Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Spotřebitelské ceny v eurozóně se překvapivě vrátily k růstu
30.06.2016
Spotřebitelské ceny v eurozóně se v červnu podle prvního rychlého odhadu vrátily k růstu, když v předchozích čtyřech měsících klesaly nebo stagnovaly. Meziroční inflace činila 0,1 procenta. V květnu se ceny meziročně snížily o 0,1 procenta. Oznámil to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat.
Výsledky překonaly očekávání analytiků dotazovaných agenturou Reuters, kteří v průměru očekávali, že inflace zůstane na nule. Ceny energií sice v červnu klesly, avšak tempo jejich poklesu výrazně zpomalilo. Ceny služeb, potravin, alkoholu a tabáku a neenergetického průmyslové zboží rostly. Nejvyšší růst zaznamenaly ceny v sektoru služeb, který je největším sektorem ekonomiky eurozóny, a to o 1,1 procenta. Jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce nestabilní ceny nezpracovaných potravin a energií, činila stejně jako v květnu 0,8 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace zrychlila na 0,9 procenta z 0,8 procenta v květnu.
zdroj: ihned.cz
Světový obchod se zbraněmi nikdy nerostl tak jako nyní
14.06.2016
Výnos u desetiletých dluhopisů německé vlády se v úterý poprvé v historii spolkové republiky dostal do záporného pásma. Výnos tlačí dolů silná poptávka po těchto dluhopisech, která je podle obchodníků důsledkem nejistoty před blížícím se referendem o setrvání Británie v Evropské unii.
Dluhopisy německé vlády jsou považovány za jednu z nejbezpečnějších investic na světě. Výnos u německých dluhopisů s desetiletou splatností klesl až na minus 0,004 procenta. To znamená, že investoři namísto získání úroku v podstatě za vlastnictví dluhopisů zaplatí poplatek, napsala agentura DPA. Podle hlavního ekonoma firmy Dekabank Ulricha Katera k poptávce po německých dluhopisech přispívá rovněž mimořádně uvolněná měnová politika předních centrálních bank. Evropská centrální banka (ECB) v rámci boje proti nízké inflaci zavedla záporné depozitní sazby a spustila nákupy státních i firemních dluhopisů. Obavy z odchodu Británie z EU, tedy takzvaného brexitu, nyní tlačí dolů rovněž ceny evropských akcií. Panevropský akciový index FTSEurofirst 300 se na začátku úterního obchodování propadl zhruba o procento na nové tříměsíční minimum. Index tak vykazuje pokles již pátým dnem za sebou.
zdroj: ihned.cz
Tatra si veze z Egypta a Jordánska zakázky za 800 milionů
26.04.2016
Kopřivnická Tatrovka bude dodávat pro egyptskou i jordánskou armádu. Pro obě země dodá stovky speciálních podvozků pro vojenská vozidla, hodnota všech kontraktů se pohybuje okolo 800 milionů korun.
Tatra tak novými zakázkami pokračuje ve svém rostoucím trendu. Firmu, která před třemi lety skončila v konkurzu, koupilo duo podnikatelů Jaroslav Strnad a René Matera. Převzetí a následně i rozjezd firmy pro ně řídil právě Rusek. Strnadova skupina na konci minulého týdne oznámila, že kupuje a pokusí se zachránit pražskou Avii, dalšího tradičního výrobce nákladních vozů. A Tatra, firma, která ještě v roce 2012 prodělala téměř miliardu korun, po očištění od dluhů svým majitelům výborně vydělává. Jen zisk 390 milionů korun za rok 2015 oběma majitelům pokryl veškeré náklady na koupi a rozjezd slavné automobilky. Firma své vozy a speciální podvozky vyváží od Nového Zélandu přes Indii a Saúdskou Arábii až po západní Evropu.
zdroj: ihned.cz
Řecku hrozí, že mu v létě dojdou peníze
19.04.2016
Silvie Housková - redaktorka
19. 4. 2016 00:00 (aktualizováno 08:10) události 10
Facebook Twitter Google+ Přeposlat
reklama
Pokud se Řecko nedohodne s věřiteli na dalších reformách, hrozí, že mu v červenci opět dojdou peníze.
Věřitelé teď navrhli kompromisní řešení. Část reforem by muselo Řecko schválit, jenom pokud by nesplnilo ekonomické podmínky záchranného programu.
Jestli se nepodaří vyřešit řecké problémy do začátku května, jednání se přeruší. Mohla by negativně ovlivnit referendum o setrvání Británie v Evropské unii.
jarvis_5715173e498efc0eb11e0cd5.jpeg
Mají co dělat. Ministr financí Euclid Tsakalotos (vpředu) a ministr hospodářství Jorgos Stathakis se snaží řešit problémy řecké ekonomiky.
autor: Reuters
Atény se řítí do další krize. Třetí záchranný balík pro Řecko, který dohodli lídři eurozóny s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem na mimořádném eurosummitu loni v červenci, se nevyvíjí tak, jak by si jeho aktéři přáli. Čtvrtletní hodnocení programu, které mělo být hotové v říjnu, věřitelé stále neuzavřeli. Řecko nezavedlo část požadovaných reforem a věřitelé se začali rozcházet v tom, jak reálné je, aby Atény podmínky záchranného balíku vůbec splnily.
Kvůli vlekoucím se sporům se velmi rychle blíží další splátka, na kterou nebude mít Řecko peníze. V červenci mají Atény splatit 2,2 miliardy eur Evropské centrální bance a půl miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Problémy v Řecku mohou mít tentokrát navíc i velmi nežádoucí vedlejší efekt. Mohou výrazně ovlivnit Brity v jejich rozhodování o tom, jestli zůstanou v Evropské unii. Podle evropských věřitelů (Evropské komise, Evropské centrální banky a Evropského stabilizačního mechanismu) by Řecku stačila úsporná opatření v hodnotě pěti miliard eur, aby cíle dosáhlo. Podle MMF by musela vláda seškrtat nejméně osm miliard eur. Fond proto doporučuje trochu jiné reformy, přebytek pouze 1,5 procenta v roce 2018 a velkorysejší snížení dluhu.
zdroj: ihned.cz