Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Koncern Volkswagen dosáhl rekordního provozního zisku 9,8 miliardy eur
02.08.2018
Německý automobilový koncern Volkswagen v prvním pololetí meziročně zvýšil provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek téměř o deset procent na rekordních 9,8 miliardy eur (zhruba 251 miliard korun). Oznámila to ve středu firma, jejíž součástí je i mladoboleslavská Škoda Auto. Na výsledky koncernu však stále mají negativní dopad náklady na řešení emisního skandálu. Firma navíc varovala, že její zisky by mohl zasáhnout přechod na nový systém testování emisí WLTP. Poukázala i na rizika spojená s rostoucím protekcionismem v mezinárodním obchodě.
V samotném druhém čtvrtletí se provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek zvýšil dokonce o 23 procent na 5,58 miliardy eur. Překonal tak očekávání analytiků, kteří jej podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 4,98 miliardy eur. Automobilka nicméně upozornila, že ve druhém čtvrtletí zaúčtovala mimořádné náklady 1,6 miliardy eur související s řešením emisního skandálu. Po zahrnutí mimořádných nákladů provozní zisk ve čtvrtletí klesl o 13 procent na 3,95 miliardy eur. Koncern v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že zhruba do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Prokuratura v německém Braunschweigu v červnu Volkswagenu kvůli této aféře vyměřila pokutu ve výši jedné miliardy eur (téměř 26 miliard korun). Tržby skupiny Volkswagen v prvním pololetí vzrostly o 3,5 procenta na rekordních 119,4 miliardy eur. V celém letošním roce firma počítá s jejich nárůstem až o pět procent. Koncern již dříve oznámil, že v prvním pololetí poprvé dodal zákazníkům více než 5,5 milionu vozů.
Tesla jedná o výstavbě své první továrny na baterky i automobily v Evropě
31.07.2018
Americký výrobce elektromobilů Tesla jedná s úřady v Německu a Nizozemsku o výstavbě své první evropské továrny, kterou označuje termínem "gigafactory". Pod jednou střechou tam chce vyrábět jak baterie, tak celé automobily. V pondělí to uvedl list The Wall Street Journal.
Jednání je podle něho v počáteční fázi a dohoda není jistá. Nicméně šéf Tesly Elon Musk v červnu řekl, že preferuje Německo, kde jedná s úřady dvou států. "Možná dává smysl německo-francouzská hranice poblíž zemí Beneluxu," napsal na twitteru. Automobilka už v této oblasti má strojírenskou divizi ve městě Prüm. V Nizozemsku má Tesla evropskou centrálu včetně zařízení, kde dokončuje vozy montované v Kalifornii pro trhy evropských zemí. V současné době Tesla vyrábí většinu svých vozidel ve své kalifornské továrně ve Fremontu a baterie v Nevadě u města Reno. Posílit chce svou pozici v Číně a Evropě, které jsou dvěma největšími trhy automobilů na elektrický pohon.
Do Česka v pololetí přiteklo z EU o 10 miliard korun více, než do ní vložilo.
28.07.2018
Česká republika v pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 10,4 miliardy korun více, než do něj odvedla. Vyplývá to z informací zveřejněných v pátek ministerstvem financí na internetu. Loni v pololetí tzv. čistá pozice Česka činila 16,7 miliardy korun.
Čistá pozice za první pololetí je letos nejnižší od prvního pololetí 2012, kdy byla 6,6 miliardy korun. Naopak nejvyšší byla v prvním pololetí 2015, a to 126,8 miliardy korun. Pokles čisté pozice ve srovnání s předchozími roky je podle MF způsoben hlavně pomalým tempem realizace projektů spolufinancovaných z fondů politiky soudržnosti v první polovině letošního roku. "Přes tento cyklický výkyv z odhadů vyplývá, že Česko do konce tohoto roku vyčerpá přidělené prostředky politiky soudržnosti tak, aby nedošlo ke ztrátě," uvedlo MF. Česko v pololetí obdrželo z unijního rozpočtu 32,9 miliardy korun a odvedla do něj 22,5 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Na politiku soudržnosti Česko v pololetí získalo 8,1 miliardy korun. Příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 24,7 miliardy korun, z toho objem přímých plateb byl 20,7 miliardy korun.
Lepší fungování vnitřního trhu EU
26.07.2018
ČR se připojila k iniciativě za lepší fungování vnitřního trhu.
Česká republika se společně s dalšími 14 státy EU připojila k iniciativě Finska, které se dopisem obrátilo na Evropskou komisi. Žádá v něm dosažení efektivnějšího fungování vnitřního trhu EU a jeho konkurenceschopnost v globálním měřítku. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu.