Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Podle předpovědi Evropské komise česká ekonomika zrychlí na 2,6 procenta
11.05.2017
Tempo růstu české ekonomiky v letošním roce zrychlí na 2,6 procenta z loňských 2,4 procenta. Napřesrok by pak měl hospodářský růst dosáhnout 2,7 procenta. Předpověděla to ve čtvrtek Evropská komise ve své jarní prognóze. Potvrdila tak svůj únorový výhled.
Komise je optimističtější než české ministerstvo financí, které minulý měsíc snížilo odhad letošního růstu na 2,5 procenta z dříve předpokládaných 2,6 procenta. S růstem v rozsahu 2,5 procenta počítá ministerstvo financí také v příštím roce. Za růstem české ekonomiky bude podle komise v letošním roce stát především domácí poptávka. Soukromá spotřeba, kterou podporují příznivé podmínky na trhu práce a solidní spotřebitelská důvěra, by se letos měla zvýšit o 2,4 procenta. K růstu ekonomiky by měl letos mírně přispět také export. Domácí poptávka by měla podporovat hospodářský růst také v příštím roce, zatímco příspěvek exportu by se měl napřesrok snížit směrem k nule, uvedla Evropská komise. Míra nezaměstnanosti letos podle komise klesne na 3,5 procenta z loňských čtyř procent. Růst zaměstnanosti by však měl zpomalit na 0,3 procenta z loňských 1,8 procenta. V příštím roce by se pak měl zastavit a míra nezaměstnanosti by měla zůstat na 3,5 procenta. Inflace by letos měla prudce stoupnout na 2,5 procenta z loňských 0,6 procenta. Rychlejší růst cen sice sníží reálné příjmy spotřebitelů, jeho dopad na spotřebu by však měla kompenzovat nižší míra úspor domácností, upozorňuje komise. Napřesrok by inflace podle její prognózy měla klesnout na dvě procenta. Komise rovněž předpověděla, že rozpočtový přebytek se letos sníží na 0,3 procenta hrubého domácího produktu z loňských 0,6 procenta, a to zejména kvůli růstu investic do projektů spolufinancovaných Evropskou unií. V příštím roce by měl přebytek klesnout na 0,1 procenta HDP v důsledku růstu sociálních výdajů.
zdroj: ihned.cz
Evropa se po volbách ve Francii změní
09.05.2017
Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron chce zahájit velkou evropskou ofenzivu. Výrazný pokrok v evropské integraci patří mezi základní body jeho programu. Na rozdíl od své soupeřky Marine Le Penové je Macron jednoznačně proevropský. "Už 10 let mají zastánci Evropy skloněnou hlavu," tvrdí Macron a hodlá to změnit. Česko tak nejspíš brzy postaví před zásadní otázku: jestli se bude chtít na nové vlně integrace podílet, nebo ne.
Naprostým základem je pro Macrona eurozóna. Souhlasí s názory těch ekonomů, kteří tvrdí, že ve stávající podobě je velmi křehká a k řádnému fungování potřebuje reformy. Tedy další dávku integrace. Macron chce například vytvořit společný rozpočet pouze pro země platící eurem nebo funkci společného ministra financí. Současný záchranný fond Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by se podle něj měl změnit v plnohodnotný Evropský měnový fond. "Eurozóna neudělala v minulých letech žádný pokrok, protože se bála těch, kteří postávají na balkoně nebo ve vstupní hale," prohlásil Macron během kampaně. Narážel tím hlavně na tradiční odpor Velké Británie k prohlubování integrace, ale mířil i na další skeptické země. Patří k nim i Česko. "Macron před nás staví zásadní otázku, jak se připravit na stále se rozšiřující mezeru mezi eurozónou a zbytkem Evropské unie," říká Tomáš Weiss, vedoucí Katedry evropských studií FSV UK. K tomuto rozdělení se podle něj schyluje už dlouho. Plánované vystoupení Británie z Evropské unie však propast výrazně posílí. Po odchodu Británie bude vlastní měnou platit jen osm z 27 členských zemí EU. Pokud budou státy s eurem jednotné, budou mít podle pravidel dostatečnou sílu na to, aby prosadily řadu změn ve fungování unie.
zdroj: ihned.cz
Britové by Evropské unii měli zaplatit až 2,6 bilionu korun
04.05.2017
Britové odmítají, že by museli v rámci brexitu do evropského rozpočtu zaplatit až 100 miliard eur, tedy přes 2,6 bilionu korun. "Nebudeme platit něco, co si Evropská unie jen tak vymyslí," řekl v televizi ITV ministr pro brexit David Davies.
