Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Do Česka v pololetí přiteklo z EU o 10 miliard korun více, než do ní vložilo.
28.07.2018
Česká republika v pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 10,4 miliardy korun více, než do něj odvedla. Vyplývá to z informací zveřejněných v pátek ministerstvem financí na internetu. Loni v pololetí tzv. čistá pozice Česka činila 16,7 miliardy korun.
Čistá pozice za první pololetí je letos nejnižší od prvního pololetí 2012, kdy byla 6,6 miliardy korun. Naopak nejvyšší byla v prvním pololetí 2015, a to 126,8 miliardy korun. Pokles čisté pozice ve srovnání s předchozími roky je podle MF způsoben hlavně pomalým tempem realizace projektů spolufinancovaných z fondů politiky soudržnosti v první polovině letošního roku. "Přes tento cyklický výkyv z odhadů vyplývá, že Česko do konce tohoto roku vyčerpá přidělené prostředky politiky soudržnosti tak, aby nedošlo ke ztrátě," uvedlo MF. Česko v pololetí obdrželo z unijního rozpočtu 32,9 miliardy korun a odvedla do něj 22,5 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU. Na politiku soudržnosti Česko v pololetí získalo 8,1 miliardy korun. Příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 24,7 miliardy korun, z toho objem přímých plateb byl 20,7 miliardy korun.
Lepší fungování vnitřního trhu EU
26.07.2018
ČR se připojila k iniciativě za lepší fungování vnitřního trhu.
Česká republika se společně s dalšími 14 státy EU připojila k iniciativě Finska, které se dopisem obrátilo na Evropskou komisi. Žádá v něm dosažení efektivnějšího fungování vnitřního trhu EU a jeho konkurenceschopnost v globálním měřítku. V tiskové zprávě to uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Evropa zaspala ve výrobě baterií pro elektroauta
26.07.2018
Továrna Nissanu ve Velké Británii, kterou loni koupila čínská investiční firma GSR Capital, je zatím jediná v Evropě, jež vyrábí baterie pro elektrická auta. Automobilky na kontinentu zatím nestavějí žádnou. Spoléhají na dodávky z Číny a Jižní Koreje. Evropská komise tento stav považuje za neúnosný.
Automobilový průmysl Evropské unie ubírající se směrem k elektromobilitě nemůže dlouhodobě záviset na dodávkách z Asie, míní Maroš Šefcovič, bruselský komisař odpovědný za energetiku. "Musíme jednat rychle, abychom se nedostali do technologické závislosti na konkurenci," prohlašuje Šefcovič.
Internetové televize v Británii překonaly satelitní
25.07.2018
Ve Velké Británii poprvé překonal počet předplatitelů internetových televizí, jako je Netflix a Amazon, počet těch satelitních a kabelových. Vyplývá to z prohlášení britského mediálního regulátora Ofcom. Rostoucí trend v popularitě internetových televizí je zjevný po celé EU, výjimkou není ani Česko.
V prvních třech měsících tohoto roku byl počet předplatitelů internetových televizí ve Velké Británii 15,4 milionu. Netflix si v prvním čtvrtletí předplatilo přes devět milionů lidí, Amazon 4,8 milionu. Netflix má ve světě celkem 130 milionů předplatitelů. V Česku jich je podle odhadů kolem 50 tisíc.