Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
České firmy hledají pracovníky po celé Evropě
27.12.2017
Sehnat zaměstnance v Česku je stále těžší. Počet míst, která firmy nabízejí prostřednictvím úřadů práce, v listopadu opět vzrostl. Neobsazených je již 213 790 pracovních pozic, což je vůbec nejvíce v historii Česka.
Podniky přitom potřebují nabírat lidi. Tuzemská ekonomika zaznamenává jeden z největších růstů v Evropě. Firmy mají dostatek zakázek, na kterých mohou vydělat a díky tomu rychle růst. Brzdí je v tom však právě nedostatek kvalifikovaných pracovníků. "Trh je vyčerpaný. Kvůli extrémně nízké nezaměstnanosti už není, kde brát nové lidi. My už dnes dokonce zaměstnáváme i vězně, což se tady historicky nedělo. Proto si myslíme, že je třeba přijmout krátkodobé a protikrizové opatření a umožnit příchod pracovníků ze zahraničí, kteří pomohou situaci zlepšit," řekl na Fóru Hospodářských novin viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Ten kladně hodnotí vládní opatření, které před rokem umožnilo českým firmám získat středně a méně kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny. Od zahájení projektu v srpnu 2016 do konce listopadu letošního roku podaly firmy po celém Česku v rámci Režimu Ukrajina přes 1300 žádostí o více než osm tisíc uchazečů.
Evropské dotace jsou už spíš české
22.12.2017
Hospodářské noviny zjistily, že ministerstvo zemědělství přihrálo miliardy na investice do výroby. Péče o krajinu a ekologické zemědělství přitom přišly zkrátka. Státní rozpočet přispívá na investiční dotace v agrárním byznysu už větším dílem než Evropská unie. A nový ministr zemědělství a reprezentant agrárních kolosů Jiří Milek chce jít v politice podpor ještě dál.
Minulá vláda odsouhlasila, že se český příspěvek zvýší z 25 na 35 procent. EU by tedy financovala podíl 65 procent místo tradičních 75. Tak to ale u všech dotací není. Ministerstvo přidalo hlavně na podporu produkce, ať už na chov prasat či drůbeže, pro potravinářské podniky či těžaře dřeva.Kupříkladu společnost Proagro Nymburk, která vloni dosáhla hrubého zisku 72 milionů korun, získala letos na novostavbu dvou hal pro nosnice a na modernější technologii pro odchov kuřic dotaci téměř 50 milionů korun. Větší část − 50,5 procenta dotace − uhradí český rozpočet. Unijní zdroje pokryjí zbytek.Stejně je financován projekt firmy Výkrm Třebíč z holdingu Agrofert, který měl vloni čistý zisk téměř 7,8 miliardy korun. Na modernizaci drůbeží farmy má podnik Agrofertu přiklepnutých bezmála 43 milionů korun. Z toho téměř 22 milionů korun pošlou do třebíčské velkovýkrmny kuřat čeští daňoví poplatníci. Další firma z holdingu, Česká vejce farms, má na třídírnu vajec ve Vejprnicích u Plzně smluvně zajištěnou dotaci téměř 54 milionů korun. Z toho 50,5 procenta uhradí stát.
Více než polovina Britů nechce odejít z EU
18.12.2017
Téměř rok a půl po referendu o vystoupení Británie z Evropské unie by více než polovina Britů preferovala setrvání své země v bloku. Takové je zjištění čerstvého průzkumu společnosti BMG Research pro deník The Independent. Proti odchodu z EU se v něm vyjádřilo 51 procent respondentů, pro brexit bylo 41 procent.
Web britského deníku uvádí, že jde o největší náskok zastánců zachování členství v EU ze všech průzkumů provedených od loňského referenda. V červnu 2016 se v něm pro odchod vyslovilo 52 procent hlasujících Britů. Nová sondáž byla provedena mezi 5. a 8. prosincem a zúčastnilo se jí 1400 lidí. Naposledy měli v anketách stoupenci brexitu navrch v únoru letošního roku, řekl vedoucí průzkumů v BMG Research Michael Turner. "Od té doby pozorujeme pozvolný posun v předních průzkumech veřejného mínění ve prospěch setrvání v EU," dodal. Podle The Independent tento posun představuje reakci na dosavadní průběh jednání o brexitu mezi Londýnem a Bruselem i uvnitř britského parlamentu. V uplynulém týdnu sice nastal zásadní pokrok, když lídři 27 evropských zemí dali zelenou posunu rozhovorů do druhé fáze, zároveň se ale opět ukázala zapeklitost celého procesu, neboť "EU vytyčila podmínky pro přechodné období, které bude nejspíše pro přední konzervativní euroskeptiky nepřijatelné". Pro britskou premiérku Theresu Mayovou se věci zkomplikovaly také na domácí scéně schválením dodatku zákona o vystoupení, který dává v otázce konečných podmínek rozluky rozhodující slovo parlamentu.
Inflace v eurozóně zrychlila na 1,5 procenta
18.12.2017
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v listopadu zrychlil na 1,5 procenta z říjnových 1,4 procenta. Oznámil to v pondělí statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak svůj rychlý odhad z konce minulého měsíce. K růstu meziroční míry inflace největší měrou přispěly ceny pohonných hmot.
Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Na říjnovém zasedání ale ECB rozhodla, že od ledna sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (770 miliard korun) z nynějších 60 miliard eur. Minulý týden pak ECB zlepšila odhady růstu ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky a předpověděla, že inflace by do roku 2020 měla dosáhnout 1,7 procenta. V celé Evropské unii meziroční růst spotřebitelských cen v listopadu zrychlil na 1,8 procenta z říjnových 1,7 procenta. Nejvyšší inflaci vykázalo Estonsko, kde ceny vzrostly o 4,5 procenta. Nejpomaleji se ceny zvýšily na Kypru, a to o 0,2 procenta.