Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Brusel chystá zákaz plastových výrobků na jedno použití
29.05.2018
Je to kvůli ochraně znečištěných oceánů plných plastů.
Zákaz se má podle Evropské komise vztahovat například na plastové příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům. Evropská komise navrhla zákaz jednorázových plastových brček, nádobí i některých dalších plastových výrobků na jedno použití. Jejich prodej má být zakázán, pokud existují dostupné a cenově přijatelné alternativy. Komise tak chce lépe chránit životní prostředí a omezit znečištění oceánů.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
EU se nedaří dost účinně bojovat s terorismem a radikalizací
29.05.2018
Evropská komise se snaží být nápomocna členským zemím EU při řešení problému radikalizace, tedy situací, kdy se mladí lidé přiklánějí k extrémním ideologiím, které by je mohly dovést k páchání násilí a teroristických činů.
Auditoři Evropského účetního dvora (ECA), kteří přístup ze strany Bruselu k řešení problematiky v minulém roce prověřovali, dnes ale upozornili, že dostupné prostředky někdy nebyly využívány maximální možné míře, a že také komise samotná mnohdy nemá zpětnou vazbu o tom, jaké reálné dopady její kroky mají.
Evropská komise chce zakázat brčka, plastové nádobí a vatové tyčinky
28.05.2018
Ve snaze lépe chránit životní prostředí a omezit znečištění oceánů v pondělí Evropská komise (EK) navrhla zákaz jednorázových plastových brček, nádobí i některých dalších plastových výrobků na jedno použití. Jejich prodej má být zakázán, pokud existují dostupné a cenově přijatelné alternativy. Podle prvního místopředsedy komise Franse Timmermanse by měly členské země i Evropský parlament návrhy projednat přednostně tak, aby byly přijaty ještě před volbami do europarlamentu na jaře příštího roku.
Členské státy budou podle pondělních návrhů komise také do roku 2025 povinny zajistit sběr 90 procent jednorázových plastových lahví od nápojů, například prostřednictvím systémů vratných záloh. "Evropané musejí na řešení tohoto problému pracovat společně, protože plastový odpad se nakonec dostává do našeho ovzduší, půdy a oceánů i do našich potravin," upozornil Timmermans. Celkem deset druhů jednorázových výrobků z plastu, jejichž zákaz komise navrhla, tvoří podle komise až 70 procent všech odpadků v mořích. Zákaz se má podle návrhu komise vztahovat na plastové vatové tyčinky, příbory, talíře, brčka, míchátka a tyčky k balonkům, které budou muset být vyrobeny výlučně z ekologičtějších materiálů. Nápojové obaly na jedno použití obsahující plasty budou na trhu povoleny jen v případě, že jejich uzávěry a víčka zůstanou připevněny k nádobě, navrhuje unijní exekutiva.
ČR se přidala do evropského centra na ochranu proti dezinformacím
21.05.2018
Česko se připojilo k činnosti evropského centra pro boj s hybridními hrozbami sídlícího v Helsinkách.
Předseda české vlády v demisi Andrej Babiš to dnes oznámil na tiskové konferenci po jednání se svým finským protějškem Juhou Sipiläem. Centrum funguje od roku 2017 a metodami ochrany před netradičními způsoby boje se v něm zabývají odborníci z řady evropských států i USA. Česko je 16. státem, který se k činnosti instituce připojí.