Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
TOP 09, Starostové a lidovci zvažují, že půjdou do voleb do Evropského parlamentu společně
25.10.2017
Lidovci, TOP 09 a Starostové by mohli postavit společnou kandidátku pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019. Minimálně část politiků o takové možnosti v současné době uvažuje a chce jednat. O integraci pravicových a případně i středových stran se v Česku diskutovalo ve velkém naposledy loni na podzim, kdy plán v širší podobě prosazoval šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Nyní o variantě bližší spolupráce TOP 09, STAN a KDU-ČSL hovoří liberecký hejtman Starostů Martin Půta.
Ten však považuje za reálné, že trojice vytvoří jednu formaci dočasně kvůli evropským volbám. "Vzhledem k tomu, že europoslanci za tyto tři subjekty jsou součástí jedné frakce v Evropském parlamentu, minimálně pro evropské volby by stálo za úvahu udělat jednu kandidátku. V evropských tématech k sobě máme o hodně blíže než u ostatních bodů programu," uvedl Půta v rozhovoru. Dodal, že o této možnosti již začal s některými kolegy z jiných stran neoficiálně vyjednávat. "Je to úplně na začátku, ale mluvil jsem s lidmi z jiných stran, kteří měli úplně stejný nápad jako já," řekl liberecký hejtman. Podobný plán měl například předseda lidovců Pavel Bělobrádek, ten ovšem s myšlenkou v minulosti neuspěl, podle něj k tomu "nebyla vůle". A názor KDU-ČSL na oživení myšlenky? "Uvidíme," řekl Bělobrádek s tím, že si chce detaily nechat pro sebe a kolegům je řekne až na společné schůzce. Europoslanci TOP 09, Starostů a lidovců už v Bruselu sedí spolu v jedné frakci - Evropské lidové straně. "A realita ukazuje, že to funguje dobře," hodnotí zkušenosti europoslanec zvolený za TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle něj spojení stran, které mají na Evropskou unii podobný názor, voliče zaujme a výsledná kandidátka by byla úspěšná. "Dovedu si představit jednu kandidátku do evropských voleb, taková nabídka by měla u voličů šanci na velký úspěch," zdůraznil Pospíšil. V posledních volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 skončili zástupci TOP 09 a Starostů se ziskem skoro 16 procent těsně druzí za hnutím ANO a lidovci oslovili necelých 10 procent voličů.
Brexit se stále nepohnul z místa
23.10.2017
Když přijeli britští vyjednavači na zatím poslední rozhovory o podobě brexitu, bylo jich překvapivě málo. A nevzali s sebou žádné experty na finanční vyrovnání mezi Evropskou unií a Británií – přestože právě otázka peněz je teď v rozhovorech tou nejspornější. „Jako by tím dávali najevo, že nejsou připravení nebo že jednání neberou vážně,“ podivuje se jeden z vysoce postavených evropských diplomatů.
Jednání o britském vystoupení z EU se tak pořád nepohnula z místa. A bez vyjasnění toho, za jakých podmínek se obě strany „rozvedou“, unie s Brity nezačne jednat o tom, jaké budou vzájemné obchodní vztahy po brexitu. Což je pro Británii klíčová věc. „Británie se ještě pevně nezavázala uhradit všechny své finanční povinnosti,“ shodli se ve společném prohlášení na summitu v Bruselu lídři 27 zemí EU. Teprve poté, až k tomu bude Londýn ochotný, se podle unie mohou rozhovory o brexitu dostat do další fáze, ve které se bude jednat o podmínkách obchodu po britském vystoupení. Britská premiérka Theresa Mayová minulý měsíc v projevu ve Florencii uznala, že Spojené království bude muset do společného evropského rozpočtu doplatit zhruba 20 miliard liber, tedy skoro 600 miliard korun. Tyto peníze Londýn už dřív slíbil jako své příspěvky do současného společného evropského rozpočtu. Podle unie ale Britové mají i další závazky, které po jejich plánovaném odchodu neztrácí platnost. Jde například o garance za půjčky, které EU poskytla v době jejich členství, nebo o úhradu důchodů pro vysloužilé evropské úředníky, včetně těch britských. To ale Londýn zatím neuznal. „Tlačí na nás, aby dostali víc peněz. O to tu jde,“ stěžoval si britský vyjednavač pro brexit David Davis. EU to odmítá – tvrdí, že jí jde pouze o to, aby Britové zaplatili, co dřív slíbili. „Musíme hájit evropské zájmy, stejně jako Britové hájí během vyjednávání britské zájmy,“ říká český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Přes hranice EU prošlo o 64 procent migrantů méně než loni
20.10.2017
Do Evropské unie proniklo přes její vnější hranice letos 156 000 lidí, což je o 64 procent méně než za stejné období (od ledna do září) loni. Oznámila to ve středu unijní agentura pro kontrolu vnějších hranic Frontex. V září přišlo do zemí EU na hlavních migračních tazích 13 900 osob.
