Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Tempo růstu cen elektřiny je v ČR vysoké
23.05.2014
Ve druhé polovině loňského roku bylo vyšší než průměr v celé EU, kde ceny elektřiny stouply o 2,8%.
Nejvyšší byl růst cen v národních měnách v Estonsku, kde elektřina domácnostem zdražila o 22 %. V Řecku ceny stouply o pětinu a v Rumunsku o 17 %. Naopak nejvyšší pokles zaznamenal Kypr, kde ceny klesly o 15 %. V Maďarsku elektřina domácnostem zlevnila o 14 %.
Krize v Evropě ještě neskončila
13.05.2014
I když nastalo hospodářské oživení, krize v Evropě ještě neskončila.
Evropa nesmí v boji proti krizi polevit. Na ekonomiku může mít nepříznivé dopady krize na Ukrajině.
Krize na Ukrajině představuje nebezpečí, které je velmi těžké změřit. V EU
stále ještě vázne poskytování úvěrů a zejména na jihu eurozóny mají podniky stále potíže při získávání půjček. Další rizika přináší dlouhodobě nízká inflace.
Ženy v ČR vydělávají v průměru o 22 % méně než muži
07.03.2014
Ženy v Evropě i nadále odpracují ročně 59 dnů „zdarma“.
Rozdíl v odměňování žen a mužů – průměrný rozdíl mezi hodinovou mzdou žen a mužů v celém hospodářství – se v posledních letech nezměnil a udržuje se na úrovni kolem 16 % (stejně jako před rokem je to 16,4 %). Ženy v ČR v průměru vydělávají dokonce o 22 % méně než muži. Patří tak mezi státy s největším rozdílem v odměňování v rámci EU.
Omezení imigrace
26.02.2014
Švýcaři v referendu rozhodli, že budou omezovat imigraci.
Bern už oznámil, že zatím neotevře svůj pracovní trh Chorvatům. Z EU na švýcarské rozhodnutí začínají přicházet odpovědi. Evropská komise například odložila jednání o švýcarské účasti v programech Horizont 2020 a Erasmus+, ve kterých se rozdělují peníze na vědu, výzkum a vzdělávání