Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Summit v Bruselu už nabírá zpoždění
07.03.2016
V Bruselu jednají špičky Evropské unie s premiérem Turecka Ahmetem Davutogluem, hlavy států a vlád evropské osmadvacítky se poté schází také samostatně. Tématem je hlavně migrace. EU po Ankaře žádá, aby razantně snížila počty lidí přicházejících do Evropy výměnou za tři miliardy eur pomoci, bezvízový styk a oživení přístupových jednání k EU.
Čeká se také, zda evropští lídři v této komplikované situaci najdou kuráž probrat s Davutogluem i situaci kolem opozičního deníku Zaman, který převzal stát, což vzbudilo v Evropě obavy ohledně stavu svobody slova v zemi. Podle návrhu závěrů summitu lídrů osmadvacítky by pak měly všechny státy přistoupit i na visegrádskou čtyřkou dlouho prosazovaný plán, který spočívá v uzavření pozemní hranice mezi Řeckem a Makedonií. Takový krok by znamenal velký tlak na Řecko, kde se už nyní hromadí tisíce uprchlíků a migrantů. Státy proto budou muset podle závěrů také urychlit přesídlování uprchlíků z Řecka v rámci povinných kvót, které si i přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska odsouhlasily loni v září.
zdroj: ihned.cz
Postkomunistické země vyřazují z provozu zastaralé jaderné elektrárny
23.02.2016
Postkomunistické země se během přístupových jednání s Evropskou unií zavázaly, že odstaví a následně zbourají zastaralé jaderné elektrárny představující bezpečnostní riziko. Je to práce pro několik generací a stojí miliardy eur.
e střední Evropě v demolici jaderných "pomníků" nejdále pokročilo Slovensko, které v současné době pracuje na vyřazení tří bloků najednou. Jde o nejstarší elektrárnu v Jaslovských Bohunicích (A1) a dále dva bloky v elektrárně označené jako V1. Tento úkol převzala státní Jaderná vyřazovací společnost.
Na vyřazování se podílí také zvláštní mezinárodní fond spravovaný Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD). Ještě větší sumu banka vyčlenila na demolici bulharské jaderné elektrárny Kozloduj, a to 170 milionů eur. Litevská Ignalina dostane dokonce 750 milionů eur.
zdroj: inhed.cz
Rusko se Saúdskou Arábií cvičí s cenou ropy
16.02.2016
Obavy spotřebitelů ropy se dnes naplnily. Na jednání v katarském Dauhá se Rusko se Saúdskou Arábií dohodly na zmrazení těžby ropy na lednové úrovni. Obě země si v mnohých záležitostech nerozumí, ale na tom, že je čas udělat něco s děravými státními rozpočty, se shodly. Právě nízké ceny nejdůležitější energetické suroviny v posledních měsících silně postihly finance obou zemí.
Severomořská ropa Brent a texaská WTI během jednání připisovaly více než čtyři procenta. Trh tak reagoval na spekulace, že by mohlo dojít ke snížení těžby. Ministři obou zemí se ale dohodli na zmrazení težby na výši lednové produkce, což prudký ranní růst přibrzdilo. Krátce před jedenáctou hodinou si Brent i WTI připisovaly přibližně 2,2 procenta. Ještě minulý týden se přitom americká ropa obchodovala mírně nad 26 dolary za barel.
zdroj: ihned.cz
Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí rostla o 0,3 procenta,
12.02.2016
Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, tedy stejným tempem jako v předchozích třech měsících. Meziroční růst mírně zpomalil na 1,5 procenta z 1,6 procenta ve třetím čtvrtletí.
V celé Evropské unii hrubý domácí produkt stoupl mezičtvrtletně rovněž o 0,3 procenta po zvýšení o 0,4 procenta ve třetím kvartálu. Meziročně HDP mírně zpomalil na 1,8 procenta z 1,9 procenta. Podle ekonomů nejnovější údaje ukazují, že růst není dostatečně silný na to, aby zvýšil inflační tlaky a aby se inflace dostala k cíli Evropské centrální banky, tedy těsně pod dvě procenta. V lednu inflace v eurozóně činila 0,4 procenta. V největší ekonomice eurozóny, v Německu, růst rovněž zůstal na 0,3 procenta. Ve Francii zpomalil na 0,2 procenta a v Itálii na 0,1 procenta. Čtvrtá největší ekonomika, Španělsko, vzrostla o 0,8 procenta. V Řecku a Finsku HDP ve čtvrtém čtvrtletí klesl. Za celý loňský rok se HDP zemí platících eurem zvýšil o 1,5 procenta a v rámci celé EU o 1,8 procenta.
zdroj: ihned.cz