Změny počasí zdevastují Evropu, varuje EEA
13.03.2024
EU musí jednat okamžitě, jinak klimatické změny způsobí Evropě katastrofální škody. Vyplývá to z první vědecké zprávy o klimatických rizicích, kterou v pondělí zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle rozsáhlé zprávy EU není připravena na důsledky klimatických změn, i když se světu podaří udržet nárůst globální teploty na 1,5 stupně Celsia, jak je stanoveno v Pařížské klimatické dohodě.
Týdeník Politico po přezkoumání vědeckých zjištění EEA upozornil, že každá další desetina stupně oteplení přinese další pobřežní záplavy a dlouhodobá sucha a horka. EU musí urychlit přípravy na ochranu životů a živobytí.
"V případě nepřijetí rozhodujících opatření by většina identifikovaných klimatických rizik mohla do konce tohoto století dosáhnout kritické nebo katastrofické úrovně," píše se ve zprávě, která upozorňuje, že statisíce lidí by mohly padnout za oběť veder a ekonomické ztráty způsobené pobřežními záplavami by mohly přesáhnout bilion eur ročně.
Ředitelka EEA Leena Ylä-Mononenová vyjádřila naději, že po eurovolbách příští Evropský parlament a Evropská komise budou brát tato varování vážně. EEA po zhodnocení klimatických rizik doporučuje pět klíčových kroků, které musí EU podniknout: připravit se na změny klimatu; zastavit degradaci přírodních ekosystémů Evropy a zajistit jejich obnovu; přizpůsobit zemědělství vyšším teplotám a nepravidelnějším srážkám pro zajištění potravinové bezpečnosti; ochránit oblasti před stoupajícími hladinami moří, s důrazem na jižní Evropu.
Podle EEA je příprava na změny klimatu dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé investice přesahující evropské volební cykly, a proto je třeba začít jednat již nyní. Ylä-Mononenová zdůraznila, že rozhodnutí přijatá na úrovni EU po červnových eurovolbách budou určovat, s jakými riziky se Evropa bude potýkat ve druhé polovině 21. století.
Výzkumníci z EEA analyzovali 36 klimatických rizik ve 5 oblastech: ekosystémy, potraviny, zdraví, infrastruktura, ekonomika a finance. Zjistili, že 21 z nich vyžaduje větší pozornost ze strany tvůrců politiky a 8 je označeno jako mimořádně naléhavé
Očekává se, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, přičemž El Niño může mít vliv na globální teploty. Vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) předpovídají oslabení El Niño během jara. Existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že rok 2024 bude teplejší než rok 2023, a 99procentní šance, že se zařadí mezi pět nejteplejších let v historii.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že rok 2023 byl pouze ukázkou katastrofické budoucnosti bez okamžitého jednání. Vyzval k průlomovým krokům na omezení nárůstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia a zdůraznil, že lidstvo může předejít klimatické katastrofě jednáním nyní s ambicí.
V roce 2023 přitom byla zaznamenána nejvyšší průměrná teplota v historii, a téměř překročila kritickou hranici 1,5 stupně Celsia, informovala Služba monitorování změny klimatu programu Copernicus (C3S) Evropské unie.
I kdyby průměrná teplota zemského povrchu v roce 2024 překročila 1,5 stupně Celsia, ještě by to neznamenalo, že svět nesplnil cíle pařížské klimatické dohody. K definitivnímu porušení této hranice by muselo dojít v následujících letech. Rok 2023 přinesl mnoho extrémních klimatických jevů, včetně požárů v Kanadě, sucha v Africkém rohu, rekordně teplých období v Evropě, USA a Číně, a nevídaně teplé zimy v Austrálii a Jižní Americe.
Zjištění programu Copernicus přicházejí po nedávné dohodě na konferenci COP28 v Dubaji, která vyzývá k postupnému odklonu od používání fosilních paliv, hlavní příčiny klimatické změny.
S
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Evropané se obávají důchodu
29.05.2013
Američané se důchodu tak neobávají, Číňané se na penzi dokonce těší. Hůř než současní penzisté na tom ale bude střední generace Evropanů, zejména Španělé, Francouzi a Němci.
Nejhorší vyhlídky očekávají zaměstnanci z východu Evropy. Nejvíce rostou pesimistická očekávání v zemích vyspělého světa, kde se zaměstnanci obávají nejistoty výplaty penzí a nemocí.
Hospodářství EU bude letos na nule
29.05.2013
Ve druhé půli roku 2013 by měla pomalu narůstat důvěra podniků a investice, což povede k růstu ekonomiky v příštím roce, a to v eurozóně o 1,1 procenta a v celé unii o 1,4 procenta.
Ani letos evropská ekonomika, která je klíčová pro vývoj ekonomiky české, neporoste.
Problémem je zejména nezaměstnanost Evropy jako celku, která by měla letos kulminovat.
Česku pořád chybí zákon o úřednících
29.05.2013
Bez zákona o úřednících hrozí, že Česko nedostane peníze z evropských strukturálních fondů.
Česko je jedinou zemí EU, která zákon o úřednících nemá. K jeho přijetí se však zavázalo už při svém vstupu do EU. Kvalita státní správy je jednou z podmínek pro čerpání evropských peněz v období let 2014-2020. Česká republika by tak mohla přijít v o víc než 500 miliard korun.
Mladí Češi jsou častými uživateli marihuany
29.05.2013
Marihuanu a extázi užívají častěji než jejich vrstevníci ve většině zemí EU.
Marihuana je vůbec nejužívanější drogou v Evropě, někdy v životě ji zkusilo 77 milionů dospělých. Na celém kontinentu klesá užívání „klasických“ drog. Přibývá však stále více nových syntetických stimulačních a psychoaktivních látek, které jsou často prodávány legálně.