Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Řecko se s věřiteli opět nedohodlo.
19.06.2015
Schůzka ministrů financí zemí eurozóny, která měla být jednou z posledních možností, jak najít dohodu o Řecku, skončila opět krachem. Řecku už tak zbývá pouze několik dní, aby dohodu s věřiteli, jež by mu uvolnila peníze ze záchranného programu, uzavřelo. Aby posunu jednání pomohl, svolal předseda Evropské rady Donald Tusk na pondělí mimořádný summit členských zemí eurozóny.
V Řecku stoupá nervozita. Odtok peněz z řeckých bank se v posledních dnech zrychluje a podle zdroje deníku Wall Street Journal vybrali lidé od začátku týdne téměř dvě miliardy eur. Lidé se bojí, že vláda bude muset zavést kapitálové kontroly a zablokuje vybírání z bankomatů. Evropská centrální banka neoficiálně vyjádřila pochybnosti, zda se v pondělí ještě řecké banky otevřou.
Zdroj: ihned.cz
(Zdroj: http://ihned.cz/)
V Íránu si největší zakázky rozeberou velké firmy, nám zústanou jen zbytky
17.06.2015
Zažili jsme to už v Iráku a Kuvajtu, nevíme proč by to v Íránu mělo být jiné. Ty největší obchody si již nyní rozdělily velké americké společnosti. Jedná se o rozdělování velkých zakázek, na které se chystají průmyslové firmy z celého světa, jež zatím čekají na zrušení mezinárodních sankcí, říká šéf Unisu.
Nicméně brněnská firma, která se zabývá hlavně velkými investičními celky od rafinerií po chemické závody, si slibuje hodně i od zmiňovaných zbytkú. Ale i napriek tomu by se firmě velké zakázky hodily.
Novgorodsko se blíži k bankrotu, nezvládá dluhy
10.06.2015
První ruský region se přiblížil bankrotu kvůli neschopnosti splácet vysoké dluhy. Novgorodská oblast ležící na západě země nedaleko hranic s Estonskem a Lotyšskem nebyla počátkem roku schopna včas uhradit splátku dluhu ruské bance VTB.
Příčinou potíží ruské oblasti je omezený přístup k finančním zdrojům v důsledku mezinárodních sankcí a také menší finanční zdroje, které má státní rozpočet k dispozici pro dotace regionů. Ruská ekonomika se dostala do krizového stavu v důsledku nižších příjmů z prodeje ropy a zemního plynu a kvůli propadu kurzu rublu.
Česko ma nadbytok levného mléka, ale zákazník to nepozná
10.06.2015
Česko i celá Evropa ma nadbytok mléka, takže cena jde rychle dolů. Ale to neplí pro tuzemského spotřebitele.
Za litr se stále platí přes 20 korun, stejně jako před pádem výkupních cen. Průměrná česká domácnost tak příliš neušetří a za mléčné výrobky utratí v průměru tři tisíce korun měsíčně. Na situaci nejvíc vydělávají obchodní řetězce, které drží cenu vysoko.
Nadbytek mléka chce řešit i česká vláda. Správa státních hmotných rezerv, která zajišťuje zásoby pro případ kritické situace, připravuje nákup mléka za předpokládanou cenu 150 milionů korun.