Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
EU hodlá dál omezovat zplodiny z výfuků
18.09.2018
Za dva roky přijde pro automobilový průmysl zásadní přelom. V celé Evropě se výrazně zpřísní pravidla, kolik budou vozy smět vypouštět škodlivin. Už za dva týdny se ale v Bruselu rozjede jednání, které automobilkám nejspíš přinese ještě nepříjemnější zprávy. Europoslanci začnou projednávat návrh, aby se požadavky na vypouštění zplodin v další dekádě ještě více zostřily.
Zjednodušeně řečeno: v roce 2030 budou muset automobilky oproti současnosti snížit škodliviny na méně než polovinu. Aby toho docílily, budou muset vedle aut na benzin a naftu začít vyrábět ve velkém vozy na elektřinu, protože emise se zprůměrují na každé vyrobené auto. Když výrobce "emisní strop" poruší, čekají ho vysoké pokuty. Nová pravidla pro škodliviny tak zcela změní autoprůmysl, který je například v Česku páteří celé ekonomiky. Výroba aut se podílí na zdejším hrubém domácím produktu téměř jednou desetinou.
ECB sníží nákupy dluhopisů na polovinu
17.09.2018
Evropská centrální banka (ECB) od října sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 15 miliard eur z nynějších 30 miliard. Banka včera také potvrdila, že je připravena do konce roku nákupy dluhopisů zcela ukončit. Úrokové sazby ECB ponechala na rekordních minimech a dál očekává, že tam zůstanou alespoň do léta příštího roku. Základní úrok ECB činí nula procent.
ECB se prostřednictvím nízkých úroků a rozsáhlých nákupů dluhopisů snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně. S ohledem na obavy z protekcionismu a z turbulencí v několika stěžejních ekonomikách ECB včera zároveň snížila výhled růstu ekonomiky eurozóny. Na letošek na dvě procenta z dosud předpovídaných 2,1 procenta, na rok příští na 1,8 z dosavadních 1,9 procenta. Na rok 2020 ECB nadále počítá s hospodářským růstem o 1,7 procenta. Růst spotřebitelských cen pak centrální banka na všechny tři roky odhaduje na 1,7 procenta. HDP eurozóny se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,4 procenta, stejným tempem jako v prvním kvartálu. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v srpnu zpomalilo na dvě procenta z červencových 2,1 procenta.
Zasahuje EU zbytečně do internetu?
14.09.2018
Poslanci Evropského parlamentu minulý týden schválili kontroverzní směrnici o autorských právech. Jejich majitelům dává nárok na podíl z využití jejich děl například na Facebooku či Googlu. Směrnice vzbuzuje velké emoce.
Její podporovatelé tvrdí, že současný beztrestný stav je neudržitelný, obírá autory o peníze a směřuje k zániku novinářské profese. Její odpůrci varují, že jde o zásah do svobody internetu. Co směrnice změní a dotkne se i obyčejných uživatelů? Čtěnářům Aktuálně.cz bude od deseti hodin na otázky odpovídat europoslanec Stanislav Polčák (STAN), který se ve své právnické profesi specializuje mimo jiné právě i na evropské a autorské právo.
Europoslanci čelí kvůli reformě autorských práv nebývalému lobbingu
12.09.2018
Připravovaná směrnice o autorských právech vzbuzuje velké emoce na straně jejích odpůrců i podporovatelů. Jedni upozorňují, že hrozí zánik novinářské profese, protože internetové agregátory zpráv a vyhledávače jako Google, Seznam, ale i Twitter či Facebook jim ukrajují zisky.
Na druhé straně zase probíhá kampaň za ochranu svobody internetu, v níž se zatím nejvýrazněji prosazují evropští piráti. Odpůrci posbírali v internetové petici odmítající reformu už skoro milion podpisů. Ve středu odpoledne budou o kontroverzní legislativě hlasovat europoslanci ve Štrasburku a očekává se, že hlasování budou provázet protestní akce. "Situace je totálně nepřehledná, protože jednotlivé skupiny jsou rozdělené na několik táborů. Výsledek se vůbec neodvažuji odhadnout," říká Pavel Svoboda (KDU-ČSL) z Evropské lidové strany. Členové této strany zpravidla ochranu autorů vítají, ale tentokrát nejsou úplně jednotní. Mnozí europoslanci si sami do poslední chvíle nejsou jisti, jak budou hlasovat.