Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Banky chtějí z Londýna do Frankfurtu přesunout aktiva v hodnotě 283 miliard dolarů
13.11.2018
Obavy z tvrdého brexitu rostou, britská libra i společná evropská měna vůči dolaru během pondělí výrazně ztrácely. Agentura Bloomberg navíc uvádí, že hlavní americké investiční banky plánují z Londýna odsunout přibližně 283 miliard dolarů do německého Frankfurtu.
Konečný objem odsunutých aktiv se může změnit v závislosti na výsledcích vyjednávání o plánovaném odchodu Velké Británie z Evropské unie v březnu 2019. Bankovní instituce se snaží na brexit připravit, stále však nejsou známé klíčové aspekty vyjednávání. Problém by mohl nastat v případě tzv. tvrdého brexitu, kdy by Británie z evropského bloku vystoupila okamžitě a bez uzavření dohody o podmínkách odchodu. Pokud bankám nezůstanou dosavadní práva v rámci trhu EU, jakýkoli finanční přesun bude velmi znatelný. V posledních dnech probíhají jednání zástupců vlád 27 zemí Evropské unie. Šéf vyjednávacího týmu Michel Barnier dal už dříve najevo, že je domluveno přes 90 procent textu "rozvodové dohody", která se týká mimo jiné přechodného období do konce roku 2020, finančního vyrovnání britských závazků vůči EU či potřeby zachovat po brexitu práva občanů jiných zemí EU v Británii na stejné úrovni jako nyní. Evropská sedmadvacítka preferuje uzavření dohody a spořádané britské vystoupení z EU oproti tvrdému brexitu. Obavy z toho, že nakonec k domluvě nedojde jsou ale stále značné a nervozita je viditelná i na trzích.
Evropa bude chránit evropské hranolky
12.11.2018
Belgie může počítat s podporou Evropské komise ve sporu o cla, která na dovoz jejích hranolek uvalila jihoamerická Kolumbie. Po dnešním jednání ministrů zemí EU odpovědných za otázky mezinárodního obchodu to potvrdila komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. O pomoc EU v pátek na bruselské schůzce žádal belgický ministr zahraničí Didier Reynders.
"O této věci jsme dnes mluvili a Evropa bude chránit evropské hranolky," zdůraznila komisařka. Spor se podle ní fakticky vleče už několik let a ani skoro dvě desítky jednání s kolumbijskou stranou nepřinesly výsledky. Kolumbie na počátku listopadu uvalila cla na dovoz zmrazených hranolek z Belgie, Německa a Nizozemska s odůvodněním, že jde o antidumpingové opatření, které má chránit tamní zemědělce. "Pro nás je to skutečný problém a je pro nás zásadní, abychom našli nějaké řešení," zdůraznil belgický ministr Reynders. "Měli jsme ke kolumbijské straně velmi pozitivní přístup a snažili se věc vyřešit, naše schůzky ale dosud žádný efekt nepřinesly," poznamenal. Belgie podle něj obecně exportuje mnoho zemědělských výrobků a hranolky, které mají v zemi dlouhou tradici a loni se staly součástí světového dědictví UNESCO, jsou pro její výrobce důležité. "Vyvážíme je do celého světa. Je to významné hlavně pro mnoho malých a středních firem, také proto je podpora komise důležitá," vysvětlil Reynders.
Největší ekonomice EU se zatím ještě daří, ubývá jí ale objednávek
09.11.2018
Německo, největší obchodní partner Česka, má vrchol své hospodářské konjunktury za sebou. V prognózách viditelně ubývá optimismus a v nejvyšších firemních patrech sílí nejistota vyvolaná hlavně obchodními konflikty ve světě a odchodem Velké Británie, klíčového německého partnera, z EU.
Zvolna se rýsující obrat k horšímu je nejvíce patrný v německém průmyslu, který je stejně jako český výrazně zaměřen na vývoz. Manažeři v tomto sektoru hodnotí současnou situaci nejhůř od března 2017, uvádí v říjnové zprávě mnichovský Ústav pro hospodářský výzkum (IFO).
Evropská investiční banka poskytne Česku úvěr 11,5 miliardy
08.11.2018
Česko bude v letech 2019 až 2025 čerpat na modernizaci železnic úvěr ve výši 11,5 miliardy korun od Evropské investiční banky (EIB). Na středečním jednání to schválila vláda, informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Peníze chce stát investovat do rozšíření osmi úseků železničních koridorů. Skutečná výše vyčerpaných peněz se bude odvíjet od reálných nákladů na stavby. Dalších 11,5 miliardy korun poskytne na projekt stát a téměř miliardu budou tvořit peníze z evropských fondů.
Modernizace by se měla zaměřit na rozšíření některých úseků. Konkrétně jde o úseky Velim–Poříčany, Choceň–Uhersko, Ústí nad Orlicí – Brandýs nad Orlicí, Adamov–Blansko, Brno-Maloměřice – Adamov, Lipník nad Bečvou – Drahotuše, Polom – Suchdol nad Odrou a Dětmarovice – Petrovice u Karviné – státní hranice s Polskem. Podpora byla schválena zatím jen pro úseky Velim–Poříčany a Dětmarovice – Petrovice u Karviné – státní hranice s Polskem, jejichž příprava je podle ministerstva nejdále. Podpora dalších úseků bude podle úřadu záviset na podmínkách grantu. Ministerstvo dopravy chce pomocí úvěrů z EIB nahradit ubývající zdroje peněz na investice do dopravní infrastruktury. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) v dubnu uzavřel se zástupci EIB memorandum o spolupráci, díky kterému by mělo Česko na dopravní projekty získat celkem až 100 miliard korun. Výstavba dopravní infrastruktury je v současnosti vedle národních zdrojů částečně financována také z Operačního programu doprava (OPD) a Connecting Europe Facility (CEF).