Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropská měna klesla na sedmiměsíční minimum vůči dolaru
21.10.2016
Euro se během pátečního obchodování propadlo vůči dolaru až na sedmiměsíční minimum pod 1,09 dolaru. Navázalo tak na čtvrteční pokles, za kterým stály výroky šéfa Evropské centrální banky (ECB) Maria Draghiho. Ty signalizovaly, že ECB nehodlá spěchat s ukončením programu nákupu dluhopisů.
ednotná evropská měna sestoupila až na 1,0891 dolaru, což představuje nejnižší úroveň od 10. března. Později část ztrát smazala a vrátila se těsně nad 1,09 dolaru. Oproti čtvrtku tak vykazovala pokles zhruba 0,2 procenta. ECB na čtvrtečním zasedání podle očekávání ponechala svou měnovou politiku beze změny. Draghi označil za nepravděpodobné, že by banka přikročila k náhlému ukončení programu nákupu dluhopisů, kterým se snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně. Dolar se v pátek vyšplhal na nové sedmiměsíční maximum vůči koši šesti předních světových měn. K jeho růstu přispívají vyhlídky na zvýšení úrokových sazeb ve Spojených státech.
zdroj: ihned.cz
V Evropské unii i eurozóně zrychlila v září inflace na 0,4 procenta
17.10.2016
Meziroční inflace v eurozóně zrychlila v září na 0,4 procenta ze srpnových 0,2 procenta. Uvedl to v pondělí evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil předběžné údaje z konce minulého měsíce. V celé Evropské unii spotřebitelské ceny v září vzrostly rovněž o 0,4 procenta po srpnovém zvýšení o 0,3 procenta. Navzdory zrychlení inflace i nadále zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB).
Loni v září spotřebitelské ceny v eurozóně i EU meziročně klesly o 0,1 procenta. Oproti předchozímu měsíci se v září ceny v eurozóně zvýšily o 0,4 procenta a v EU o 0,2 procenta. Nejvíce v září v eurozóně k růstu inflace přispěly vyšší ceny v restauracích a kavárnách, nájmy a ceny tabáku. Naopak brzdou inflace byly ceny topného oleje, plynu a pohonných hmot.Bez zahrnutí cen energií a nezpracovaných potravin inflace stejně jako v minulém měsíci činila 0,8 procenta. Ceny energií klesly o tři procenta, ceny alkoholu a tabáku naopak o 0,7 procenta stouply. Ceny ve službách, které jsou největším sektorem ekonomiky eurozóny, se zvýšily o 1,1 procenta.
zdroj: ihned.cz
Odbyt Volkswagenu rostl v září nejrychleji od skandálu s emisemi
14.10.2016
Odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen v září meziročně vzrostl o 7,1 procenta na 947 600 vozů, uvedla v pátek firma. Je to nejprudší tempo růstu od vypuknutí skandálu kolem měření emisí. Za první tři čtvrtletí roku pak dodal koncern zákazníkům 7,6 milionu aut, což je o 2,4 procenta více než ve stejném období loni.
V Evropě se odbyt skupiny Volkswagen v září zvýšil o více než šest procent a v Číně dokonce o zhruba 20 procent. Ve střední a východní Evropě dosáhl růst téměř osmi procent, neboť příznivý vývoj poptávky v Polsku a v České republice kompenzoval pokles prodeje na ruském trhu. Koncern se ale dál potýká s poklesem poptávky ve Spojených státech. Jeho zářijový odbyt v USA klesl o více než tři procenta a v prvních třech čtvrtletích propad přesáhl šest procent. Volkswagen loni v září přiznal, že po celém světě do zhruba 11 milionů naftových aut instaloval software, který umožňuje manipulovat s testy emisí. Aféra se týká i zhruba 1,2 milionu vozů Škoda. Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto již ve středu oznámila, že v září zvýšila prodej meziročně o 14,4 procenta na 107 100 vozů. Jde o prodejně nejúspěšnější měsíc za celou více než stodvacetiletou existenci Škodovky.
zdroj: ihned.cz
Inflace v eurozóně zrychlila na 0,4 procenta
30.09.2016
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na 0,4 procenta ze srpnových 0,2 procenta. Vyplývá to z prvního rychlého odhadu, který zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace tak nadále výrazně zaostává za cílem Evropské centrální banky (ECB).
Ceny energií sice v září klesly, tempo jejich poklesu však zpomalilo na tři procenta ze srpnových 5,6 procenta. Ceny služeb, potravin, alkoholu a tabáku a neenergetického průmyslového zboží naopak rostly. Nejvíce se zvýšily ceny ve službách, a to o 1,2 procenta. Sektor služeb je největším sektorem ekonomiky eurozóny. Jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce nestabilní ceny nezpracovaných potravin a energií, činila stejně jako v srpnu 0,8 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila rovněž 0,8 procenta. Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje meziměsíční srovnání ani žádné další podrobnosti. Zpřesněnou zprávu s dalšími údaji zveřejní Eurostat 17. října. Evropská centrální banka (ECB) v posledních letech důrazně uvolňuje měnovou politiku, aby podpořila hospodářský růst a zvýšila inflaci, která se už delší dobu pohybuje kolem nuly. Její kroky ale zatím žádoucí zrychlení růstu a zvýšení inflace nepřinesly. Dlouhodobým cílem ECB je návrat meziroční míry inflace ke dvěma procentům.