Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Česko a další země odmítají plnit pravidla, unie nemá možnost je vymáhat
03.09.2018
Ve sportu se občas stává, že poražený tým nedokáže přijmout prohru a místo toho zpochybní pravidla. V poslední době se něco takového děje i v Evropské unii. Přibývá zemí, které vyhrožují, že nebudou respektovat právoplatně schválené zákony. Patří k nim i Česko.
V poslední době Brusel navrhl několik opatření, která se Česku nelíbí. Jsou to hlavně povinné kvóty na přijímání uprchlíků a takzvaná zbraňová směrnice, která omezuje držení některých typů zbraní. Česko nedokázalo přesvědčit dostatek ostatních států, aby tyto návrhy neprošly, a bylo přehlasováno.Kvóty Česko odmítlo plnit a Evropská komise (EK) ho kvůli tomu zažalovala u Soudního dvora EU, tedy nejvyššího soudu v osmadvacítce. Totéž se stane, pokud by Česko odmítlo naplňovat zbraňovou směrnici. Vládu k takovému kroku vyzývá opoziční ODS. "Když začne platná pravidla zpochybňovat jedna země, mohou se přidat další. Pokud by Česko svým chováním přispělo k rozkladu systému pravidel v EU, bylo by to pro nás velmi nebezpečné," říká Petr Kaniok z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity. "Pro menší země je vždycky výhodné, když funguje nějaký nadnárodní právní řád. V rámci něj mají větší vliv, než kdyby se rozhodovalo jen čistě podle síly každého státu," dodává Kaniok.
Halogenové žárovky v Evropě končí
31.08.2018
Od soboty začíná v Evropské unii platit úplný zákaz výroby a dovozu halogenových žárovek. Nahradí je energeticky výrazně úspornější, a proto ekologičtější LED světla. Obchodníci ještě mohou doprodat zásoby, které mají na skladě. Opatření se týká svícení v domácnosti, nevztahuje se na průmyslovou výrobu světel pro automobily.
"Ekonomicky jsou LED žárovky jednoznačně výhodnější, protože šla dolů jejich cena a vydrží mnohem déle. Pokud jí člověk nahradí 60wattovou žárovku, může ročně ušetřit přibližně 150 korun," vysvětluje analytik Michal Staša z konzultační společnosti Seven.
Největší německé banky mají opustit prestižní akciové indexy
30.08.2018
Po třicet let byla Commerzbank nedílnou součástí elitního akciového indexu DAX. Ten vznikl v roce 1988 a měří výkonnost akcií třiceti největších firem veřejně obchodovaných na frankfurtské burze. Nyní však druhé největší německé bance hrozí vyřazení z indexu.
Stejný osud pravděpodobně čeká i největší německý finanční dům Deutsche Bank. Ta může být při zářijových změnách vyjmuta z ostře sledovaného indexu největších západoevropských firem − Euro Stoxx 50.
Rozhovor Česko euro potřebuje, aby získalo společnou měnu s Německem
29.08.2018
Česká vláda by měla začít připravovat přechod na euro tím, že by dala korunu do dvouletého směnného mechanismu ERM II, který eurozóna vyžaduje coby test stability měny. V rozhovoru pro HN to řekl Jan Švejnar, ekonom a profesor působící v USA na prestižní Kolumbijské univerzitě.
"Pro Českou republiku je dobré být v kterékoli měnové unii, ve které je Německo, protože s ním tato země tolik obchoduje," řekl Švejnar. Podle něj sice problémy Itálie ohrožují jednotu eurozóny a Česko proto nemusí se vstupem pospíchat, mělo by ale být na vstup připravené. "Můžeme postupně vstoupit do systému ERM II a po dvou letech se definitivně rozhodnout. Mělo by se mluvit o tom, že je pro nás výhodnější být v eurozóně, ve které je Německo, než nebýt. Také jsme de facto už silně euroizovaná ekonomika. Většina transakcí u velkých společností se už odehrává v euru," řekl Švejnar. Česko by už letos mělo podle ministerstva financí splnit hlavní maastrichtská kritéria - tedy držet pod kontrolou inflaci, veřejné finance a dluh a mít úrokové sazby blízko sazbám v eurozóně. Další podmínkou jsou úspěšně udržet dva roky tuzemskou měnu v jakémsi "předpokoji eura" - mechanismu směnných kurzů ERM II. To znamená, že koruna se v tomto období nevychýlí o více než 15 procent nad nebo pod stanovený středový kurz. Smyslem tohoto dvouletého testu je prokázat, že měna je dostatečně stabilní.