Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropská komise poprvé odmítla rozpočet země EU
24.10.2018
Evropská komise (EK) odmítla plán italské vlády na podobu rozpočtu na rok 2019 a dala Římu tři týdny, aby předložil návrh nový. Ve Štrasburku to v úterý řekl novinářům místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis.
Odmítavý pohled komise na plán rozpočtu se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) při vysokém zadlužení země nezměnilo podle něj ani pondělní vysvětlení italské vlády. Je to poprvé v historii, kdy komise při hodnocení rozpočtových plánů zemí eurozóny k podobnému kroku sáhla. "Italská vláda jde otevřeně a vědomě proti závazkům, které na sebe země vzala," upozornil Dombrovskis. Porušování pravidel podle něj může na první pohled vypadat lákavě, může nabízet iluzi svobody. "Je lákavé snažit se vyléčit dluh novými dluhy. Ale v určité chvíli je potřeba dluh splatit," dodal.
Evropa omezí emise z kamionů a autobusů
22.10.2018
Výrobci kamionů a autobusů budou muset výrazně snížit emise u svých vozů. Evropská unie plánuje nastavit nová pravidla, která mají do konce příští dekády omezit množství oxidu uhličitého, které vypouštějí do vzduchu těžké vozy.
Evropská komise navrhuje, aby se ke snížení zplodin dospělo ve dvou krocích. Do roku 2025 mají výrobci průměrné emise na vozidlo srazit o 15 procent v porovnání s rokem 2019. Během následujících pěti let pak mají jít ještě o dalších 15 procent dolů. Evropská asociace výrobců automobilů (ACEA) varuje, že jsou limity příliš přísné. "Jsme ochotni zavázat se k ambiciózním cílům v oblasti snižování emisí CO2, pokud budou v daném časovém horizontu technologicky a ekonomicky životaschopné," říká generální tajemník ACEA Erik Jonnaert. Podle sdružení komise ve svých představách nezohlednila složitost trhu nákladních aut. Vývoj kamionů a autobusů, které půjdou v roce 2025 do prodeje, již začal před časem. Výrobci si proto stěžují, že mají na snížení emisí o 15 procent méně času. ACEA proto už dříve prosazovala, aby se nastavily nižší limity. Podle nich by se měly do roku 2030 požadavky na snižování emisí na výrobce snížit "pouze" o 16 procent.
Přestřelky se nekonaly, situace okolo brexitu je ale horší
19.10.2018
Summit v Bruselu mezi britskou premiérkou Theresou Mayovou a lídry ostatních 27 zemí Evropské unie skončil v Bruselu bez vzájemných hádek. A to je samo o sobě úspěchem, jak prohlásil jeden z diplomatů blízkých jednáním. EU má ještě v živé paměti zářijovou schůzku v rakouském Salzburgu, po níž se Mayová a představitelé EU vzájemně obviňovali z toho, kdo koho klame.
Zatímco přestřelky se tentokrát nekonaly, ohledně brexitu je situace ještě horší, než byla minulý měsíc. Premiérka Mayová na summitu v Bruselu navzdory výzvám představitelů EU nepředložila žádné nové návrhy, které by do vyjednávání přinesly průlom. S tím, jak dohoda o konkrétní podobě britského odchodu z unie stále není na stole, roste pravděpodobnost takzvaného divokého brexitu, tedy odchodu Británie z EU bez jakékoliv dohody. To by znamenalo například dlouhé fronty kamionů na hranicích a vážné narušení rozsáhlých obchodních vztahů mezi Británií a zbytkem unie.
Další krach jednání o brexitu
18.10.2018
Velká Británie a zbylé země Evropské unie stále nemají dohodu na tom, jak bude vypadat brexit. Pokrok nepřinesl ani summit lídrů států EU v Bruselu, který přitom měl být podle původních předpokladů pro dosažení dohody klíčový. Opět se tak přiblížila hrozba, že Spojené království odejde koncem března 2019 z unie bez jakékoliv dohody. To by podle všeho mělo obrovské dopady na ekonomiku.
"Všichni se chtějí dohodnout. Věřím, že dohoda je možná," zdůraznila v Bruselu britská premiérka Theresa Mayová. Na summit ale nepřivezla žádné nové návrhy ohledně toho, jak shody dosáhnout. Londýn i lídři 27 států EU tak jen potvrdili, že jejich zástupci budou dál jednat. "V příštích týdnech budeme dál klidně a trpělivě vyjednávat," prohlásil hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier. Slova "klidně a trpělivě" před novináři několikrát zopakoval. Čas se ale krátí - obě strany se musí domluvit ještě před koncem roku, protože smlouvu následně musí schválit britští poslanci a Evropský parlament. "Uděláme vše proto, abychom dosáhli dohody," řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Zároveň ale varovala, že se unie musí připravit "na každou variantu včetně té, že Británie z EU odejde bez dohody". V to, že jednání nakonec skončí dohodou, doufá i český premiér Andrej Babiš (ANO).