Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
ČR je sedmnáctou nejbohatší zemí EU
19.06.2014
Nejbohatší zemí je s velkým náskokem Lucembursko, nejchudší Bulharsko.
ČR si vede lépe než většina bývalých komunistických zemí. Lépe je na tom jen Slovinsko. HDP na hlavu (v procentech evropského průměru): 1. Lucembursko 264, 2. Rakousko 129, 3. Švédsko 127, 4. Nizozemsko 127, 5. Irsko 126, 6. Dánsko 125, 7. Německo 124, 8. Belgie 119, 9. Finsko 112, 10. Francie 108.
Dědění náhrady za nevyčerpanou dovolenou v EU
19.06.2014
Náhrada za dovolenou, kterou někdo před smrtí nestihne vyčerpat, se může dědit.
Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Dědic má nárok na peněžitou náhradu za nevyčerpanou dovolenou v rozsahu jednoho kalendářního roku. Verdikt platí i pro ČR.
Prodeje nových aut v EU roste
17.06.2014
V květnu meziročně vzrostl o 4,5 % na 1,093 milionu vozů.
Evropský trh tak rostl už devátý měsíc za sebou. Letošní květen však byl co do absolutní úrovně prodeje druhý nejslabší od roku 2003. Odbyt vozů rostl na všech velkých evropských trzích kromě Itálie, kde klesl o 3,8 procenta. V Německu se prodej zvýšil o 5,2 % a nejvýrazněji posílil trh ve Španělsku, kde odbyt vzrostl o 16,9 %. Prodej osobních aut v ČR od ledna do konce května meziročně vzrostl o 14 % na 75887 vozů. Tempo růstu se ale proti začátku roku snížilo z úrovně 18 % za první čtvrtletí. V celé EU se trh nových aut za první tři měsíce roku zvýšil o 8,4 %.
Den daňové svobody
10.06.2014
V ČR letos připadá na 10. června.
Průměrný daňový poplatník musí letos na výdaje z veřejných rozpočtů pracovat 160 dní, loni to bylo o den déle. Delší část roku tedy pracujeme na sebe. Nejdéle čekají na den daňové svobody ve Finsku (3. srpna) a v Dánsku 30. července.