Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
EU rozšíří bezplatnou wi-fi do tisíců měst a obcí
02.06.2017
Až osm tisíc evropských měst a vesnic se má v příštích dvou letech dostat k evropským penězům na wi-fi připojení k internetu, které mohou evropští občané včetně těch českých bezplatně využívat na zastávkách MHD, náměstích a dalších veřejných prostranstvích. Počítá s tím program WiFi4EU, na jehož přijetí se před několika dny shodli unijní politici. S informací přišel web Lupa.cz.
V novém programu se bude rozdělovat celkem 120 milionů eur (3,2 miliardy korun). O wi-fi dotace mohou žádat obce, města nebo veřejné knihovny. Unie by měla každé z institucí proplatit až 60 tisíc eur (1,6 milionu korun) na vybudování potřebné internetové infrastruktury. Provoz a náklady na připojení si musí platit sami. Podle komise mají na peníze největší šanci žadatelé, kteří o ně požádají co nejdříve. Dubnové stanovisko české vlády ovšem takovýto postup kritizuje. "Je možné, že finanční podporu dostane subjekt, který ji sice potřebuje méně naléhavě, ale požádá o ni dříve," uvádí vládní dokument. Podle něho vláda "pochybuje o důležitosti zavádění místních bezdrátových přístupových bodů na veřejných místech". Česká města se zatím do rozšiřování bezplatného internetu na veřejných prostranstvích pouštějí sama. Praha wi-fi připojení zavedla v některých tramvajích, v zoologické zahradě nebo na Petříně. Také Brno chystá vlastní "wi-fi projekt", do něhož v příštích třech letech hodlá samo investovat 5,4 milionu korun. A přidávají se též další krajská města jako Olomouc či Hradec Králové. S nápadem na podporu bezplatného wi-fi internetu přišel loni na podzim předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který se podobnými programy snaží o rozšíření vysokorychlostního internetu v zemích osmadvacítky. Rozvoj internetu a internetového byznysu má podle Junckera Evropskou unii hospodářsky posílit oproti USA nebo Japonsku. Česko už před třemi lety dostalo z EU celkem 14 miliard korun na vybudování vysokorychlostních internetových sítí v odlehlých venkovských oblastech. Dotační program ale dlouhodobě provázely kompetenční spory mezi vládními úřady i adresáty podpory a peníze z něj se začaly rozdělovat až letos na jaře.
zdroj: ihned.cz
Státu chybí peníze z EU
02.06.2017
Zatímco loni na konci května přebývalo ve státním rozpočtu přes 22 miliard korun, letos je výsledek o více než 40 miliard horší. Hlavní příčinou toho, že Česko po pěti měsících hospodaření vykázalo letos poprvé schodek, je podle údajů ministerstva financí meziročně pomalejší příliv prostředků z Evropské unie.
"Na vysokou srovnávací základnu loňského roku mělo vliv zejména to, že především v jeho první polovině byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Celkové příjmy státu se tak ke konci května meziročně snížily o více než 36 miliard korun navzdory tomu, že se na daních podařilo vybrat o téměř třicet miliard korun více. Celkové výdaje se ve srovnání s prvními pěti měsíci loňského roku příliš nezměnily. Vzrostly jen 0,9 procenta, a to především kvůli zvýšení objemu vyplácených sociálních dávek o devět miliard korun. Oproti loňsku naopak stát letos méně investoval. "Dnešní údaj potvrzuje, že se v letošním roce vládní finance vrací do normálu, kterým je chronický deficit. Loňského mimořádného přebytku dosáhlo ministerstvo financí pouze díky přílivu peněz z fondů EU, a to zpětně za dříve uskutečněné projekty spolufinancované z unie. Letos tento evropský doping chybí," uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Největším zdrojem příjmů rozpočtu zůstává pojistné na sociální zabezpečení, které zatím dosáhlo 188,2 miliardy korun. Meziročně je to o 7,6 procenta více, což ministerstvo financí přičítá především růstu zaměstnanosti, mezd a platů.
zdroj: ihned.cz
Povinnost zaměstnavatele s vysláni zaměstnanec k výkonu práce
31.05.2017
Povinnost zaměstnavatele nebo právnické nebo fyzické osoby, ke které jsou občané EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinní příslušníci vysláni k výkonu práce
Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě jsou občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci vysláni k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, jsou povinni nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat o této skutečnosti krajskou pobočku ÚP příslušnou podle místa výkonu práce. K vyplněnému tiskopisu informace nejsou od zaměstnavatele vyžadovány žádné další doklady.
Při ukončení zaměstnání jsou zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba povinni tuto skutečnost oznámit příslušné krajské pobočce ÚP nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání.
Státy G7 jsou připraveny posílit sankce proti Rusku
29.05.2017
Šest ze sedmi zemí skupiny nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se v sobotu na summitu v Itálii zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze USA se k tomuto závazku v závěrech summitu v italské Taormině nepřipojily. Informovala o tom s odvoláním na závěry summity agentura Reuters.
"Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohody, tudíž se nepřipojují ke konsensu v této problematice," uvádí se v závěrech summitu. Naopak ostatní země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie) a EU potvrdily "silný závazek" hladce naplňovat pařížskou dohodu. Kancléřka Angela Merkelová označila diskusi G7 o klimatu za "velmi neuspokojivou". "Celá diskuse o tématu ochrany klimatu byla obtížná, ne-li úplně neuspokojivá," řekla novinářům Merkelová. Dodala, že po jednání nemá žádný náznak, zda americký prezident Donald Trump dohodu podpoří, či ne. Prezident Trump v sobotu na svém Twitteru už dříve napsal, že definitivní rozhodnutí k pařížské dohodě učiní příští týden. Pařížskou dohodu o ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát USA, tak není pro USA právně závazná, Trump ji tedy může vypovědět. Ve volební kampani ji Trump označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit. Dohoda z Paříže, která nabyla účinnosti loni v listopadu, nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí ani postihy za nedodržování. Vyzývá také, ale rovněž nekonkrétně, rozvinuté státy k finanční pomoci rozvojovým státům; pomáhat by měli ti, kdo "jsou v pozici tak učinit". Pařížskou dohodu dosud ze 195 signatářů ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. ČR ratifikaci dohody ještě neskončila; Senát schválil ratifikaci minulý měsíc, ve sněmovně se ale debata protahuje. Do závěrů z jednání summitu by mělo být zakotveno, že Spojené státy mají ještě čas na rozhodnutí, zda pařížskou dohodu o globální ochraně klimatu z roku 2015 podpoří. Na rozdíl od ostatních šesti zemí z G7, které ji schvalují. Trump konečné rozhodnutí opakovaně odkládá. Ještě během volební kampaně přitom dohodu označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit, pokud se stane prezidentem.
zdroj: ihned.cz