Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí rostla o 0,3 procenta,
12.02.2016
Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, tedy stejným tempem jako v předchozích třech měsících. Meziroční růst mírně zpomalil na 1,5 procenta z 1,6 procenta ve třetím čtvrtletí.
V celé Evropské unii hrubý domácí produkt stoupl mezičtvrtletně rovněž o 0,3 procenta po zvýšení o 0,4 procenta ve třetím kvartálu. Meziročně HDP mírně zpomalil na 1,8 procenta z 1,9 procenta. Podle ekonomů nejnovější údaje ukazují, že růst není dostatečně silný na to, aby zvýšil inflační tlaky a aby se inflace dostala k cíli Evropské centrální banky, tedy těsně pod dvě procenta. V lednu inflace v eurozóně činila 0,4 procenta. V největší ekonomice eurozóny, v Německu, růst rovněž zůstal na 0,3 procenta. Ve Francii zpomalil na 0,2 procenta a v Itálii na 0,1 procenta. Čtvrtá největší ekonomika, Španělsko, vzrostla o 0,8 procenta. V Řecku a Finsku HDP ve čtvrtém čtvrtletí klesl. Za celý loňský rok se HDP zemí platících eurem zvýšil o 1,5 procenta a v rámci celé EU o 1,8 procenta.
zdroj: ihned.cz
Index podnikatelské aktivity je v Eurozóně na čtyřměsíčním minimu
03.02.2016
Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v lednu zpomalil, ačkoliv podniky v rámci snahy o získání nových zakázek pokračovaly ve snižování cen. Vyplývá to podle agentury Reuters z výsledků průzkumu společnosti Markit mezi nákupními manažery.
Index podnikatelské aktivity v lednu klesl na 53,6 bodu z prosincových 54,3 bodu. Dostal se tak nejníže za čtyři měsíce. Udržel se však nad klíčovou padesátibodovou hranicí, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
Index výstupních cen podniků v lednu podle průzkumu klesl na 48,9 bodu z prosincových 49,5 bodu. Dostal se tak na nejnižší úroveň za deset měsíců. Výsledky průzkumu podle firmy Markit rovněž naznačují, že tempo růstu ekonomiky eurozóny se začátkem roku pohybuje kolem 0,4 procenta.
zdroj: ihned.cz
Čtvrtletní zisk O2 vzrostl o třetinu
26.01.2016
Telekomunikační společnost O2 zvětšila zisk meziročně o třetinu a zastavila sedm let trvající pokles výnosů. Zlepšení hospodaření je odrazem radikální přeměny byznysu této firmy, prosazené hlavním akcionářem, finanční skupinou PPF Petra Kellnera. Akcie firmy po oznámení výsledků posílily o necelé procento.
O2 v úterý oznámila, že čistý zisk za čtvrtý kvartál loňského roku vzrostl o 33,3 procenta na 1,34 miliardy korun. Za zlepšením stojí vyšší příjmy za mobilní data a růst byznysu na Slovensku. Firma také zaznamenala další úspory v důsledku vyčlenění infrastrukturní divize mimo O2. Výsledky jsou očištěné tak, aby byly srovnatelné s daty z předloňského roku, kdy ještě firma existovala s infrastrukturou. Operátorovi se také podařilo zastavit pokles celkových provozních výnosů. Ty ve sledovaném čtvrtletí dosáhly 9,62 miliardy korun, což představuje nárůst o 0,6 procenta. Oba výsledky – zisk i výnosy – jsou mírně lepší, než očekávala většina analytiků.
zdroj: ihned.cz
Pokles cen ropy se ještě prohloubil
20.01.2016
Asijské trhy ve středu spadly na nejnižší hodnoty za čtyři roky, především kvůli dalšímu poklesu cen ropy. Navázaly na ně také burzy v Evropě.
Cena americké lehké ropy WTI klesla ve středu dopoledne na 27,54 dolaru za barel, překonala tak rekordní minimum z pondělí, kdy byla na nejnižší hodnotě od roku 2003. Severomořská ropa Brent podle agentury Reuters poprvé od září roku 2003 klesla pod 28 dolarů za barel. Ve středu kolem 9:30 SEČ byla její cena kolem 28,02 dolaru za barel se ztrátou 2,54 procenta. Na další prohloubení poklesu cen ropy, které způsobilo rozhodnutí Íránu o zvýšení dodávek suroviny na trh, reagovaly ve středu burzy v Asii i v Evropě.
zdroj: ihned.cz