V meziročním srovnání se v září snížil příliv migrantů do Itálie přes Středozemní moře o dvě třetiny na 5600. Ve srovnání s letošním srpnem byl ale zaznamenán mírný nárůst, protože se do Itálie dostávají i lidé netradičně i z Turecka, Tuniska či Alžírska. Výrazný pokles je zaznamenán z Libye, jejíž pobřežní stráže již účinně spolupracují s EU na detekci a zadržování migrantů v člunech. Ve srovnání prvních tří čtvrtletí letošního a loňského roku klesl příliv migrantů do Itálie přes centrální část Středozemního moře letos na 104 800, což je o 21 procent méně. Většinou jde o osoby z Nigérie, Pobřeží slonoviny a Guineje. Naopak o polovinu stouplo meziročně za prvního tři čtvrtě roku množství lidí mířících do EU přes západní Středomoří do Španělska, a to na zhruba 14 800. Většina imigrantů je z Maroka, Pobřeží slonoviny a Alžírska.
Rakouský vítěz, lidovec Sebastian Kurz, sází na Evropskou unii
18.10.2017
Sebastian Kurz se vlajky Evropské unie rozhodně neštítí. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) se s ní nechal fotit jak v okamžiku, kdy zahajoval svou předvolební kampaň, tak po svém nedělním volebním vítězství. Pravděpodobný budoucí rakouský kancléř nemá problém veřejně ukazovat, že pro jeho zemi je členství v EU zásadní − tím se liší od řady jiných evropských politiků.
Nová rakouská vláda pod Kurzovým vedením přesto může být vůči EU opatrnější. A to nejen proto, že Kurz nejspíš utvoří koalici s populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). V některých tématech se může nová rakouská vláda přiblížit k Česku, v jiných naopak nejspíš budou převládat rozdíly. "EU potřebuje změnu kurzu," prohlašuje teprve 31letý Kurz, dosavadní rakouský ministr zahraničí. Unie se podle něj musí soustředit jen na "zásadní a velké otázky". Kurz proto chce, aby členské země mnohem silněji spolupracovaly v zahraniční politice, při snaze zajistit bezpečnost nebo v otázce ochrany vnějších evropských hranic. V těchto tématech je tedy Kurz pro další evropskou integraci a přenesení pravomocí do Bruselu. Sociální politika, zdravotnictví nebo třeba podpora rodiny musí podle Kurze zůstat v kompetenci jednotlivých členských zemí, jako je tomu dosud. Kurz také odmítá jakékoliv úvahy o tom, že by měly země, které do společného evropského rozpočtu víc přispívají, než z něj dostávají, přihodit další peníze. "Naším cílem musí být, aby čistí plátci do rozpočtu nemuseli nést žádné dodatečné náklady," říká. Reaguje tak na fakt, že po chystaném brexitu přijde evropský rozpočet o pravidelný britský příspěvek. Pokud se čistí plátci, jako je Rakousko, nerozhodnou výpadek nahradit, velikost rozpočtu se zmenší. To znamená, že bude méně peněz i na dotace pro chudší členské státy, tedy i pro Česko.