Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Česko přestane podporovat vývoz malých uhelných elektráren
04.12.2015
naha omezit globální oteplování tvrdě zasáhne české strojírenství. Členské země OECD, včetně Česka, se nyní dohodly, že přestanou poskytovat exportní financování firmám, jež vyvážejí zařízení pro malé uhelné elektrárny. A české firmy, které jsou historicky v energetickém strojírenství velmi silné, tak přijdou o miliardové zakázky.
Dohodnuté změny týkající se energetických zdrojů do 300 MW vstupují v platnost od začátku roku 2017. Výjimku dostanou pouze projekty v nejchudších zemích planety. Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP se bude snažit rozjednané dodávky dotáhnout, uvedl její generální ředitel Jan Procházka. "Za 20 let v této oblasti český stát podpořil vývozce částkou 70 až 90 miliard korun," dodal s tím, že Češi se Slováky sice byli proti tomuto opatření, podařilo se jim ale jen vyjednat roční odklad. "Původně mělo opatření platit téměř okamžitě," říká Procházka.
zdroj: ihned.cz
Kofola vstoupí na burzu začátkem prosince
20.11.2015
Na pražskou burzu míří po roce a půl nová emise akcií. Už 2. prosince se tu začne obchodovat s akciemi nápojářské společnosti Kofola ČeskoSlovensko. Proti původním plánům Kofola výrazně navýší počet nabízených akcií.
K 275 tisícům nových akcií přibude až 1 900 000 akcií současného minoritního akcionáře, jímž je fond Enterprise Investors. Kolik akcií se skutečně dostane na trh, závisí na dosažené ceně. Ta je nyní stanovena v rozmezí od 500 do 650 korun, což by celou společnost ohodnotilo až na částku kolem 14 miliard korun.
Akcie společnosti je možné nyní objednat u České spořitelny nebo u jiného obchodníka s cennými papíry do 1. prosince.
zdroj: ihned.cz
Řecká ekonomika zvyšuje daně, ale vybírá stále méně
09.11.2015
Zvyšování daní ukazuje, v jakém bludném kruhu se země ocitá. Vláda zvyšuje daně, aby snížila schodek státního rozpočtu. Vyšší daně nutí lidi spořit a méně utrácet. Firmy přicházejí o zisky, ekonomika upadá a klesají mzdy. To vede k dalšímu snížení spotřeby a zisku firem a s tím souvisejícím nižším odvodům do státní pokladny. Vláda reaguje opětovným zvýšením daní a začarovaný kruh nekončí.
I přes neustálé zavádění nových a navyšování existujících daní nebo právě kvůli nim teče do státní pokladny již pátým rokem čím dál méně peněz. V roce 2015 budou dokonce daňové příjmy oproti roku 2010 v přepočtu zhruba o 219 miliard korun nižší.
DPH byla za posledních pět let navýšena třikrát. Příjmy z ní ale klesly o 20 procent, tj. 94 miliard korun. Ani přesunutí stovky produktů a služeb z 13procentní do 23procentní kategorie, které Řecko letos v červnu zavedlo, podle odborníků nepřinese očekávaných 780 milionů korun pro státní rozpočet.
zdroj: ihned.cz
Miloš Zeman se jako jediný pozvaný prezident nezúčastní minisummitu východoevropských členů NATO
03.11.2015
Ruská vojenská aktivita sílí a prezidenti osmi východoevropských členských států NATO se kvůli tomu sejdou v Bukurešti, aby si promluvili o trvalé přítomnosti armád NATO v regionu. Český prezident však bude na vrcholné schůzce chybět. Pozvání odmítl s tím, že má v tu dobu už domluvenou návštěvu Pardubického kraje.
Většina hlav států účastnících se setkání v Bukurešti dlouhodobě kritizuje politiku Moskvy a podporuje sankce proti Rusku za jeho agresi vůči Krymu. Výjimkou je český prezident a jeho maďarský kolega János Áder. Polští a rumunští organizátoři je považují za proruské hlasy uvnitř NATO i EU, jež narušují snahu vytvořit jednotnou názorovou linii spojenců.