členem Výkonné rady ECB.
Draghi by měl po osmi letech strávených ve funkci odejít z čela ECB na konci října příštího roku. Podle Financial Times je Draghi všeobecně oceňován za to, že zabránil kolapsu eurozóny. Jeho nástupce bude muset rozhodnout o tom, jak rychle eurozóna opustí mimořádně uvolněnou měnovou politiku. Liikanena za nejpravděpodobnějšího kandidáta na nejvyšší post v ECB označilo osm z 24 dotazovaných ekonomů. Pouze tři respondenti ho však považují za preferovaného kandidáta. Coeurého preferuje sedm respondentů, jeho jmenování však očekává pouze jeden, píše Financial Times. Druhým nejpravděpodobnějším kandidátem na příštího šéfa ECB je podle průzkumu guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau, jehož jmenování očekává šest respondentů. ECB tento měsíc ohlásila ukončení programu nákupů dluhopisů, kterým po několik let podporovala inflaci a hospodářský růst v eurozóně. Zopakovala však, že její úrokové sazby by měly přinejmenším do léta příštího roku zůstat na nynějších rekordních minimech. Základní úroková sazba ECB v současnosti činí nula procent.