Deník Financial Times ve středu napsal, že by Británie mohla EU dlužit až 100 miliard eur. Deník to spočítal na základě dokumentů, které pro jednání o britském vystoupení z EU připravuje Evropská komise. Předseda komise Jean-Claude Juncker dřív mluvil o částce kolem 60 miliard eur, tedy přes 1,5 bilionu korun. Podle Financial Times ale mezitím země jako Francie a Polsko přišly s novými požadavky. Podle nich by měli Britové uhradit i svůj podíl na dřív dohodnutých dotacích pro zemědělce. EU odmítá, že by chtěla Brity jakkoliv trestat. Podle ní musí Londýn zaplatit jen to, co už dřív slíbil například v rámci víceletého evropského rozpočtu, který platí až do roku 2020. To je důležité i pro Česko, které může z evropského rozpočtu vyčerpat stovky miliard korun v rámci evropských fondů. "Britové by měli doplatit to, k čemu se zavázali ještě před brexitem," řekl minulý týden český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Je to společný postoj všech 27 zemí EU, který jejich premiéři či prezidenti potvrdili na sobotním summitu v Bruselu. Přesná částka, kterou by Britové podle EU měli doplatit, zatím není známa. Londýn má naopak některé pohledávky vzhledem k unii, například svůj podíl na kapitálu Evropské investiční banky. Část britských politiků odmítá, že by měla Británie unii cokoliv doplatit. Podle nich může z EU prostě vystoupit a nedoplatit do evropského rozpočtu nic z toho, co dřív slíbila. Britská premiérka Theresa Mayová v minulých týdnech naznačovala, že zadarmo "rozvod" s unií být nemůže. Ona i její ministr financí Philip Hammond připouštěli, že Londýn bude muset své závazky splnit.
zdroj: ihned.cz
Nezaměstnanost v EU byla nejnižší za 8 let
02.05.2017
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii klesla v březnu na osm procent, což je nová nejnižší hodnota od ledna 2009. V únoru činila 8,1 procenta. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. V celé eurozóně zůstala míra nezaměstnanosti na únorové hodnotě 9,5 procenta, nejníže od května 2009.
V březnu bylo v EU bez práce 19,761 milionu mužů a žen, z toho 15,515 milionu v eurozóně. Proti únoru se počet nezaměstnaných snížil o 56 000, v zemích platících eurem o 5000. Z 28 členských zemí unie mělo nejnižší míru nezaměstnanosti Česko, kde podle Eurostatu dosáhla 3,2 procenta. Druhé bylo Německo se 3,9 procenta. Naopak nejvyšší zůstává nezaměstnanost v Řecku a ve Španělsku. Proti loňskému březnu se nezaměstnanost snížila ve 23 zemích unie. Ve Francii a Rakousku se nezměnila, naopak v Dánsku, Itálii a Litvě vzrostla. Nejvíce se nezaměstnanost snížila v Chorvatsku, Portugalsku, ve Španělsku a v Irsku. Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v České republice v březnu klesla na 4,8 procenta z únorových 5,1 procenta. Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání. Právě podle statistického úřadu přestala zaměstnanost v Česku stoupat. V březnu klesla z únorového maxima o desetinu procentního bodu na 73,3 procenta. Naopak nezaměstnanost posunula své minimum na 3,4 procenta. Ubylo nezaměstnaných mužů, kterých je s mírou 2,5 procenta nejméně v historii. Žen bez práce ale přibylo. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, jenž používá pro výpočet nezaměstnanosti jinou metodiku než Úřad práce ČR.
zdroj: ihned.cz