Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Sdílení elektroaut Autolib v Paříži zkrachovalo
16.07.2018
Francouzské automobilky Renault a PSA Peugeot Citroën brzy nabídnou Pařížanům službu na sdílení aut. Chtějí tak využít krachu dosavadního projektu Autolib.
"Právě Paříž přišla se sdílením elektroaut. Dokázali jsme, že jsou potřeba," prohlásila pařížská starostka Anne Hidalgová s tím, že po pádu Autolibu je třeba přinést jasné plány do budoucna. Službu Autolib, kterou provozoval francouzský magnát Vincent Bolloré, s velkou pompou uvedl v roce 2011 do pařížských ulic tehdejší socialistický starosta Bertrand Delanoe. Ten si od projektu sliboval snížení škodlivin v Paříži. Jenže od svého vzniku se Autolib nedostal do černých čísel. Právě naopak. Služba měla fungovat do roku 2023 - do tohoto roku by ale podle odhadů měla nahromadit dluh až 300 milionů eur. A proto se úřady rozhodly smlouvu vypovědět. A co stálo za pádem Autolibu? Byl to například rychlý nástup Uberu i stížnosti klientů na čistotu vozidel. Ta údajně používali k přespání drogově závislí nebo bezdomovci. Těmto problémům se chtějí samozřejmě francouzské automobilky vyhnout a své plány diskutovaly přímo se starostkou Hidalgovou. Renault už má s podobnou službou zkušenosti. V Madridu nabízí na sdílení na 500 aut. Teď hodlá rozmístit první sdílená elektroauta do pařížských ulic už letos v září. V Paříži budou k dispozici elektromobily Zoe, Twizy a Kangoo. Jak uvádí francouzská média, Renault zatím nezveřejnil, kolik jeho služba bude stát. Do konce roku bude v Paříži na 2000 sdílených aut této značky.
Evropská komise zhoršila výhled české ekonomiky i kvůli nedostatku pracovníků
13.07.2018
Evropská komise (EK) ve čtvrtek zhoršila odhad růstu české ekonomiky na letošní i příští rok. Podle její letní prognózy by se měl hrubý domácí produkt (HDP) letos zvýšit o tři procenta a příští rok o 2,9 procenta. V jarním výhledu komise letošní růst odhadovala na 3,4 procenta a růst v příštím roce na 3,1 procenta.
Komise upozornila, že v loňském roce česká ekonomika vzrostla o 4,3 procenta, což bylo druhé nejprudší tempo za posledních deset let. V prvním čtvrtletí letošního roku ale tempo růstu podle komise zpomalilo kvůli slabé zahraniční poptávce. Domácí spotřebu by ale měl nadále podporovat růst mezd a silná spotřebitelská důvěra. Investice by měly těžit z oživení ve stavebním sektoru i z většího využívání finančních prostředků z Evropské unie, uvádí komise ve své zprávě. Brzdou hospodářského růstu by naopak měl být zahraniční obchod, zejména v letošním roce. Komise upozornila i na problémy s nedostatkem pracovních sil a poukázala také na rizika spojená s rychlým růstem cen nemovitostí a s prohlubujícím se zadlužením domácností.
Svět se musí vypořádat s masivním nadbytkem cukru
11.07.2018
Ceny cukru letos výrazně klesají. Světové zásoby se blíží rekordu, růst poptávky zpomaluje a naopak produkce se prudce zvyšuje, což udělalo z cukru v letošním roce komoditu s nejhorším výkonem na trhu. Podle analytiků by ceny měly zůstat ještě nějakou chvíli nízké. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila agentura Bloomberg.
Spotřebitelé se stále více obávají dopadu cukru na své zdraví a firmy, od výrobce konzervovaného ovoce Del Monte Foods po potravinářskou Mondelez International, se snaží získat zákazníky produkty s menším obsahem cukru. Zatímco globální spotřeba cukru stále roste, tempo růstu v posledních sezonách zpomalilo na 1,4 procenta z 1,7 procenta za poslední desetiletí, uvádí výzkumná společnost Green Pool. Na druhé straně produkce prudce roste, zvláště v Indii, která je druhým největším producentem na světě. Také úroda farmářů v Thajsku je vysoká. Celosvětové zásoby by tak měly v letošní sezoně stoupnout na rekord a zůstat blízko rekordu i v příštím roce, odhaduje americké ministerstvo zemědělství. Cena termínového kontraktu na cukr v New Yorku v letošním roce již klesla o 25 procent, což je největší ztráta v rámci komoditního indexu Bloombergu, který sleduje výnosy 22 komodit ze sedmi sektorů. A investoři se připravují na další pokles. V minulém týdnu investoři více než ztrojnásobili své sázky na pokles cen.
Byznys s GDPR je pro právníky a IT firmy zlatý důl
09.07.2018
Většinu tuzemských podniků zřejmě nová pravidla ochrany osobních údajů, která platí od konce května, příliš nepotěšila. Unijní nařízení GDPR si od nich vyžádalo dodatečné náklady na zabezpečení a správu dat. Menší firmy kvůli tomu utratily desítky tisíc, operátoři nebo banky až desítky milionů korun. Právníkům, poradenským společnostem nebo IT firmám, kteří s přípravami na GDPR pomáhali, naopak vznikl zcela nový lukrativní byznys.
Podle květnového odhadu Hospodářské komory má trh s GDPR velikost 25 miliard korun, a to jen v případě dodávek služeb pro podniky. Evropské nařízení se přitom týká také všech úřadů státu, krajů či obcí. Státní organizace za přípravu na nová pravidla dosud podle registru smluv dohromady zaplatily téměř 13 miliard korun. To znamená, že se v byznysu s GDPR točí už téměř 40 miliard. Takto velký trh přilákal i řadu nesolidních dodavatelů. Takzvaní obchodníci se strachem firmám hrozili vysokými, až stamilionovými pokutami, které za porušení GDPR v extrémních případech hrozí. Za prodej svých služeb, díky kterým se měli zákazníci sankcím vyhnout, si pak účtovali přemrštěné částky. "Od takových pochybných specialistů se ale nejspíš celý trh v budoucnu očistí s tím, jak zájem podniků o řešení GDPR opadne. Pak ale očekávám opětovný nárůst poptávky, který zřejmě přijde poté, když budou za porušení evropského nařízení uděleny první pokuty. To už ale na trhu bude působit jen několik specializovaných advokátních kanceláří a dalších poradenských společností," míní právník Michal Nulíček z advokátní kanceláře Rowan Legal, která s GDPR pomáhala některým státním úřadům.