Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Ruský plynárenský koncern Gazprom vypoví všechny smlouvy s Ukrajinou
07.03.2018
Obě polostátní společnosti mezi sebou vedly od roku 2014 spor ohledně dodávek plynu a především jeho ceny. Loni v prosinci stockholmská arbitráž rozhodla, že Naftogaz musí zaplatit dvě miliardy dolarů za plyn odebraný v letech 2014-2015.
Zamítl ale požadavek Gazpromu na zaplacení 56 miliard dolarů za neodebraný plyn podle principu take or pay. Tehdy Moskva veřejně neprotestovala, výsledek byl očekávaný. Princip take or pay zrušila arbitráž již v přelomovém sporu společnosti RWE s Gazpromem ohledně dodávek do Česka v roce 2012. Gazprom se s Naftogazem předběžně domluvil na pokračovaní dodávek s platbou předem.
Bulharsko by mohlo koupit tamní dceřinou společnost ČE
02.03.2018
V prodeji bulharské dceřinky ČEZ je opět vše jinak. Konečným kupujícím by nakonec mohl být tamní stát. Po jednání s bulharským premiérem Bojkem Borisovem to oznámila Ginka Varbakovová, jejíž firma Inercom v pátek s ČEZ podepsala kupní smlouvu.
Podle bulharského ministra financí Vladislava Goranova je nyní nutný ještě souhlas prodávajícího, tedy mateřské firmy ČEZ. Mluvčí české firmy to nicméně zatím nechtěla komentovat s tím, že o rozhodnutí nemají zatím žádné oficiální informace. Varbakovová prý souhlasila s připuštěním státu do svého obchodu kvůli bezpečnosti dodávek zákazníkům. "Stále ale budu mít na obchodu podíl," řekla. Podíly zatím nejsou jasné. ČEZ vlastní v bulharské distribuční společnosti 67 procent, zbytek se obchoduje na burze. Podle serveru Capital.bg požadoval Borisov po Varbakovové celých 67 procent, spokojil by se ale prý i s 34 procenty ve firmě. To by mu zajistilo potřebnou kontrolu nad firmou. Zároveň by ale musel nabídnout odkup veřejně obchodovaných akcií.
Nejvíce firem od Čechů kupují Slováci a Ukrajinci
28.02.2018
V minulém roce bylo prodáno téměř 3500 českých firem zahraničním podnikatelům. Nejčastěji je kupovali Slováci, Ukrajinci, Poláci, Rumuni a Rusové. Vyplývá to z informací, které v úterý zveřejnila poradenská společnost Bisnode.
Novými majiteli českých firem se téměř ve čtvrtině případů stali slovenští podnikatelé. S odstupem následovali Ukrajinci (16 procent), Poláci (osm procent), Rumuni (sedm procent) a Rusové (šest procent). "Jde o země s geografickou blízkostí k České republice a historickými ekonomickými vazbami," uvedla analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová. Více než polovina firem z těch, které byly v roce 2017 prodány zahraničním vlastníkům, nebyla starší tří let. Zpravidla to byly takzvané ready-made společnosti, tedy firmy, které nikdy nepodnikaly a byly založeny kvůli následnému prodeji. Jak dodala, jde o nejrychlejší a nejpohodlnější způsob, jak začít během 24 hodin podnikat. "To dokládá i fakt, že přes 70 procent českých firem prodaných zahraničním podnikatelům mělo registrované sídlo v Praze," uzavřela Štěpánová.
Extrémní mrazy v Evropě pomáhají ruskému Gazpromu
26.02.2018
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom trhala minulý týden díky mrazivému počasí v Evropě exportní rekordy. Jen v sobotu putovalo do západní Evropy 655,2 milionu kubických metrů plynu, uvedla ruská média. Podle agentury DPA s vysokou poptávkou roste i cena dodávek, hodnota 1000 kubických metrů plynu u rakouského Baumgartenu v pondělí činí 290 eur (zhruba 7300 korun). Ještě na začátku měsíce to přitom bylo 187 eur (asi 4700 korun).
Společnost minulý týden zaznamenala exportní rekordy hned čtyřikrát, v sobotu se přitom objem dodávek oproti předešlému dni zvýšil o 2,4 milionu kubických metrů. Výsledky podle agentury Interfax překvapily i vedení firmy. "Nového rekordu jsme dosáhli v sobotu, tedy o víkendu, kdy poptávka zahraničních odběratelů dosahuje zpravidla týdenního minima,"cituje Interfax prohlášení Gazpromu. Vysoká poptávka po ruském plynu je způsobena mrazivým počasím a snížením podzemích zásob plynu. S rekordními výsledky tak počítá vedení Gazpromu i tento týden, kdy teploty mají v západní Evropě i nadále klesat. S vysokou poptávkou po ruském plynu roste přitom i jeho cena. Podle listu Kommersant ceny za plyn v porovnání se začátkem měsíce, kdy prodával Gazprom do Evropy 1000 kubických metrů plynu přibližně za 200 eur (asi 5000 korun), vyrostly zhruba o 30 procent. Spotová cena plynu britského dodavatele NBP nyní činí 336 eur (zhruba 8500 korun), nizozemského TTF 330 eur.